Hořejší mlýn (Kunratice)
| Hořejší mlýn v Kunraticích | |
|---|---|
 | |
| Základní informace | |
| Výstavba | před 1791 |
| Zánik | po 1991 |
| Poloha | |
| Adresa | K Verneráku, původní č.p. 43, Praha 4 - Kunratice,  Česko |
| Ulice | K Verneráku |
| Souřadnice | 50°1′1,57″ s. š., 14°29′19,97″ v. d. |
| Další informace | |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Hořejší mlýn v Kunraticích je zaniklý vodní mlýn v Praze 4, který stál na Kunratickém potoce pod hrází Hornomlýnského rybníka (Vernerák). Na jeho místě stojí výšková bytová novostavba, dochovaly se pouze stavby v jižní části bývalého dvora.[1]
Historie
Vodní mlýn je zmíněn v kupní smlouvě ze 17. června 1791; k mlýnu náleželo 24 strychů a 4 věrtele polí, palouček u chodovské cesty a louka „V milém Bohu“. Mlynář platil úrok vrchnosti na svatého Jiří (24. dubna) a svatého Havla (16. října) po 30 zlatých a 30 krejcarů. Musel také chovat svini plemenici, na níž dostával z panského špejcharu 1 a 1/2 míry zadního žita ročně. Také musel šrotovat slad pro panský pivovar a za každou várku dostával 1/4 vědra piva, které však dál nesměl pod pokutou 5 zlatých prodávat. Při prodeji mlýna 23. listopadu 1797 přenechal dřívější majitel 2 voly, pluh, brány, saně, železný sochor, železné kleště a další.[1]
11. června 1803 vyměnil Vojtěch Tomsa Horní mlýn s Janem Sýkorou za jeho Dolní mlýn.[1]
V roce 1916 proběhla exekuční dražba v odhadní ceně 39.689 K.; mlýn koupil Dr. Bedřich Jahn pro Annu Štulíkovou za 34.000 K. V roce 1930 jej vlastnil Jan Verner a o dva roky později Jaroslav Dytrych, jehož rodině byl 5. dubna 1961 při znárodnění zabaven. Poté si zde Fyziologický ústav ČSAV zřídil mísírnu biologických krmiv. V roce 1971 byl mlýn silně poškozen povodní.[1]
10. srpna 1991 získala rodina mlýn zpět v restituci, ale obratem jej prodala. Na místě mlýnice vznikla výšková bytová novostavba, dochovány byly pouze budovy v jižní části dvora u potoka.[1]
Popis
Areál mlýna tvořily tři budovy, které stály kolem obdélného dvora otevřeného k východu k rybníku. Mlýn byl ze všech stran obtékán vodou, na severní a západní straně vedl náhon a na jihu potok vytékající z rybníka. Mlýnice se nacházela v severní části dvora; voda k ní vedla náhonem z rybníka a poté se vracela zpět do potoka. V jižní části stály dvě budovy na půdorysu písmene „L“.
V roce 1930 měl mlýn jednu Francisovu turbínu o spádu 4,8 metru a výkonu 9,12 HP.[1]
Odkazy
Reference
Literatura
- KLEMPERA, Josef. Vodní mlýny v Čechách. III., Praha a okolí. 1. vyd. Praha: Libri, 2001. 263 s. ISBN 80-7277-051-9. Kapitola Horní mlýn v Kunraticích. S. 123-126
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Horní kunratický mlýn na Wikimedia Commons - Kunratice na webu ČÚZK, Archivní mapy
Média použitá na této stránce
Autor:
- derivative work: Bazi (talk)
- ArchitectureIcon.svg: Ludvig14
Náhrada chybějícího obrázku stavby v češtině
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“