Hoštěc

Hoštěc
Pohled na vesnici
Pohled na vesnici
Lokalita
Charaktermalá vesnice
ObecTeplá
OkresCheb
KrajKarlovarský kraj
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice49°59′34″ s. š., 12°49′34″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel21 (2021)[1]
Katastrální územíHoštěc (4,36 km²)
Nadmořská výška695 m n. m.
PSČ364 61
Počet domů11 (2011)[2]
Hoštěc
Další údaje
Kód části obce126675
Kód k. ú.726672
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hoštěc (německy Hurschk) je malá vesnice, část města Teplá v okrese Cheb. Nachází se asi 3 km na severozápad od Teplé. Prochází tudy železniční trať Karlovy Vary – Mariánské Lázně. Je zde evidováno 16 adres.[3] V roce 2011 zde trvale žilo 19 obyvatel.[4]

Hoštěc je také název katastrálního území o rozloze 4,36 km2.[5]

Historie

První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1273,[6] kdy papež Řehoř X. potvrdil její držení premonstrátům kláštera Teplá. V potvrzovací listině byla vesnice uváděna jako Hošice. Okolo roku patřil Hoštěc úředně ke Služetínu, farností a poštou k městu Teplá. Ve vesnici byla i škola, která však později přestala být využívána a místní děti docházely od roku 1923 do školy v Jankovicích. Po druhé světové válce a odsunu německého obyvatelstva došlo k výraznému poklesu počtu obyvatel, který se v následujících letech dále snižoval.[7]

Přírodní poměry

Vesnice se nachází v Tepelské vrchovině při jihovýchodním okraji CHKO Slavkovský les.[8] Hoštěc je známý svými minerálními prameny. Jeden pramen byl na počátku 90. let stáčen a distribuován pod jako stolní minerálka s obchodním názvem Agnes. Stáčení však nemělo dlouhého trvání a bylo záhy zastaveno. Od té doby tento pramen odtéká volně bez využití.[9] Druhý nedaleký minerální pramen je označován jako Služetínská kyselka, dříve jako Thürmerova studánka.[10] Vlastní pramen byl v roce 2013 zrekonstruován a zastřešen.[11]

Obyvatelstvo

Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 140 obyvatel, z nichž bylo 139 Němců a jeden cizinec. K římskokatolické církvi se hlásilo 139 obyvatel, jeden k církvi evangelické.[12]

Vývoj počtu obyvatel a domů Hošťce [13]
Rok18691880189019001910192119301950196119701980199120012011
Počet obyvatel15417817416215214013664633033272419
Počet domů1821212226272823-889911
Počet domů v roce 1961 je zahrnut v počtu domů ve Služetíně

Pamětihodnosti

  • Pomník obětem válek na návsi před domem čp. 3, slavnostně odhalený 16. října 1920. Po letech postupného chátrání byl koncem 90. let 20. století opraven a doplněn o jména padlých ve druhé světové válce a tak je tato památka věnována obětem obou světových válek.[7]

Reference

  1. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01]
  2. ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  3. ↑ Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice [online]. 2009-10-10 [cit. 2009-10-22]. Dostupné online. 
  4. ↑ Český statistický úřad. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 268. 
  5. ↑ Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-06-12. 
  6. ↑ Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 354. 
  7. ↑ a b Hoštěc. Tepelský zpravodaj. Březen 2021, čís. 2, s. 7–8. 
  8. ↑ Geomorfologická mapa území [online]. geoportal.gov.cz [cit. 2021-08-01]. Dostupné online. 
  9. ↑ JANOŠKA, Martin. Minerální prameny v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. 1. vyd. Praha: Academia, 2011. 495 s. ISBN 978-80-200-1841-0. S. 414. 
  10. ↑ MILOTA, Jiří. Průvodce po minerálních pramenech. II., Minerální prameny Tepelska. Mariánské Lázně: Český svaz ochránců přírody, ZO ČSOP Kladská, 2008. 66 s. ISBN 978-80-254-5866-2. 
  11. ↑ Služetínská kyselka [online]. minerálky.wz.cz [cit. 2021-08-01]. Dostupné online. 
  12. ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Čechy heslo Ober Hoštec, Hurschk. Praha: Ministerstvo vnitra a Státní úřad statistický, 1924. 634 s. Dostupné online. S. 310. 
  13. ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 Okres Cheb. Praha: Český statistický úřad, 2015. 20 s. Dostupné online. S. 14. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Czech Republic adm location map.svg
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de
Location map of the Czech Republic
Information-silk.svg
Autor: , Licence: CC BY 2.5
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Hoštec, pohled na vesnici.jpg
Autor: Pokud má díla používáte mimo projekty Wikimedia, ocenil bych upozornění. Více z mé práce najdete v mé osobní galerii., Licence: CC BY-SA 4.0
Pohled na vesnici v Hoštci, Karlovarský kraj