Hošťálkovice

Hošťálkovice
Celkový pohled
znakvlajka
Lokalita
Status	městský obvod
Statutární město	Ostrava
Okres	Ostrava-město
Kraj	Moravskoslezský
Historická země	Slezsko
Stát	Česko Česko
Zeměpisné souřadnice	49°50′49″ s. š., 18°12′54″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	1 683 (2021)[1]
Rozloha	5,30 km²
Katastrální území	Hošťálkovice
Nadmořská výška	250 m n. m.
PSČ	725 28
Počet domů	495 (2021)[1]
Počet částí obce	1
Počet k. ú.	1
Počet ZSJ	2
Kontakt
Adresa úřadu MO	Rynky 277 725 28 Ostrava posta@hostalkovice.ostrava.cz
Starosta	Mgr. Jiří Jureček (STAN)
Oficiální web: www.hostalkovice.cz
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de Hošťálkovice
Další údaje
Kód MO	554332
Kód části obce	414158
Kód k. ú.	646075
Geodata (OSM)	OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hošťálkovice (německy Hoschialkowitz, dříve Hoschialkowitz über Ratibor, od roku 1939 Gottschalksdorf, polsky Hoszczalkowice) jsou vesnice a městský obvod v rámci města Ostravy. Leží na výšině nad ústím Opavy do Odry, na jejich levém břehu. V letech 1742–1920 patřily k Prusku a byly nejjižněji položenou obcí pruského (či německého) Slezska.

Téměř celý katastr městského obvodu leží v hlučínské části Slezska, ale velice malá okrajová část katastru (území na pravém břehu starého nezregulovaného koryta poblíž souřadnic 49°50'45.2" s.š., 18°13'33.0" v.d.) leží podle historických map na Moravě (původně tyto části náležely ke katastrálnímu území Mariánské Hory).

Název vesnice byl odvozen od osobního jména Hošťálek (ve starší podobě Hoščálek), což byla hláskově upravená podoba německého jména Gottschalk. Původně šlo o označení obyvatel vsi a znamenalo „Hošťálkovi lidé“.^[2]

Na katastru obce bylo sídliště pravěkých lidi, které je potvrzené nálezy z blízkého kopce Hladový vrch.

O první písemné historické zmínce se vedou mezi historiky spory. A. Turek cituje listinu z roku 1377 týkající se dělení Opavska, kde je zmíněna ves Hoschczalkowicz. Novější studie Jaroslava Bakaly tvrdí, že uvedený název se vztahoval na osadu Hošťálkovy u Krnova. První spolehlivá zmínka, ke které se přiklání většina historiků, je tak až z roku 1434, kdy rytíř Mikuláš Zajíček koupil ves Martinov. Roku 1502 prodali jeho synové Lacek a Václav Hošťálkovice Jindřichovi z Děhylova. Od roku 1536 do roku 1809 byly součástí hlučínského panství. V pečeti měly v roce 1722 doprava obrácený pluh stojící na trávníku, nad kterým byla vpravo nahoře umístěna květina, zřejmě růže. Po prohrané rakousko-pruské válce o Slezsko připadly v roce 1742 Prusku. Až do počátku 19. století si udržovaly zemědělský charakter. Poté se většina obyvatelstva věnovala práci v průmyslovém okolí či v podnicích přímo na území obce. Nacházel se zde např. kamenolom, lihovar, mlýn či pila.

K Československu byly připojeny 4. února 1920 v rámci Hlučínska. Po Mnichovské dohodě se staly od 9. října 1938 součástí Třetí říše, a to až do osvobození 30. dubna 1945. Po roce 1945 zůstaly Hošťálkovice typickou příměstskou obcí. Její obyvatelé dojížděli za prací do okolí a zároveň obhospodařovali vlastní zemědělské pozemky. 24. dubna 1976 byly Hošťálkovice připojeny k Ostravě a od 24. listopadu 1990 jsou jedním z jejích městských obvodů.

Znak a prapor byly uděleny usnesením Rady města Ostravy číslo 3481/88 z 6. září 1994.

Znak

Polcený štít; v pravém zlatém poli vyniká půl slezské orlice, levá polovina zeleno-stříbrně dělena, nahoře pluh přirozených barev, dole dvě modrá vlnitá břevna.

Prapor

Avers opakuje znak, revers tvoří pět vodorovných pruhů, černý, modrý, žlutý, zelený a bílý.

V obci je také malá rozhledna a poblíž posezení, informační tabule a sportovní aktivity pro děti.

V obci je také původně barokní kostel Všech svatých postavený v r. 1793 na místě dřívějšího dřevěného kostela. Kostel byl později upraven v novorománském slohu.

V severní části obce se nachází televizní vysílač.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Hošťálkovice na Wikimedia Commons