Hnědé uhlí

Hnědé uhlí z dolnolužického dolu Welzow-Süd
Briketa hnědého uhlí pro vytápění domácností
Vrstva hnědého uhlí před těžbou v Lomu ČSA, Mostecko

Hnědé uhlí je druh sedimentární horniny, která se řadí mezi uhlí.

Hnědé uhlí bývá většinou matné a jeho vryp obvykle hnědý. Podle stupně prouhelnění lze rozlišit uhlí hemifázní (hemitypy), tj. nejméně prouhelněné, středně prouhelněné ortofázní (ortotypy) a konečně metafázní (metatypy), tj. nejvýše prouhelněné. Jiná, často užívaná klasifikace rozlišuje (v pořadí podle stoupajícího prouhelnění): a) hnědé uhlí měkké, b) hnědé uhlí tvrdé, a to matné nebo lesklé.

Podle geologického stáří je obvykle nejstarší černé uhlí (antracit), potom hnědé uhlí a nejmladší jsou lignity. Hnědé uhlí se využívá především jako palivo. Kromě uhlíku obsahuje velké množství různých směsných látek jako je síra nebo popeloviny. Nejmladší a nejméně karbonizované hnědé uhlí se nazývá lignit. Chemicky se jedná především o makromolekulární komplex polyelektrolytů (např. huminových kyselin), polysacharidů, polyaromátů, uhlíkových řetězců se sirnými a dusíkatými skupinami a kyslíkatými články.[1]

Hnědé uhlí je ve střední Evropě velmi důležitou energetickou surovinou.

Použití

  • Energetické použití (spalování)
  • Surovina pro výrobu montánního vosku (vyrábí se extrakcí)
  • Surovina pro výrobu tzv. aktivního koksu, druhu aktivního uhlí[2]

Těžba v ČR

Spalováním uhlí se získává tepelná energie, která je potřebná při výrobě elektřiny v tepelných elektrárnách. Hlavní těžební střediska v Česku se nachází v podhůří Krušných hor – v sokolovské a chomutovsko-mostecké pánvi. Těžba probíhá povrchovým způsobem, což je zdrojem kontroverzí. Za 2. světové války se v Záluží u Litvínova z hnědého uhlí vyráběl Fischer-Tropschovou syntézou i benzín. Tato výroba pokračovala až do roku 1968, kdy bylo v Záluží zahájeno zpracování ropy.

V České republice se ročně těží několik desítek milionů tun hnědého uhlí.

Vlastnosti hnědého uhlí

Vlastnosti hnědého uhlí jsou v každé lokalitě značně odlišné v závislosti na jeho stáří a geologických podmínkách.

  • Spalné teplo 20,88 MJ/kg
  • Obsah jaloviny: 2 – 10 % (v současné době i mnohem více)
  • Obsah prchavých hořlavin (uhlovodíků) z hořlavých látek – 50 – 60 %
  • obsah vody 5 – 40 %
  • obsah síry 0,5 – 2 %

Těžba hnědého uhlí na území České republiky

TezbaHnedeUhli.png

Odkazy

Reference

  1. KUČERÍK, Jiří. Diplomová práce: Aplikace metody Terrella L- Hilla na problém partikulace lignitu. Brno: Vysoké učení technické v Brně, 1998. 
  2. RWE AG – Activated Lignite HOK

Literatura

  • Uhelné hornictví v ČSSR, Kolektiv autorů, 1985 Profil Ostrava

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Lignite Klingenberg.jpg
Autor: Prissantenbär, Licence: CC BY-SA 3.0
A piece of lignite ("brown coal") at the power plant Klingenberg in Berlin. The lignite comes from the open-pit mine Welzow-Süd in Lusatia.
TezbaHnedeUhli.png
Autor: Pastorius, Licence: CC BY-SA 3.0
Těžba hnědého uhlí na území České republiky
Braunkohle als Hausbrand.jpg
Autor: Markus Schweiß, gamma correction by Julo, Licence: CC-BY-SA-3.0
Briquette of lignite coal for home heating use
Lom ČSA Most Czech Republic 2016 7.jpg
Autor: Karelj, Licence: CC BY-SA 4.0
Vrstva hnědého uhlí připravená pro těžbu v centru hnědouhelného dolu Lom ČSA v Podkrušnohoří, poblíž města Most, severozápadní Čechy