Hněvkovský tunel II

Hněvkovský tunel II
Základní informace
StátČeskoČesko Česko
Provozní délka461,85 m
Lokalizace
Souřadnice49°51′53″ s. š., 16°49′33″ v. d.
Hněvkovský tunel II
Další informace
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hněvkovský tunel II je dvojkolejný železniční tunel, který se nachází v katastru Hněvkova, součásti města Zábřeh, na železniční trati Česká Třebová – Přerov v úseku km 34,755 – 35,217, mezi stanicí Hoštejn a zastávkou Lupěné. Byl postaven v letech 2005–2006 v rámci výstavby třetího železničního koridoru, kdy nahradil jeden z nevyhovujících úseků trati v údolí Moravské Sázavy. Dán do provozu byl 30. června 2006.[1]

Popis

Tunel prochází pod vrchem Hejnice (403 m n. m.) v Drozdovské vrchovině, která je součástí Zábřežské vrchoviny. Kolem jeho západních, jižních a východních svahů protéká řeka Moravská Sázava. Horninový masív je tvořen krystalinikem převážně paruly, fylity a místně kvarcity a kvarcitické ruly. Kvartérní pokryv tvoří deluviální, fluviální a v menší míře antropogenní sedimenty, jejichž mocnost se pohybovala od cca šesti metrů u východního portálu do méně než metr na strmých svazích.[2][3][4][5]

Tunel je dlouhý 461,85 m a je veden v přímé linii až do km 35,188, pak začíná oblouk o poloměru 1500 m. Výstavba tunelu byla prováděna dvěma způsoby. U portálů jsou úseky hloubené: u vjezdového v délce 4,6 m, u výjezdového 25,25 m. Střední část o délce 432 m je ražena novou rakouskou tunelovací metodou (NRTM), rozpojování horniny bylo provedeno použitím trhacích prací. Dvouplášťové ostění tunelu je tvořeno: primární vrstva je z stříkaného betonu C16/20 se sítí, příhradových nosníků a kotev. Druhá finální vrstva je z monolitického železobetonu C25/30 o minimální tloušťce 350 mm. Na oba portály bezprostředně navazují mosty přes Moravskou Sázavu.[1][5]

Západní portál je tvořen opěrnými zdmi z prostého betonu a je rozčleněn na tři části. Boční zeď rovnoběžná s kolejí, čelní portálová zeď (kolmá na koleje) a zeď, která je souběžná s přístupovou cestou k portálu.[5]

Východní portál je šikmě seříznutý tubus s portálovým věncem. Svahy kolem portálu a nad portálem jsou zajištěny gabionovou zdí.[5]

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b Podzemní stavby. www.metroprojekt.cz [online]. [cit. 2019-07-13]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-07-13. 
  2. ↑ Nové tunely v úseku Zábřeh – Krasíkov. Silnice Železnice [online]. [cit. 2019-07-13]. Dostupné online. 
  3. ↑ Optimalizace traťového úseku Zábřeh na Moravě – Krasíkov. Silnice Železnice [online]. [cit. 2019-07-12]. Dostupné online. 
  4. ↑ Optimalizace úseku Zábřeh na Moravě (včetně) - Krasíkov (mimo). Dostupné online Archivováno 12. 6. 2020 na Wayback Machine..
  5. ↑ a b c d BROKL, Radek. Sborník příspěvků. Kapitola ČD DDC Optimalizace traťového úseku Zábřeh – Krasíkov, Tunel Hněvkovský II., s. 110–116. Železnice [online]. 7. – 8. 11. 2002 [cit. 2019-07-12]. S. 110–116. ČD DDC Optimalizace traťového úseku Zábřeh – Krasíkov, Tunel Hněvkovský II.. Dostupné online. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Czech Republic adm location map.svg
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de
Location map of the Czech Republic
Hněvkov, portál tunelu II.jpg
Autor: Pokud má díla používáte mimo projekty Wikimedia, ocenil bych upozornění. Více z mé práce najdete v mé osobní galerii., Licence: CC BY-SA 4.0
Portálu tunelu ve vesnici Hněvkov v Olomouckém kraji