Hlubinovky

Jak číst taxoboxHlubinovky
alternativní popis obrázku chybí
Lampovník tečkovaný
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Podkmenobratlovci (Vertebrata)
Nadtřídaryby (Osteichthyes)
Třídapaprskoploutví (Actinopterygii)
PodtřídaNeopterygii
ŘádHlubinovky (Myctophiformes)
Čeledi
Sesterská skupina
Acanthomorpha
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hlubinovky (Myctophiphormes) jsou řád drobných hojných hlubinných ryb ze skupiny paprskoploutví. Mají ze stran zploštělé tělo, na hřbetě tukovou ploutvičku, většinou velká koncová ústa a velké oči. Největší druhy dorůstají do 30 cm, ale většina zástupců je menší (kolem 10–15 cm). Přestože patří do veliké skupiny kostnatých ryb zvané Ctenosquamata, která je pojmenovaná podle přítomnosti ktenoidních šupin, je jejich tělo většinou pokryto cykloidními šupinami, jen výjimečně ktenoidními. Na hlavě a na těle bývají až na výjimky vyvinuty drobné světélkující orgány (fotofory) uspořádané do shluků a řad.[1][2] Rozmístění fotoforů se liší jak mezi druhy, tak mezi pohlavími, což patrně přispívá k vyhledávání partnerů.[3]

Lampovník antarktický

Do řádu patří dvě čeledi: lampičníkovití (Neoscopelidae) se třemi rody a šesti druhy a mnohem bohatší čeleď lampovníkovití (Myctophidae) s asi 250 druhy ve 33 rodech. Obzvlášť lampovníkovití mají značný ekologický význam: jsou důležitou složkou potravy mnoha dalších mořských živočichů (ryb, tuleňů, kytovců), ale i člověka. Jsou široce rozšířeni ve všech oceánech od Arktidy až k Antarktidě. Přes den se zdržují v hloubkách několika set metrů až asi jednoho kilometru, ale v noci vyplouvají mnohem blíž k hladině (10–100 m).[1][2][4] Larvy některých hlubinovek mají vystouplé oči na zřetelných stopkách.[2][5] Hlubinovky patří z fylogenetického hlediska na bázi velké skupiny Ctenosquamata, která je sesterská jinožábrým rybám, s nimiž byly kdysi hlubinovky spojovány. Někdy se pro ně zavádí nadřád Scopelomorpha, kam patří jako jediný řád [1][3][6]

  • Lampičník velkošupinný (lampičníkovití)

  • Lampovnice jihooceánská

  • Lampovníček světlobřichý

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b c NELSON, Joseph S. Fishes of the world. 5. vyd. Hoboken, New Jersey: [s.n.], 2016. 1 online resource s. ISBN 978-1-119-17484-4, ISBN 1-119-17484-8. OCLC 926623501 S. 276–278. 
  2. ↑ a b c HELFMAN, Gene S., et al., 2009. The Diversity of Fishes. 2. vyd. [s.l.]: Wiley-Blackwell. Dostupné online. ISBN 978-1-4051-2494-2. S. 143, 144, 283, 284. 
  3. ↑ a b MARTIN, Rene P.; OLSON, Emily E.; GIRARD, Matthew G. Light in the darkness: New perspective on lanternfish relationships and classification using genomic and morphological data. Molecular Phylogenetics and Evolution. 2018-04, roč. 121, s. 71–85. Dostupné online [cit. 2022-07-20]. DOI 10.1016/j.ympev.2017.12.029. (anglicky) 
  4. ↑ HANEL, Lubomír. Ryby. (1), Lalokoploutví, dvojdyšní, chrupavčití, kostnatí. 1. vyd. Praha: Albatros, 1998. 150 s. (Svět zvířat; sv. VIII). ISBN 80-00-00599-9, ISBN 978-80-00-00599-7. OCLC 40090835 Kapitola Řád: hlubinovky (Myctophiformes), s. 110. 
  5. ↑ BOZZANO, A.; PANKHURST, P. M.; SABATÉS, A. Early development of eye and retina in lanternfish larvae. Visual Neuroscience. 2007-05, roč. 24, čís. 3, s. 423–436. PMID: 17822580. Dostupné online [cit. 2022-07-20]. ISSN 0952-5238. DOI 10.1017/S0952523807070484. PMID 17822580. 
  6. ↑ BETANCUR-R, Ricardo; WILEY, Edward O.; ARRATIA, Gloria. Phylogenetic classification of bony fishes. BMC Evolutionary Biology. 2017-12, roč. 17, čís. 1, s. 162. Dostupné online [cit. 2022-07-10]. ISSN 1471-2148. DOI 10.1186/s12862-017-0958-3. PMID 28683774. (anglicky) 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Information-silk.svg
Autor: , Licence: CC BY 2.5
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Fish8712.jpg
Electrona antarctica
Neoscopelus macrolepidotus1.jpg
Neoscopelus macrolepidotus