Hořany (Zbrašín)

Hořany
Rybník, lípa a sušárna chmele
Rybník, lípa a sušárna chmele
Lokalita
Charaktervesnice
ObecZbrašín
OkresLouny
KrajÚstecký kraj
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice50°17′39″ s. š., 13°44′59″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel115 (2021)[1]
Katastrální územíHořany u Zbrašína (3,66 km²)
Nadmořská výška315 m n. m.
PSČ440 01
Počet domů45 (2011)[2]
Hořany
Další údaje
Kód části obce191906
Kód k. ú.791903
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hořany je vesnice, část obce Zbrašín v okrese Louny. Nachází se asi jeden kilometr západně od Zbrašína. Hořany leží v katastrálním území Hořany u Zbrašína o rozloze 3,66 km².[3]

Název

Název vesnice vychází z její polohy ve vyvýšené poloze ve významu ves Hořanů (lidí bydlících na hoře). V historických pramenech se jméno objevuje ve tvarech: in Horzas (1316), de Horzan (1381), in Horzanech (1454), „w horzanech“ (1545) a Horžany (1623).[4]

Historie

První písemná zmínka o Hořanech pochází z roku 1316,[5] kdy byla vesnice rozdělena mezi Mikuláše z Hořan a Dalibora z Kozojed.[6] Ve stejném roce se Dalibor soudil s vladykou Petrem ze Hřivic, za to že mu Petr loupením a pleněním v Hořanech způsobil určité škody.[5] O dva roky později měli v Hořanech malé statky ještě jakýsi Vavřinec a Zdeslav.[6]

Další majitelé vsi se podle autorů liší. August Sedláček ve vsi uvedl několik majitelů drobných statků: Ješka (1381), Martina Šrama (1391–1408), Jana z Dražic (1406) a Jana (1408–1414). V roce 1450 ve vsi dále žili Jetřich a Jindřich, kteří vypověděli nepřátelství Sasům.[6] Podle Rudolfa Anděla vlastnili v letech 1381–1414 po polovině vsi bratři Martin a Rudolf z Hořan a během husitských válek se o ves dělili Záviš z Jimlína a Sulek z Vlastislavi.[5]

Jedním z panských sídel ve vsi bývala tvrz, doložená poprvé roku 1454,[5] kdy ji Sulek z Vlastislavi prodal Janovi mladšímu Skubelovi z Jimlína, jehož manželka Kateřina z Mečkova v roce 1461 přikoupila věno vdovy po Sulkovi.[6] Po smrti Jana Skubeleho se o Hořany dělili tři majitelé. Díl s tvrzí patřil Albrechtovi z Kolovrat († 1490), který ve stejné době založil Nový hrad. Nepotřebnou hořanskou tvrz nechal zpustnout a ta beze stop zanikla.[5]

Rozdělení vsi přetrvávalo i v dalších staletích. Dvůr s částí vsi patřil ještě roku 1603 rytíři z Dražovic, jiný díl byl součástí hřivického statku a další patřil roku 1555 k Touchovicím a ještě další v roce 1573 k Selmicím. Touchovická část byla později připojena k Novému hradu a selmická k Postoloprtům.[6] Část vsi se Selmicemi ztratil Adam Jindřich Hruška z Března při pobělohorských konfiskacích.[7]

Obyvatelstvo

Vývoj počtu obyvatel a domů mezi lety 1869 a 2011[8][9]
18691880189019001910192119301950196119701980199120012011
Obyvatelé2162142642572552492351431261181008710093
Domy3135394244495051.3937434545
Počet domů z roku 1961 je zahrnut v celkovém počtu domů obce Zbrašín.

Pamětihodnosti

Galerie

  • Kaple

    Kaple

  • Křížek

    Křížek

  • Památník obětem první a druhé světové války

    Památník obětem první a druhé světové války

Reference

  1. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01]
  2. ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  3. ↑ Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-06-12. 
  4. ↑ PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. Svazek I. A–H. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1954. 823 s. Heslo Hořany, s. 691. 
  5. ↑ a b c d e Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Příprava vydání Rudolf Anděl. Svazek III. Severní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1984. 664 s. Kapitola Hořany – tvrz, s. 141. 
  6. ↑ a b c d e SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Svazek XIV. Litoměřicko a Žatecko. Praha: Šolc a Šimáček, 1923. 502 s. Dostupné online. Kapitola Tvrze v okolí Postoloprt, s. 418. 
  7. ↑ Ottův slovník naučný. Illustrovaná encyklopaedie obecných vědomostí. Svazek 11. Hédypathie-hýždě. Praha: J. Otto, 1897. 1066 s. Dostupné online. Kapitola Hruška z Března, s. 809. 
  8. ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 402, 403. 
  9. ↑ Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 308. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Czech Republic adm location map.svg
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de
Location map of the Czech Republic
Information-silk.svg
Autor: , Licence: CC BY 2.5
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Hořany památník 1. a 2. válce.JPG
Autor: Gortyna, Licence: CC BY-SA 3.0
Památník obětem 1. a 2. války v Hořanech
Hořany rybník.JPG
Autor: Gortyna, Licence: CC BY-SA 3.0
Rybník, lípa a sušárna chmele v Hořanech
Hořany křížek.JPG
Autor: Gortyna, Licence: CC BY-SA 3.0
Křížek v Hořanech
Hořany kaple.JPG
Autor: Gortyna, Licence: CC BY-SA 3.0
Kaple v Hořanech