Hlubočepský hřbitov
Hlubočepský hřbitov | |
---|---|
Hřbitov v Hlubočepích | |
Lokalita | |
Stát | Česko |
Obec | Praha |
Adresa | Praha 5-Hlubočepy |
Zeměpisné souřadnice | 50°2′40,63″ s. š., 14°23′47,98″ v. d. |
Odkazy | |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Hlubočepský hřbitov se nachází v Praze v 5 Hlubočepích, mezi ulicemi Žvahovská a Ke hřbitovu. Hřbitov spravuje příspěvková organizace Hřbitovy a pohřební služby hl. m. Prahy, Hřbitovní správa Malvazinky a Bubeneč.
Historie
Hřbitov byl založen a vysvěcen 27. června 1897 ve svahu vrchu Žvahov pod Hradištěm Děvín, u železnice Pražský Semmering.
Popis
Hřbitov má pravidelný obdélníkový půdorys o rozloze 0,51 ha. Nachází se zde 967 pohřebních míst, z toho 13 hrobek, 723 hrobů a 231 urnových hrobů (stav k roku 2001). Márnice je z přelomu 19. a 20. století. Nejstarší hroby se nacházejí ve spodní jižní části hřbitova a podél východní a západní zdi. Při severní zdi vpravo u márnice je Pomník bezejmenným obětem války.
Pohřbení (výběr)
- příslušníci šlechtické rodiny Hergetů, vlastníků cementáren, cihelen a vápenek
- Václav Železný, malíř karet
- rodina herce a písničkáře Karla Hašlera: rodiče Antonín (1838-?) a Marie Hašlerovi (1844–1891)
- rodina zpěváka Richarda Adama, hrobka č. 38
- oběti bojů pražského květnového povstání roku 1945, například:
- Dr. Antonín Stránský
- vojáci - příslušníci ROA[1]
Odkazy
Reference
- ↑ MAREK 2020, s. 471
Literatura
- KOVAŘÍK, Petr. Klíč k pražským hřbitovům. Praha: NLN, Nakladatelství Lidové noviny, 2001. 369 s. ISBN 80-7106-486-6. S. 122–123.
- Jindřich Marek: Padli na barikádách. Padlí a zemřelí ve dnech Pražského povstání 5.-9. května 1945. VHÚ Praha 2020, s. 471; ISBN 978-80-7278-797-5
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Hlubočepský hřbitov na Wikimedia Commons
- Spolek pro vojenská pamětní místa: Praha 5 - Žvahovská.
- Údržba hrobů Hlubočepy
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: Alena Pokorná, Licence: CC BY-SA 4.0
Hřbitov v Hlubočepích, centrální cesta.