Hloh obecný

Hloh obecný
	Hloh obecný
Stupeň ohrožení podle IUCN
	; málo dotčený
Vědecká klasifikace
Říše	rostliny (Plantae);
Podříše	cévnaté rostliny (Tracheobionta);
Oddělení	krytosemenné (Magnoliophyta);
Třída	vyšší dvouděložné (Rosopsida);
Řád	růžotvaré (Rosales);
Čeleď	růžovité (Rosaceae);
Rod	hloh (Crataegus);
Binomické jméno
	Crataegus laevigata; (Poir.) DC., 1825
Synonyma
	Crataegus oxyacantha; Crataegus oxyacanthoides; Mespilus laevigata;
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hloh obecný (Crataegus laevigata), česky též hloh dvousemenný, je trnitý keř nebo nízký strom rozšířený zejména v Evropě.

Popis

Hloh obecný je opadavá listnatá dřevina tvaru keře nebo stromu, dosahující výšky nejvýše 8 metrů. Na tenkých šedavě zbarvených větvích rostou v paždí trnů střídavě postavené laločnaté listy o velikosti 3 až 5 cm. Trny (kolce) dorůstají délky až 2,5 cm. Květy jsou pětičetné, bílé až růžové, o průměru asi 15 mm a rostoucí po pěti až deseti v chocholících od začátku května do konce června.^[2] Pro květy jsou charakteristické dvě čnělky a nepříjemný zápach. Plodem jsou červené kulovité malvice, obsahující dvě nebo tři semena, dozrávající v září až v říjnu.^[3]

Rozšíření

Roste v celé západní a střední Evropě, částečně je rozšířen i v severní Africe a v Asii. V horách, například v Algavských Alpách, sahá jeho rozšíření až do výše 1000 m n. m.^[4] Vyskytuje se ponejvíce v polostinných místech na průměrně vlhkých, propustných, spíše úživnějších půdách; vyrůstá na okrajích lesů, v mezofilních křovinách podél mezí nebo potoků, též jako příměs v keřovém patře lužních lesů, dubohabřin a některých teplomilných doubrav. V zahradnictví se používá na pěstování živých plotů.^[3]

Léčivé účinky

V lidovém léčitelství se používají především sušené květy pro přípravu odvaru, který zlepšuje srdeční činnost, snižuje krevní tlak, pomáhá při nespavosti a má uklidňující účinky pokud se užívá dlouhodobě. Stejné účinky mají méně často používané plody. Je vhodné jej kombinovat s rakytníkem řešetlákovým. Šlechtěné odrůdy hlohu nemají žádné léčebné účinky.

Odkazy

Reference

↑ Červený seznam IUCN 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-03]
↑ Pyly.cz [online]. [cit. 2020-05-14]. Dostupné online.
↑ ^a ^b Holub J. (1992): Crataegus L. – hloh. – In: Hejný S., Slavík B., Kirschner J. & Křísa B. (eds), Květena České republiky 3, p. 488–525, Academia, Praha.
↑ Erhard Dörr, Wolfgang Lippert: Flora des Allgäus und seiner Umgebung. Band 2, IHW, Eching 2004, ISBN 3-930167-61-1, s. 109.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu hloh obecný na Wikimedia Commons
Taxon Crataegus laevigata ve Wikidruzích
Slovníkové heslo hloh obecný ve Wikislovníku

[702b9d07a554dff96e3a903c7d5cda865937060f-1] Červený seznam IUCN 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-03]

[2] Pyly.cz [online]. [cit. 2020-05-14]. Dostupné online.

[:0-3] Holub J. (1992): Crataegus L. – hloh. – In: Hejný S., Slavík B., Kirschner J. & Křísa B. (eds), Květena České republiky 3, p. 488–525, Academia, Praha.

[4] Erhard Dörr, Wolfgang Lippert: Flora des Allgäus und seiner Umgebung. Band 2, IHW, Eching 2004, ISBN 3-930167-61-1, s. 109.

[1]

[2]

[3]

[4]

Navigation

Navigace

Tématické portály