Hošnova vila
| Hošnova vila | |
|---|---|
 | |
| Základní informace | |
| Sloh | Secese |
| Výstavba | počátek 20. století |
| Zánik | Únor 2022 |
| Další majitelé | Rudolf Hošna |
| Současný majitel | Draco Capital a.s. |
| Technické parametry | |
| Počet podlaží | čtyři |
| Poloha | |
| Adresa | Pisárecká 13, Brno-střed, Pisárky,  Česko |
| Ulice | Pisárecká |
| Souřadnice | 49°11′7,73″ s. š., 16°33′58,98″ v. d. |
| Další informace | |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Hošnova vila byla secesní budova na ostrohu nad řekou Svratkou na jihozápadním okraji brněnské čtvrti Pisárky, poblíž Nového Lískovce. Vila byla vystavěna počátkem 20. století, měla 4 patra a její žlutá fasáda byla vidět až z jižní strany Pisáreckého tunelu. Své označení Hošnova vila získala po Rudolfu Hošnovi, bývalém podnikateli, který v 90. letech 20. století vilu přestavěl.[1][2]
Historie
Na místě dnešní vily stála původně secesní budova německé školy, postavená v roce 1905 novolískoveckým německým obyvatelstvem. Od 20. let 20. století se v budově nacházel výletní hostinec. V 80. letech 20. století sloužila vila jako internát pro učně stavebního učiliště. Později v 90. letech koupil budovu Rudolf Hošna a přestavěl ji na vilu ve stylu podnikatelského baroka. V rámci trestních řízení a soudních sporů se vila dostala do držení Hošnovy manželky, které byla později exekučně zabavena. Během těchto sporů byla vila opuštěna a začala chátrat.[2] Zcela opuštěná byla vila od roku 2009, což zapříčinilo její havarijní stav. Nový majitel v polovině srpna 2018 prohlásil, že by chtěl vilu přestavět na firemní sídlo, opravy měly být zahájeny v roce 2020.[3] Jeden z majitelů brněnské Galerie Vaňkovka po odkoupení vily rozhodl, že vila bude přestavena na kancelářské prostory. V lednu roku 2022 však byly provedeny statické zkoušky a vila byla začátkem února 2022 definitivně srovnána se zemí. Přibližně v roce 2024 má na místě stát kancelářský komplex s novou příjezdovou cestou, osvětlením a parkem.[4]
Architektura
Německá secesní architektura budovy byla v 90. letech přestavěna v duchu podnikatelského baroka.[5] V interiéru se po přestavbě v 90. letech 20. století nachází točité schodiště přes tři podlaží, jehož zábradlí bylo obloženo kůží, což mělo evokovat luxus. Dále byla vila vybavena dveřmi s leptanými skly, které imitovaly secesi, a vnitřním bazénem.[2][6] Na začátku 21. století bylo vybavení vily zničeno vandaly.
Odkazy
Reference
- ↑ Tady je Hošnovo! Tedy bylo. iDNES.cz [online]. 2010-06-06 [cit. 2017-11-22]. Dostupné online.
- ↑ a b c Hošnova vila [online]. Druhé Brno, 2015-03-16 [cit. 2017-12-06]. Dostupné online.
- ↑ Z vily krále plísňových džínů Hošny je ruina, nový majitel ji přestaví. iDNES.cz [online]. 2018-08-16 [cit. 2018-08-18]. Dostupné online.
- ↑ Brněnskou vilu krále plísňových džínů Hošny přestavují na kanceláře. iDNES.cz [online]. 2022-01-28 [cit. 2022-03-25]. Dostupné online.
- ↑ Hošnova vila v duchu podnikatelského baroka je na prodej. Hrozí jí i zbourání. Brněnský deník. 2017-03-23. Dostupné online [cit. 2017-12-06].
- ↑ Bývalá vila Rudolfa Hošny v Pisárkách [online]. Kafelanka.cz [cit. 2017-11-22]. Dostupné online.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Hošnova vila na Wikimedia Commons - Vila Rudolfa Hošny na portálu Prázdné domy
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: David Kennedy, Licence: CC BY-SA 4.0
Hošnova vila v Brně 2021