Hořetice (Žiželice)

Hořetice
Kostel svatého Vavřince
Kostel svatého Vavřince
Lokalita
Charaktervesnice
ObecŽiželice
OkresLouny
KrajÚstecký kraj
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice50°22′43″ s. š., 13°30′27″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel74 (2021)[1]
Katastrální územíHořetice u Žiželic (4,19 km²)
PSČ438 01
Počet domů29 (2021)[2]
Hořetice
Další údaje
Kód části obce197491
Kód k. ú.797499
Zaniklé obce.cz5483
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hořetice (německy Horatitz) je vesnice, část obce Žiželice v okrese Louny. Nachází se asi 3 km na severozápad od Žiželic. Prochází tudy železniční trať Lužná u Rakovníka – Chomutov. V roce 2011 zde trvale žilo 72 obyvatel.[3]

Hořetice leží v katastrálním území Hořetice u Žiželic o rozloze 4,19 km².[4]

Historie

První písemná zmínka o Hořeticích pochází z roku 1327, kdy byla vesnice rozdělena mezi více majitelů. Jedna část patřila Petrovi a Vladovi z Hořetic a další měli, spolu s podacím právem ke zdejšímu kostelu v letech 1356–1370, bratři Jarohněv, Petr a Václav. Koncem čtrnáctého století byly v Hořeticích tři statky: jeden patřil roku 1386 bratrům Janovi a Smilovi, druhý vlastnili Pešek (zmiňovaný v letech 1386–1396) a Nechval († 1404) a třetí část vesnice patřila Ctiborovi († 1386).[5] Podle Rudolfa Anděla byli Jan, Smil, Pešek a Nechval Ctiborovi synové.[6]

Na začátku patnáctého století měl největší díl vesnice, jehož součástí byla tvrz, Pešek z Vlčic. Roku 1430 vykonával podací právo Jan z Tatinné, který zemřel před rokem 1437. Nároky na statek měla řada osob, ale v roce 1441 vesnice patřila Jindřichovi z Doupova.[5] Rudolf Anděl však jako nástupce Jana z Tatinné uvádí Buška Caltu z Kamenné Hory.[6] Začátkem šestnáctého století vesnici pravděpodobně získal sňatkem Martin ze Stránce. Po Martinově smrti se držitelem statku stal Jakub ze Chmelic, který o něj vedl spor s vdovou Ludmilou. Ludmilin podíl však připadl panovníkovi, který jej přenechal Hynkovi Krabicovi z Veitmile. Později však hořetický majetek získal Jakubův a Ludmilin syn Jindřich ze Chmelic. Po jeho smrti v roce 1568 statek zdědila vdova Markéta Kfelířová ze Zakšova, která jej v roce 1570 převedla na svého druhého manžela Bohuslava z Doupova († 1596[6]).[5]

Bohuslavův syn Vilém s bratrem Kryštofem před rokem 1603 Hořetice prodali Kašparovi staršímu Belvicovi z Nostvic. Krátce poté se majitelem stal Jan Bedřich Lang z Langenhartu († 1613), který se velmi zadlužil. Statek po jeho smrti připadl věřitelům, od kterých jej roku 1614 koupil Asman Štampach ze Štampachu.[5] V kupní smlouvě je zmíněna zachovalá vodní tvrz.[6] Asman Štampach malé panství rozšířil o Žiželice a Bílence. Držel je až do roku 1622, kdy mu bylo při pobělohorských konfiskací za účast na stavovském povstání zabaveno. Roku 1623 Hořetice koupil za 39 418 kop míšeňských grošů František Clary de Riva. O tři roky později vesnici získal Václav Michna z Vacínova, jehož příbuzným patřila až do roku 1727.[6]

Obyvatelstvo

Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 366 obyvatel (z toho 178 mužů), z nichž bylo třicet Čechoslováků a 336 Němců. Kromě osmi evangelíků se hlásili k římskokatolické církvi.[7] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 387 obyvatel: 134 Čechoslováků a 253 Němců. Z nich bylo 348 římských katolíků, jedenáct evangelíků, devět členů církve československé a devatenáct lidí bez vyznání.[8]

Vývoj počtu obyvatel a domů mezi lety 1869 a 2021[3][9][10]
186918801890190019101921193019501961197019801991200120112021
Obyvatelé29133336836335036638722226721718078867274
Domy434951606063726153494724262829

Obecní správa

Při sčítání lidu v letech 1869–1950 Hořetice byla samostatnou obcí v okrese Žatec. V letech 1961–1971 byla částí obce Žiželice v okrese Louny. Od 26. listopadu 1971 do 31. prosince 1980 byla znovu obcí v okrese Louny. Od 1. ledna 1981 je znovu částí obce Žiželice v okrese Louny.[11]

Pamětihodnosti

Galerie

  • Hasičská zbrojnice

    Hasičská zbrojnice

  • Bývalá škola z roku 1908

    Bývalá škola z roku 1908

  • Dům čp. 54

    Dům čp. 54

Reference

  1. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01]
  2. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online.
  3. ↑ a b Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 308. 
  4. ↑ Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-06-12. 
  5. ↑ a b c d SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Svazek XIV. Litoměřicko a Žatecko. Praha: Šolc a Šimáček, 1923. 502 s. Dostupné online. Kapitola Tvrze okolo Žatce, s. 408. 
  6. ↑ a b c d e Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Příprava vydání Rudolf Anděl. Svazek III. Severní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1984. 664 s. Kapitola Hořetice – tvrz, s. 142–143. 
  7. ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. 2. vyd. Svazek I. Čechy. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 231. 
  8. ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Země česká. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 402. 
  9. ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Díl 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 402, 403. 
  10. ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2022-04-18]. Dostupné online. 
  11. ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Abecední přehled obcí a částí obcí [PDF online]. Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2023-11-10]. S. 165. Dostupné online. 
  12. ↑ KINŠT, Petr. Kostel se podařilo zachránit, po desetiletích se tam uskuteční mše [online]. VLTAVA-LABE-PRESS, 2013-08-07 [cit. 2014-10-25]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Czech Republic adm location map.svg
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de
Location map of the Czech Republic
Information-silk.svg
Autor: , Licence: CC BY 2.5
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Hoř4.JPG
Autor: Gortyna, Licence: CC BY-SA 3.0
Bývalá škola z roku 1908 v Hořeticích
Hoř3.JPG
Autor: Gortyna, Licence: CC BY-SA 3.0
Hořetice - hasičská zbrojnice
Hoř7.JPG
Autor: Gortyna, Licence: CC BY-SA 3.0
Nádraží v Hořeticích