Hnidousy
| Hnidousy | |
|---|---|
 Typická nízká zástavba Švermova, vzadu Hnidousy | |
| Lokalita | |
| Charakter | část města |
| Obec | Kladno |
| Okres | Kladno |
| Kraj | Středočeský kraj |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 50°10′15″ s. š., 14°7′4″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 1 426 (2021)[1] |
| Katastrální území | Hnidousy (2,76 km²) |
| PSČ | 273 09 |
| Počet domů | 519 (2021)[2] |
 (c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de  Hnidousy | |
| Další údaje | |
| Kód ZSJ | 164551 |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Hnidousy jsou bývalá obec a současné katastrální území, jedna z částí Švermova, který je součástí Kladna.
Název
Jméno Hnidousy znamená ve staročeštině „ves hnidousů“, tj. lidí hnidovatých, majících hnidy. V historických pramenech se název objevuje ve tvarech: Hniduz (1282), Hnydus (1338), v Hnidusiech (1432) a Hnidausy (1615).[3]
Historie
První písemná zmínka o Hnidousech pochází z roku 1282, kdy vesnice patřila vyšehradské kapitule. V první polovině čtrnáctého století byla částí manské soustavy hradu Křivoklát a prvním doloženým hnidouským manem byl roku 1338 Gotfrýd z Hnidous.[4] Jiným manem byl v roce 1407 Dobeš z Hnidous.[5] Některý z manů ve vsi během čtrnáctého století založil tvrz, doloženou poprvé v roce 1414, kdy ji Slavibor z Hnidous prodal Janu Skopcovi z Kralovic.[4] V roce 1432 tvrz patřila Janu Špatkovi. Ten ji udržel i poté, co statek v roce 1434 připadl králi Zikmundovi, který jej daroval Janovi z Schonsee. Jan Špatka poté Hnidousy v roce 1456 prodal Jindřichovi z Malíkovic. V následujících desetiletích byla vesnice rozdělena mezi několik majitelů, přičemž v roce 1472 patřil díl se tvrzí Janu Hochovi.[5]
V roce 1570 statek získal Albrecht Pětipeský z Chýš a nejspíše nechal tvrz přestavět v renesančním slohu. Jeho příbuzní vesnici vlastnili do roku 1613, kdy ji pro dluhy[5] prodali Žďárským ze Žďáru. Tvrz zpustla v průběhu třicetileté války. Na přelomu sedmnáctého a osmnáctého století byla přestavěna na sýpku, ale ta byla v první polovině devatenáctého století zbořena.[4]
Obecní správa
Při sčítání lidu v roce 1869 byly osadou obce Vinařice v okrese Slaný. Do roku 1949 byly Hnidousy a sousední Motyčín samostatnými obcemi s vlastními školami a obchody. Tehdy byly sloučeny v obec Švermov, která byla roku 1968 povýšena na město. Samotný Švermov se stal 1. ledna 1980 součástí Kladna.[6]
Společnost
V Hnidousích je sokolovna, působil zde fotbalový klub SK Hnidousy, do současnosti působí fotbalový klub TJ Baník Švermov.
Osobnosti
V roce 1894 se zde narodil František Koucký, od 17 let námořník a kuchař rakousko-uherského válečného loďstva. Dne 11. května 1918 byl popraven v chorvatské Pule za účast na vzpouře námořníků v boce Kotorské. Pamětní deska byla odhalena za účasti deseti tisíc lidí na sokolovně v Hnidousích, připomíná jej pomník v Hnidousích i válečný hrob na hřbitově námořníků v Pule.
Místním rodákem je také Bedřich Švestka (1912–1990), rektor Univerzity Karlovy v době normalizace, akademik, lékař, poslanec, diplomat a vysokoškolský pedagog.
Reference
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online.
- ↑ PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. Svazek I. A–H. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1947. 728 s. Heslo Hnidousy, s. 576.
- ↑ a b c Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Příprava vydání Rudolf Anděl. Svazek III. Severní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1984. 664 s. Kapitola Hnidousy – tvrz, s. 137.
- ↑ a b c SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Svazek VIII. Rakovnicko a Slánsko. Praha: František Šimáček, 1891. 353 s. Dostupné online. Kapitola Tvrze na Tachlovsku, s. 294.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Abecední přehled obcí a částí obcí [PDF online]. Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2023-11-10]. S. 143, 347, 569. Dostupné v archivu pořízeném dne 2024-03-06.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Hnidousy na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de
Location map of the Czech Republic
Autor:
- Information-silk.png: Mark James
- derivative work: KSiOM(Talk)
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Pamětní deska na rodném domě Františka Kouckého v Hnidousích, místní části kladesnkého předměstí Švermov z roku 1923 (sochaři Ladislav Kofránek a Jaroslav Volf).
Typická nízká zástavba kladenského předměstí Švermov. Pohled z železniční vlečky Dubí-Vinařice k severovýchodu. V popředí a v levé části obrazu historická obec Motyčín, vpravo v pozadí Hnidousy.