Hlubokomořské záchranné plavidlo
Hlubokomořské záchranné plavidlo je specializováno pro záchranu posádek ponorek ztroskotaných ve velkých hloubkách pod 200 metrů (v menších hloubkách posádce k evakuaci stačí potápěčské obleky s přilbou).[1]
Uživatelé
Austrálie
Australské královské námořnictvo mohlo v případě havárie svých ponorek třídy Oberon využít amerických prostředků DSRV. Souběžně s vývojem nových ponorek třídy Collins byl vyvinut australský dálkově ovládaný prostředek ASRV Remora.[2]
Čínská lidová republika
Námořnictvo Čínské lidové osvobozenecké armády provozuje tři záchranné lodě projektu 925 a další projektu 926, každou s jednou záchrannou miniponorkou.
Francie
Francouzské námořnictvo provozuje záchrannou loď Triton s 16tunovou miniponorkou Griffon s hloubkovým dostupem 600 metrů.[1] Od roku 2008 byla nahrazena novým systémem NATO Submarine Rescue System (NSRS).[2]
Indie
Indické námořnictvo roku 2016 objednalo u britské loděnice James Fisher and Sons dva hlubokomořské záchranné systémy SRS (Submarine Rescue System), obsahující mezi dalšími komponenty i dvě záchranné miniponorky.[3] Roku 2018 byly u indické loděnice Hindustan Shipyard Limited (HSL) objednány ještě dvě 118metrové podpůrné lodě, které rovněž budou moci nést záchranné plavidlo DSRV.[4] První miniponorka byla do služby přijata 12. prosince 2018.[5]
Itálie
Italské námořnictvo provozuje záchrannou loď Anteo s 22tunovou miniponorkou Usel (SRV-300) s hloubkovým dostupem 600 metrů.[1]
Japonsko
Japonské námořní síly sebeobrany provozují záchranné lodě Čijoda (ASR-404) a Čihaja (ASR-403).
Jižní Korea
Námořnictvo Korejské republiky provozuje záchrannou loď Čchonghečin vybavenou záchrannou miniponorkou.
Norsko
Norské královské námořnictvo se od roku 2008 podílí na provozu záchranného systému NATO Submarine Rescue System (NSRS).[2]
Singapur
Singapurské námořnictvo provozuje záchrannou loď MV Swift Rescue.
Sovětský svaz (Rusko)
Sovětské námořnictvo vyvinulo několik záchranných miniponorek. K přepravě sloužilo několik mateřských lodí a ponorek. Např. dvě konvenční ponorky projektu 940 (třída India) a záchranné lodě projektu 537 (třída Elbrus).[1] Známy jsou miniponorky projektu 1855 (třída Priz), projektu 18270 (třída Bestěr) a projektu 1837.[6] Od roku 2015 je ve službě nová záchranná loď projektu 21300.
Švédsko
Švédské královské námořnictvo provozuje záchrannou loď Belos vybavenou 50tunovou záchrannou miniponorkou URF, která má hloubkový dostup 460 metrů.[1]
USA
Po tragické ztrátě jaderné útočné ponorky USS Thresher s celou posádkou v roce 1963 byly pro námořnictvo Spojených států amerických postaveny záchranné miniponorky DSRV-1 Mystic a DSRV-2 Avalon třídy Mystic. V americké terminologii jsou označeny DSRV (Deep Submergence Rescue Vehicle). Ponorky DSRV byly provozovány od počátku 70. let 20. století až do roku 2009. Poté je nahradil dálkově ovládaný prostředek Submarine Rescue Diving Recompression System (SRDRS), vyvinutý na základě australského typu Remora.[7]
Velká Británie
Britské ponorky byly schopny nasazení s americkými záchrannými prostředky DSRV, přičemž následně byly vyvinuty domácí záchranné miniponorky typů LR3 a LR5. Miniponorka LR5 je řízena lidskou posádkou a je zároveň mateřskou lodí pro dálkově ovládanou miniponorku Scorpio. Od roku 2008 byla nahrazena novým systémem NATO Submarine Rescue System (NSRS).[2]
Odkazy
Reference
- ↑ a b c d e MILLER, David; JORDAN, John. Moderní válečné ponorky. Praha: Naše vojsko, 2008. ISBN 80-206-0766-8. S. 98–99.
- ↑ a b c d STEWART, Nick. Submarine Escape and Rescue: A Brief History [online]. Australské královské námořnictvo [cit. 2016-03-21]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ India acquires two submarine rescue systems [online]. Navaltoday.com, rev. 2016-03-23 [cit. 2016-06-20]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Indian Navy orders two diving support vessels from Hindustan Shipyard [online]. Navaltoday.com, rev. 2018-09-27 [cit. 2018-09-28]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Indian Navy commissions its 1st deep submergence rescue vehicle [online]. Navaltoday.com, rev. 2018-12-12 [cit. 2018-12-15]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Submersible rescue vehicles Project 1837 Project 1837K [online]. Russianships.info [cit. 2016-03-21]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Deep Submergence Rescue Vehicle [online]. Globalsecurity.org, rev. 2011-07-07 [cit. 2016-03-21]. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu hlubokomořské záchranné plavidlo na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
Sasebo, Japan (Apr. 25, 2002) — The U.S. Navy Los Angeles-attack submarine USS La Jolla (SSN-701) with the deep submergence rescue vehicle Mystic (DSRV-1) attached, is escorted by the Japanese Coast Guard as it pulls out of Sasebo harbor to participate in the submarine rescue Exercise Pacific Reach 2002. La Jolla and Mystic will operate with surface ships and submarines from the U.S., Japan, Australia, the Republic of Korea and the Republic of Singapore during Exercise Pacific Reach. Mystic was specifically designed to fill the need for an improved means of rescuing the crew of a submarine immobilized on the ocean floor. It can operate independently of surface conditions or under ice for rapid response to an accident anywhere in the world.
MEDITERRANEAN SEA (June 3, 2011) The U.S. Navy's Deep Submergence Unit releases the U.S. Navy Submarine Rescue Diving and Recompression System's (SRDRS) Pressurized Rescue Module (PRM), Falcon, to mate with the Portuguese navy submarine SSK Tridente (S 70) at a depth of 360 feet during Bold Monarch 2011. Participants and observers from more than 25 countries are taking part in NATO exercise Bold Monarch 2011, the world's largest submarine rescue exercise. This 12-day exercise supports interoperability between all submarine rescue units. (U.S. Navy photo by Chief Mass Communication Specialist Kathryn Whittenberger/Released)
Gulf of Taranto, Italy (June 28, 2005) - The Italian submarine rescue vehicle SRV-300 is launched from the Italian salvage ship Anteo while the Finnish ship Fennica, back left, launches the Royal Navy's LR-5 submarine rescue vehicle during the North Atlantic Treaty Organization (NATO) submarine escape and rescue exercise Sorbet Royal 2005. Divers from various nations will work together to rescue submariners during the exercise in the Mediterranean. Twenty-seven participating nations, including 14 NATO nations will test their capabilities and interoperability. Four submarines with up to 52 crewmembers aboard will be placed on the bottom of the ocean, while rescue forces with rescue vehicles and systems work together to solve complex disaster rescue problems. U.S. Navy photo by Chief Journalist Dave Fliesen (RELEASED)
MEDITERRANEAN SEA (June 7, 2011) Machinist's Mate 2nd Class Joel Rivera, right, assigned to Deep Submergence Unit, directs members of the media down the hatch of the Submarine Rescue Diving and Recompression System during a submarine rescue exercise as part of exercise Bold Monarch 2011. The U.S. submarine rescue vehicle mated with the Russian submarine SSK Alrosa (SSK 554), the first time a Russian submarine mated with a U.S. submarine rescue system. Participants and observers from more than 25 countries are taking part in the 12-day NATO exercise, which is the world's largest submarine rescue exercise. (U.S. Navy photo by Mass Communication Specialist 2nd Class Ricardo J. Reyes/Released)
(c) Nii Piccolo Photo Studio, CC BY-SA 3.0
Olympus E-1
The United Kingdom's Manned Submersible LR5 rescue vehicle is lowered into the water by a crane from the Finnish icebreaker MSV (Multi Service Vessel) FENNICA during the North Atlantic Treaty Organization (NATO) Submarine Escape and Rescue (SERS) Exercise SORBET ROYAL 2005. Divers from various nations will work together to rescue submariners during the exercise in the Mediterranean. Twenty-seven participating nations, including 14 NATO nations will test their capabilities and interoperability. Four submarines with up to 52 crewmembers aboard will be placed on the bottom of the ocean, while rescue forces with rescue vehicles and systems work together to solve complex disaster rescue problems.