Hněvanice
Hněvanice | |
---|---|
Pohled na obec ze silnice směrem na Hrazánky | |
Lokalita | |
Charakter | malá vesnice |
Obec | Chyšky |
Okres | Písek |
Kraj | Jihočeský kraj |
Historická země | Čechy |
Stát | Česko |
Zeměpisné souřadnice | 49°30′57″ s. š., 14°22′2″ v. d. |
Základní informace | |
Počet obyvatel | 39 (2021)[1] |
Katastrální území | Branišovice u Ratiboře (6,86 km²) |
PSČ | 399 01 |
Počet domů | 30 (2011)[2] |
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de Hněvanice | |
Další údaje | |
Kód části obce | 139777 |
multimediální obsah na Commons | |
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Hněvanice je malá vesnice, část obce Chyšky v okrese Písek. Nachází se asi 4,5 km na západ od Chyšek. Je zde evidováno 30 adres.[3] V roce 2011 zde trvale žilo 49 obyvatel.[4]
Hněvanice leží v katastrálním území Branišovice u Ratiboře o výměře 6,86 km2.[5]
Historie
První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1575.[6] Ves sdílela osudy nedalekých Branišovic. Vesnice patřila k majetku milevského kláštera.[7] Po roce 1420 se ves podobně jako nedaleké Branišovice a Záluží připojila k majetku pánů z Rožmberka.[8] Poté ves patřila pod panství švamberské. V roce 1576 byla ves prodaná Kryštofem ze Švamberka Bedřichu Doudlebskému z Doudleb a připojena k jejich nadějkovskému panství.[8] V roce 1637 byly Hněvanice, stejně jako okolní vesnice, prodány Mikulášem Bechyně z Lažan panu Adamu Bedřichovi Doudlebskému z Doudleb.[8] Pak roku 1665 připadly vesnice dědictvím jeho staršímu synu Janovi Doudlebskému. V držení jejich rodu byla ves dalších pět let. Poté byla prodaná a další majitelé se pak často střídali.[9]
Farou náležely Hněvanice do Obděnic, škola bývala v Ratiboři, četnictvo v Chyškách a lékař byl v Milevsku.[10]
V roce 1904 byl založený sbor dobrovolných hasičů.[10]
V roce 1930 zde žilo 138 obyvatel a bylo vedeno 23 domů.[10]
Památky
- Kaple na návsi ve vesnici je z první poloviny 20. století. Je zasvěcená Svaté Rodině.[11]
- Před kaplí se nalézá kamenný kříž s Kristem malovaným na plechu.
- Proti Hněvanicům se u komunikace z Petrovic do Milevska nachází vpravo a zhruba v polovině vzdálenosti mezi odbočkou do Hrazan a Hrazánek kamenný Víškův kříž.[12] Kříž nese dataci 1855 na spodním podstavci. Při stavbě silnice byly v tomto místě nalezeny dvě lidské kostry a pohřbeny pod tímto křížem.[8] Tato silnice se stavěla roku 1855.[8] Stavba byla rozdělená úkolově. Každá ves měla postavit určitý úsek silnice.[8] Hněvanický sedlák dostal těžký úsek. Měl srovnat příkrý kopec v místě, kde se říká u Cukavy. Ale rozhodl se vyřešit tento problém snadnějším způsobem. Dozorce, který odvedenou práci přebíral, od něj dostal pytel hrachu. Tak zůstal kopec i nadále těžko sjízdný, až do roku 1939, kdy byla silnice rozšířena a znovu upravena.[8]
Galerie
Pohled na část vesnice
Návesní kaple a kříž
Víškův kříž
Reference
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01]
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
- ↑ Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice [online]. 2009-10-10 [cit. 2009-10-22]. Dostupné online.
- ↑ Český statistický úřad. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 190.
- ↑ Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné v archivu.
- ↑ Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 226.
- ↑ KYTKA, Josef. Milevsko a jeho kraj: turistika, památky, historie.. Milevsko: Nákladem odboru klubu českých turistů, 1940. S. 146.
- ↑ a b c d e f g Milevsko a jeho kraj: turistika, památky, historie
- ↑ Kytka, str. 156
- ↑ a b c Kytka, str. 147
- ↑ HLADKÝ, Jiří. Kapličky, boží muka,výklenkové kapličky a zvoničky na Milevsku a Písecku.. 2. vyd. Praha: Svazek obcí Milevska za podpory města Milevska., 2011. S. 80.
- ↑ Kytka, str. 146
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Hněvanice na Wikimedia Commons
- Katastrální mapa katastru Branišovice u Ratiboře na webu ČÚZK
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de
Location map of the Czech Republic
Autor:
- Information-silk.png: Mark James
- derivative work: KSiOM(Talk)
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Autor: Chmee2, Licence: CC BY-SA 3.0
Hněvanice, části obce Chyšky, okres Písek, Česko
Autor: Chmee2, Licence: CC BY-SA 3.0
Hněvanice, části obce Chyšky, okres Písek, Česko
Autor: Richenza, Licence: CC BY-SA 3.0
Návesní kaple Svaté Rodiny v obci. Hněvanice je malá vesnice, část obce Chyšky v okrese Písek. Česká republika.
Autor: Richenza, Licence: CC BY-SA 3.0
Proti Hněvanicům se u komunikace z Petrovic do Milevska nachází vpravo a zhruba v polovině vzdálenosti mezi odbočkou do Hrazan a Hrazánek Víškův kříž s datací 1855. Hněvanice - Hrazany (okres Písek). Ćeská republika.