Hořčík jestřábníkovitý

Hořčík jestřábníkovitý
Hořčík jestřábníkovitý (Picris hieracioides)
Vědecká klasifikace
Říše	rostliny (Plantae)
Podříše	cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení	krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída	vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád	hvězdnicotvaré (Asterales)
Čeleď	hvězdnicovité (Asteraceae)
Podčeleď	čekankové (Cichorioideae)
Rod	hořčík (Picris)
Binomické jméno
Picris hieracioides L., 1753
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Rozkvetlé úbory

Hořčík jestřábníkovitý (Picris hieracioides) je středně vysoká, obvykle dvouletá, planě rostoucí rostlina kvetoucí v letních měsících zlatožlutými květy v asi 2 cm úborech. Je původním druhem české květeny a jediným druhem rodu hořčík vyskytujícím se v české krajině.^[1]

Rozšíření

Původní areál druhu je velmi široký, obsahuje téměř celou Evropu (vyjma severních částí), s těžištěm ve středozemí. Mimo Evropu zahrnuje také Kavkaz, západní Sibiř, jihozápadní Asii, Střední Asii, sever a západ Číny a indický subkontinent. Druhotně byl zavlečen do Severní Ameriky, jižní Afriky, Austrálie i na Nový Zéland.

V České republice roste hlavně v teplejších oblastech, kde je hojný zejména v termofytiku a výhřevných místech mezofytika. V chladnějších oblastech se objevuje pouze roztroušeně a ve vyšších polohách je jeho výskyt často sekundárního, přechodného charakteru. Hojně se šíří podél železničních tratí, v současnosti je shledáván v jižních a západních Čechách, kde se v minulosti nikdy nevyskytoval.^[1][2][3]

Ekologie

Ekologicky plastický druh preferující občasně vlhké louky, pastviny, meze polí, lesní lemy i světliny, suché a skalnaté svahy, místa podél cest, rumiště, navážky i ruderalizované plochy v obcích. Nejčastěji roste na živinami bohatých, zásaditých, suchých až přerušovaně vlhkých jílovitých půdách.

Rostlina vytvoří prvním rokem listovou růžici a po získání živin následným rokem vyroste z růžice květonosná lodyha. Špatně roste na zastíněných místech, tam přežívá i po několik let ve formě listové růžice a netvoří lodyhu s květy. Je hemikryptofyt kvetoucí od července do začátku října. Ploidie druhu je 2n = 10.^[1][2][4]

Popis

Dvouletá, někdy krátce vytrvalá bylina s přímou, jednoduchou nebo větvenou lodyhou vysokou 60 až 90 cm. Vyrůstá z vřetenovitého kořene s větvenou hlavou a dlouhými, postranními kořeny. Lodyha je zelená nebo fialově naběhlá a podélně rýhovaná, štětinatě chlupatá a u vrcholu mívá háčkovité a kotvičkovité chlupy. Listy s řapíky vyrůstají v přízemní růžici a listy přisedlé střídavě na lodyze. Mají úzce kopinatou čepel dlouhou 7 až 11 cm a širokou 2 až 3 cm, po obvodě celistvou nebo oddáleně vykrajovanou, zelenou až nafialovělou, oboustranně štětinatě chlupatou a někdy porostlou háčkovitými chlupy.

Sytě žluté květy vyrůstají v asi 2 cm velkých úborech, které vytvářejí květenství mnohoramenný vrcholík. Úbory se 30 až 50 květy se rozvíjejí v časných ranních hodinách a před deštěm zavírají. Květy jsou oboupohlavné, s redukovaným kalichem a se žlutou, srostlou jazykovitou korunou obsahující pět tyčinek a bliznu s dlouhými laloky. Okrajové květy mají korunu prodlouženou v plochou, na vrcholu pětizubou ligulu, jenž má na svrchní straně žloutkově žlutou barvu a na spodní hnědočervený pruh. Zákrov je víceřadý, před rozkvětem válcovitý a později baňkovitý, řídce štětinatý a přitiskle hvězdovitě chlupatý. Jeho kratší vnější listeny jsou přímo odstálé a obloukovitě vzhůru prohnuté, delší vnitřní jsou hrubé a hustě chlupaté. Květy obvykle opyluje létající hmyz, někdy ale vznikají semena též apomikticky.

Plod je vřetenovitá, vrásčitá, mírně prohnutá nažka asi 4 mm dlouhá, hnědě zbarvená a vybavená rozvětveným dvouřadým chmýrem. Rostlina se rozmnožuje nažkami, které na kratší vzdálenosti roznáší vítr a na dlouhé vzdálenosti se stávají nevyžádanou přísadou převážených zemědělských produktů.^{[1][2][4][5][6]}

Taxonomie

Hořčík jestřábníkovitý je variabilní rostlinou a v jeho rozlehlém areálu bývá uznáváno více poddruhů lišících se velikosti úborů a délkou jejích stopek, tvarem listů, zákrovními listeny, délkou i hustotou chlupů. V české přírodě roste pouze nominátní poddruh.

• Picris hieracioides subsp. hieracioides
• Picris hieracioides subsp. grandiflora (Ten.) Arcang.
• Picris hieracioides subsp. kamtschatica (Ledeb.) Hultén
• Picris hieracioides subsp. longifolia (Boiss. & Reut.) P.D.Sell
• Picris hieracioides subsp. rielii (Sennen) O.Bolòs & Vigo
• Picris hieracioides subsp. spinulosa (Guss.) Arcang.
• Picris hieracioides subsp. umbellata (Schrank) Ces.
• Picris hieracioides subsp. villarsii (Jord.) Nyman.^[1][7]

Možnost záměny

Hořčík jestřábníkovitý se od vzhledově podobných rostlin rodů škarda (Crepis) a jestřábník (Hieracium) nezaměnitelně odlišuje přítomností drsných háčkovitých a kotvičkovitých chlupů na lodyze a rozvětveným chmýrem nažek.^[4]

Galerie

• 

  Zobrazení rostliny

• 

  Lodyhy a list

• 

  Úbory s odkvetlými květy

• 

  Ochmýřené nažky

Odkazy

Reference

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu hořčík jestřábníkovitý na Wikimedia Commons
• Taxon Picris hieracioides ve Wikidruzích
• Botanický ústav AV ČR – rozšíření hořčíku jestřábníkovitého v ČR