Hořesedly

Hořesedly
Kostel sv. Vavřince
znakvlajka
Lokalita
Status	obec
Pověřená obec	Rakovník
Obec s rozšířenou působností	Rakovník (správní obvod)
Okres	Rakovník
Kraj	Středočeský
Historická země	Čechy
Stát	Česko Česko
Zeměpisné souřadnice	50°9′45″ s. š., 13°36′10″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	418 (2024)[1]
Rozloha	5,84 km²[2]
Katastrální území	Hořesedly
Nadmořská výška	379 m n. m.
PSČ	270 04
Počet domů	132 (2021)[3]
Počet částí obce	1
Počet k. ú.	1
Počet ZSJ	1
Kontakt
Adresa obecního úřadu	Hořesedly 92 270 04 Hořesedly horesedly@knezevesko.cz
Starostka	Jiřina Milerová
Oficiální web: www.obec-horesedly.cz
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de Hořesedly
Další údaje
Kód obce	541729
Kód části obce	45101
Geodata (OSM)	OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obec Hořesedly (německy Horosedl) se nachází v okrese Rakovník, kraj Středočeský, zhruba jedenáct kilometrů severozápadně od Rakovníka. Žije zde 418^[1] obyvatel. Obcí prochází silnice I/6 z Prahy do Karlových Varů.

Název vesnice je odvozen staročeského přídavného jména hořě (nahoře), ve významu ves hořesedlů, tj. lidí usedlých nahoře. V historických pramenech se jméno vesnice objevuje ve tvarech: Horsusedl (1316), Horussedel (1360), Horzesedl (1352–1367), Horziesedl (1369–1405), Horzisedl (1398), Horziesedel (1398), Horziessedl (1418), Horosedly (1479, 1579), Horosedl a Hřesedl (1785), Horosedl (1845) a Hořesedly nebo německy Horosedl (1854).^[4]

První písemná zmínka o Hořesedlech pochází z roku 1316, kdy ve vsi žil vladyka Jan z Hořesedel.^[5] V letech 1355–1418 se o ni dělil děkan a kanovníci královské kaple Všech Svatých na Pražském hradě s vladyckým rodem, z jehož členů jsou známi Jindřich Hes z Hořesedel (1397 a 1399) nebo Zbyněk z Hořesedel (1407–1436). Je však možné, že vladykové měli v nájmu některé církevní statky. Roku 1420 vesnici dostali od krále Zikmunda bratři Bedřich a Hanuš z Kolovrat.^[6] Oba dva však přestoupili k husitství a král Zikmund proto jejich statek zastavil svým dalším věřitelům.^[5]

V šestnáctém století některý ze zástavních držitelů založil hořesedelskou tvrz. Předpokládá se, že jejím stavitelem byl buď Mikuláš z Polenska (v Hořesedlech od roku 1529), nebo po roce 1539 Jan Myška ze Žlunic.^[5] Když v roce 1568 zemřel, vyplatila královská komora vesnici od jeho synů ze zástavy a převedla ji do dědičného vlastnictví Jaroslavovi Libštejnskému z Kolovrat na Petrohradě.^[6] První zmínka o tvrzi je z roku 1579, kdy ji Jaroslav prodal Havlovi Hrobčickému z Hrobčic na Kolešovicích. Za něj tvrz nejspíš zpustla. Havlův syn Zdislav Hrobčický se zúčastnil stavovského povstání v letech 1618–1620, za což mu byl hořesedelský statek zkonfiskován. Roku 1623 jej koupil Jan Münich z Arzberku.^[5]

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:

• 1850 země česká, kraj Cheb, politický okres Žatec, soudní okres Jesenice^[7]
• 1855 země česká, kraj Žatec, soudní okres Jesenice
• 1868 země česká, politický okres Podbořany, soudní okres Jesenice
• 1939 Sudetenland, vládní obvod Karlovy Vary, politický okres Podbořany, soudní okres Jesenice^[8]
• 1945 země česká, správní okres Podbořany, soudní okres Jesenice^[9]
• 1949 Pražský kraj, okres Rakovník^[10]
• 1960 Středočeský kraj, okres Rakovník
• 2003 Středočeský kraj, obec s rozšířenou působností Rakovník

Ve vsi Hořesedly (něm. Horosedl, 770 obyvatel, poštovní úřad, telegrafní úřad, telefonní úřad) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:^[11] pekař, elektrárenské družstvo (Elektrizitätsgenossenschaft für die Gemeinde Horosedl), 3 řezníci, 4 hostince, 3 obchody se smíšeným zbožím, 4 velkostatky, 4 rolníci, 2 mlýny, sedlář, zámečník, 2 kováři, 2 krejčí, 3 obuvníci, Spar- und Darlehenskassenverein für Horosedl, trafika, 3 truhláři, kolář.

Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 594 obyvatel (z toho 269 mužů), z nichž bylo 124 Čechoslováků, 469 Němců a jeden cizinec. Kromě pěti evangelíků, pěti členů církve československé, jednoho žida a jedenácti lidí bez vyznání byli římskými katolíky.^[12] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 776 obyvatel: 253 Čechoslováků, 516 Němců a sedm cizinců. Stále převládala výrazná římskokatolická většina, ale žilo zde také šestnáct evangelíků, 36 členů církve československé, dva židé, dva příslušníci jiných církví a 52 lidí bez vyznání.^[13]

• Kostel svatého Vavřince na návsi

Dopravní síť

• Pozemní komunikace – Obcí vede silnice I/6 Praha - Karlovy Vary.
• Železnice – Železniční trať na území obce není. Železniční zastávka Hořesedly vzdálená tři kilometry od středu vesnice leží na území obce Kněževes na trati Most–Rakovník.

Veřejná doprava 2011

• Autobusová doprava – V obci měly zastávku dálkové autobusové linky jedoucí do těchto cílů: Aš, Cheb, Jáchymov, Kadaň, Karlovy Vary, Klášterec nad Ohří, Kraslice, Podbořany, Praha, Sokolov. V obci měly zastávku příměstské autobusové linky jedoucí do Podbořan a Rakovníka (dopravce ANEXIA).
• Železniční doprava – Zastávkou Hořesedly jezdilo v pracovní dny deset párů osobních vlaků, o víkendech devět párů osobních vlaků.

• František Kardaus (1908–1986), česko-německý průmyslový návrhář a grafik
• Bohumil Rudl (1877–1944), sportovní funkcionář, fotbalista a keramik, bratr Václava
• Václav Rudl (1874–1913), sportovní funkcionář a fotbalista, bratr Bohumila

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Hořesedly na Wikimedia Commons
• Oficiální stránky
• Hořesedly v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)