Hnízdní parazitismus

Vejce vlhovce hnědohlavého (Molothrus ater) v hnízdě tyranovce domácího (Sayornis phoebe).

Mládě kukačky obecné krmené rákosníkem

Hnízdní parazitismus je termín popisující rozmnožovací strategii některých ptáků, ryb a hmyzu, která spočívá v kladení vajec do cizích hnízd a přenechání péče o mláďata jeho majitelům. Toto chování je v různé míře známo asi u 1 % ptačích druhů.

Dělení hnízdního parazitismu

Hnízdní parazitismus se dělí do několika kategorií^[zdroj?]

Příležitostný (fakultativní) hnízdní parazitismus

spočívá v příležitostném nakladení vajec do hnízda vlastního nebo příbuzného druhu a je pozorován u řady druhů, např. u špačka obecného, sýkořice vousaté, vlaštovky obecné, některých kachen etc.)

Pravý (obligátní) hnízdní parazitismus

spočívá v systematickém kladení vajec do hnízd jiného druhu nebo druhů (druh sám o vejce nikdy nepečuje). Tato strategie je běžná u kukaček (takto parazituje téměř polovina ze 130 známých druhů) a dalších druhů (medozvěstky čeledi indicatoridae, snovač kukaččí, vdovky rodu vidua, kachna kukaččí, peřovec kukaččí, zlatěnky rodu chrysis a další).

V některých případech je pravý hnízdní parazitismus rozšířen o schopnost mláděte zabít všechna mláďata náhradních rodičů (kukačka obecná, medozvěstky čeledi Indicatoridae), v jiných pak se parazitující druh spokojí s tím, že jeho mláďata jsou k nerozeznání podobná mláďatům hostitele (vdovky rodu Vidua). Často jsou ale nějak zvýhodněna, třeba tím, že se klubou dříve a mají tím pádem šanci dříve zesílit a tudíž získat více potravy, nebo mají výrazněji zbarvený vnitřek zobáku a nápadnější hlas, což má týž účinek (některé kukačky). Vyskytují se i další modifikace – časté je značné přizpůsobení velikosti a zbarvení vajec (kvůli jejich nenápadnosti a často i dimenzím hnízda) a větší ovládání procesu kladení vajec (nutné k jeho správnému načasování). U některých druhů existují populace (resp. poddruhy) s rozdílnou specializací a tudíž i odlišnostmi v příslušných adaptacích (kukačka obecná).

Vnitrodruhový hnízdní parazitismus

též intraspecifický - častý v případě příležitostného hnízdního parazitismu.

Mezidruhový hnízdní parazitizmus

též interspecifický - méně častý u příležitostného a výlučný u pravého hnízdního parazitismu).

Reakce hostitelů hnízdních parazitů

Některé druhy, které jsou častou obětí hnízdního parazitismu, si vyvinuly různé strategie, jak se mu bránit. Některé mají např. určitou schopnost rozpoznat přidané vejce a vyhodí ho z hnízda. Další se brání tak, že pokud se vrátí ke snůšce, kterou nechaly bez dozoru, a zaregistrují parazitický druh, snůšku jednoduše opustí. Příkladem je modropláštník nádherný, jenž nevylíhlá mláďata v době inkubace učí specifické melodii, kterou parazitické druhy nejsou schopny reprodukovat.^[1]

Reference

Literatura

• Zdeněk Veselovský: Etologie. Biologie chování zvířat., Academia 2005, ISBN 80-200-1331-8

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu hnízdní parazitismus na Wikimedia Commons