Hnojník nasetý
 Hnojník nasetý | |
|---|---|
 | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | houby (Fungi) |
| Oddělení | houby stopkovýtrusné (Basidiomycota) |
| Třída | stopkovýtrusé (Basidiomycetes) |
| Podtřída | rouškaté houby (Agaricomycetidae) |
| Řád | lupenotvaré (Agaricales) |
| Čeleď | křehutkovité (Psathyrellaceae) |
| Rod | hnojník (Coprinellus) |
| Binomické jméno | |
| Coprinellus disseminatus J.E.Lange; 1938 | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Hnojník nasetý (Coprinellus disseminatus) je druh houby z čeledi křehutkovité (Psathyrellaceae). Typickým znakem houby je tvorba velmi rozsáhlých porostů.[1]
Znaky
Klobouk je 0,5–2 cm široký, svisle rýhovaný, nejdříve vejcovitého, později zvoncovitého až kuželovitého tvaru.[2]
Lupeny jsou 1–2 mm vysoké, široké, křehké, přirostlé ke třeni, bílé, postupně černají. Na klobouku řídce uspořádané. Výtrusný prach je černohnědý.[1][2]
Třeň je válcovitý, 2–6 cm dlouhý, tenký, dutý, obdobného odstínu jako klobouk, má tendenci k prohýbání.[2][3]
Dužnina je bělošedá, křehká, tenká. Na rozdíl od ostatních zástupců hnojníků se dužnina inkoustovitě nerozplývá, ale zasychá.[1]
Užití
Nejedlý druh.[1]
Ekologie
Od května do října vytváří hnojník nasetý husté porosty tvořené stovkami až tisíci plodnic[4] na pařezích, starých stromech, popadaných větvích, jak na trouchnivějícím, tak živém dřevě (zejména listnatých stromů, preferuje topoly).[2][1]
Rozšíření
Výskyt byl popsán v Severní a Jižní Americe, Evropě, Asii, Austrálii a Spojeném království.[5]
Galerie
Možnost záměny
- Křehutka trpasličí (Psathyrella pygmaea) – liší se hořkou chutí[2]
Odkazy
Reference
- ↑ a b c d e GRÜNERT, Helmut a Renate. Houby. Praha: Knižní klub, 1995. ISBN 80-717-6183-4.
- ↑ a b c d e Coprinellus disseminatus - hnojník nasetý - myko.cz. www.myko.cz [online]. [cit. 2023-07-19]. Dostupné online.
- ↑ Hnojník nasetý - popis, kdy a kde hledat | NaHouby.cz. www.nahouby.cz [online]. [cit. 2023-07-19]. Dostupné online.
- ↑ hnojník nasetý. NaturAtlas.cz [online]. [cit. 2023-07-19]. Dostupné online.
- ↑ Coprinellus disseminatus, Fairy Inkcap mushroom. www.first-nature.com [online]. [cit. 2023-07-19]. Dostupné online.
Literatura
- GRÜNERT, Helmut a Renate GRÜNERT. Houby. Praha: Knižní klub, 1995. Průvodce přírodou (Knižní klub). ISBN 80-717-6183-4. (str. 130)
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu hnojník nasetý na Wikimedia Commons - https://www.myko.cz/myko-atlas/Coprinellus-disseminatus/
- https://houby.naturatlas.cz/hnojnik-nasety
- https://www.nahouby.cz/atlas-hub/hnojnik-nasety
- https://www.idnes.cz/hobby/atlas-hub/hnojnik-nasety-coprinus-disseminatus.A100428_145715_atlas-hub_mot
- https://www.houbareni.cz/houba/hnojnik_nasety#google_vignette
- https://www.first-nature.com/fungi/coprinellus-disseminatus.php
Média použitá na této stránce
Autor:
- Information-silk.png: Mark James
- derivative work: KSiOM(Talk)
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
%2c_Paddenstoelenreservaat._11-10-2021._(actm.)_01.jpg)
.JPG)
Autor: Jerzy Opioła, Licence: CC BY-SA 3.0
Coprinellus disseminatus
%2c_%d0%9a%d0%b8%d1%97%d0%b2%d1%89%d0%b8%d0%bd%d0%b0%2c_%d0%9c%d0%b5%d0%b6%d0%b8%d0%b3%d1%96%d1%80%d1%81%d1%8c%d0%ba%d0%b5_%d0%bb%d1%96%d1%81%d0%bd%d0%b8%d1%86%d1%82%d0%b2%d0%be%2c_2020.jpg)
Autor: K. Chaikovska (Kate Chkv), Licence: CC BY 4.0
Fairy inkcap mushroom (Coprinellus disseminatus), Kyiv Region, Mezhyhirske Forestry, 22.10.2020
Autor: Darius Baužys, Licence: Attribution
Mycena spec. Photo: Darius Baužys; village Knistushki, Gardin borough, Belarus
.jpg)
Autor: Bernard Spragg. NZ from Christchurch, New Zealand, Licence: CC0
The Fairy Inkcap, Coprinellus disseminatus, rarely ventures forth alone or even with just a few friends; more often it forms dense masses swarming over rotting tree stumps and roots.
These gregarious little fungi occur from early spring until the onset of winter, and they are at their most spectacular when the caps are young and pale - sometimes nearly pure white. It takes just two or three days for young white caps to turn grey and then begin blackening.