Hořice (zámek)
Hořice | |
---|---|
Základní informace | |
Sloh | gotika, baroko |
Výstavba | 13. století |
Přestavba | 16. století, 1749, 1954 |
Další majitelé | Rašínové z Rýzmburka,Pernštejnové, Smiřičtí ze Smiřic, páni z Hodkova, Valdštejnové, Strozziové |
Současný majitel | Město Hořice |
Poloha | |
Adresa | Hořice, Česko |
Ulice | Riegrova |
Souřadnice | 50°22′12,72″ s. š., 15°38′8,7″ v. d. |
Další informace | |
Rejstříkové číslo památky | 32051/6-1160 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
Web | https://www.zamek-horice.cz/ |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Hořice je barokní zámek ve stejnojmenném městě v okrese Jičín v Královéhradeckém kraji. Součástí areálu zámku je gotická tvrz. Zámek je zapsán v Ústředním seznamu kulturních památek ČR.[1]
Historie
Pravděpodobně ve 13. století na tomto místě byla postavena tvrz. Koncem 15. století byla tvrz přestavěna v pozdně gotickém slohu. Tvrz byla chráněna příkopem a valem. Koncem 15. století je zde připomínán rod Rašínů z Rýzmburka. Poté se majitelé rychle střídali, tvrz byla v držení Valdštejnů, pánů z Pernštejna, z Chlumu, z Hodkova. Roku 1538 prodal Bernard Žehušický z Nestajova hořický statek Zikmundu Smiřickému ze Smiřic.[2]
Smiřičtí ze Smiřic sídlo upravili. Renesanční zámek byl postaven kolem tvrze. Po bitvě na Bílé Hoře získal zámek Albrecht z Valdštejna. Po jeho smrti roku 1635 připadl zámek Jakubu Strozzimu. Po něm statek zdědil Petr Strozzi. Ten roku 1635 padl v tureckých válkách a jeho vdova statek pražskému arcibiskupství ke zřízení nadace pro invalidní důstojníky a vojáky. Roku 1743 stát převzal správu statků stát. O šest let později zámek vyhořel.[2] Byl přestavěn do barokní podoby.[3]
Zámek se stal v roce 1775 jedním z cílů selského povstání. I přes velkou výzbroj byla tvrz dobyta. Sedláci si vynutili od vrchnosti lejstro o zrušení poddanství a roboty. To však platilo pouze do bitvy u Chlumce.[4] Budova byla ještě několikrát upravována v 18. a 19. století. Byla využívána jako kanceláře hořického panství, invalidovna, archiv i škola. Na začátku 20. století byla zbořena brána. Později byl zbořen i panský pivovar, sladovna, pivovarské kůlny i lednice. V areálu zámecké zahrady bylo postaveno sídliště Pod Lipou.[5]
Od roku 1945 zde sídlilo ředitelství Státních lesů spravující rozsáhlé území. Od roku 1954 byl zámek v držení Lesní správy. Z této doby také pochází také poslední výrazná přestavba zámku. Po rozpadu Československa zde sídlily Lesy ČR. Roku 2016 vzniknul spolek STROZZI - spolek přátel hořického zámku.[6] V roce 2017 hořické zastupitelstvo odsouhlasilo koupi zámku.[7]
Popis
Gotická tvrz z konce 14. století je obklopena novostavbou zámku. Tvrz je postavena na lichoběžníkovém půdorysu. Místnosti jsou pravidelně řazeny kolem střední osy s valenou klenbou. Pod tvrzí jsou zachovány klenuté sklepy.[8]
Zámek je jednopatrová jednokřídlá budova. Průčelí je členěno patrovou římsou. Nachází se zde stopy sgrafit a vikýř s volutami.[1]
Odkazy
Reference
- ↑ a b zámek s tvrzí - Památkový Katalog. pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2021-02-18]. Dostupné online.
- ↑ a b S.R.O, Turistika cz. Hořice - barokní zámek. www.turistika.cz [online]. [cit. 2021-02-17]. Dostupné online.
- ↑ CIZEK, Hrady cz s r o Jiri. Zámek Hořice, Hořice. www.hrady.cz [online]. [cit. 2021-02-17]. Dostupné online.
- ↑ Historie zámku :: Strozzi-spolek-pratel-horickeho-zamku. www.zamek-horice.cz [online]. [cit. 2021-02-17]. Dostupné online.
- ↑ https://www.kudyznudy.cz/aktivity/barokni-zamecek-horice
- ↑ Současnost zámku :: Strozzi-spolek-pratel-horickeho-zamku. www.zamek-horice.cz [online]. [cit. 2021-02-18]. Dostupné online.
- ↑ PECLINOVSKÁ, Veronika. Hořice mají se svým zámkem velké plány. Jičínský deník. 2018-01-05. Dostupné online [cit. 2021-02-18].
- ↑ Detail dokumentu - G0214905. iispp.npu.cz [online]. [cit. 2021-02-18]. Dostupné online.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu zámek Hořice s tvrzí na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: Petr1888, Licence: CC BY-SA 3.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem: