Hořčice

Hořčice je dochucovací přípravek v podobě husté žluté nebo žlutohnědé pasty vyrobené z mletých hořčičných semínek smíchaných s vodou, octem, solí, cukrem, mletým kořením, olejem nebo jinou kapalinou. Může být přibarvená kurkumou. Má ostrou, mírně až silně pálivou chuť. V Československu a v raných devadesátých letech 20. století bývala konzervována kyselinou benzoovou. Dnes jsou především kvalitní hořčice nabízeny bez konzervačních látek.

První hořčici (jako směs rozemletých semínek s vinným moštem) používali starověcí Řekové a Římané.^[1] Ti ji nazývali latinsky mustum ardens, „žhnoucí mošt“, ze kterého vzniklo starofrancouzské moustarde a z něj přešlo do dalších jazyků (fr. moutarde, angl. mustard). V dalších evropských jazycích pochází název z latinského rodového jména rostliny Sinapis (dánské Sennep, něm. Senf) a v některých jazycích se užívají názvy obou původů (ital. Senape a Mostarda).

• Plnotučná hořčice – česká specialita, hladká hořčice se zvýrazněnou chutí pomocí enzymu^[2]
• Hořčice kremžská – původem je z rakouského města Kremže, vyrábí se ze směsi semen bílé a černé (hnědé) hořčice, obsahuje viditelně hrubě mleté černé slupky a vyšší procento cukru. Přibarvená kremžská hořčice má žlutohnědou barvu a nepřibarvená má šedohnědou.
• Dijonská hořčice – na rozdíl od plnotučné a kremžské hořčice, které se vyrábějí ze semen hořčice seté, se vyrábí ze semen brukve sítinové

• 
  Hořčičné semínko
• 
  Jemně mleté hořčičné semeno – hořčičný prášek
• 
  Obyčejná hořčice přibarvená kurkumou
• 
  Sladká bavorská hrubozrnná hořčice
• Francouzská dijonská hořčice
• 
  Francouzská kremžská hrubozrnná hořčice

• Obrázky, zvuky či videa k tématu hořčice na Wikimedia Commons
• Slovníkové heslo hořčice ve Wikislovníku