Hoštejn (nádraží)

Hoštejn
Pohled od nástupišť ke kolejovému rozvětvení stanice
(c) ŠJů, Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0
Pohled od nástupišť ke kolejovému rozvětvení stanice
StátČeskoČesko Česko
KrajOlomoucký
ObecHoštejn
Souřadnice
Hoštejn
Provozovatel dráhySpráva železnic
Kód stanice539833[1]
TraťČeská Třebová – Přerov
Zabezpečovací zařízeníESA 11 (DOZ z CDP Přerov)[1]
Dopravní koleje4[1]
Nástupiště (nástupní hrany)2 (2)[1]
Prodej jízdenekNe
Návazná dopravaNe
Služby ve staniciNe
Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hoštejn (německy: Hochstein, Hoštýn do roku 1924) je železniční stanice na katastrálním území Hoštejn ležící v km 31,525 železniční trati Česká Třebová – Přerov.[2]

Historie

Úsek Přerov–Olomouc vybudovala Severní dráha císaře Ferdinanda (SDCF) jako odbočku své hlavní tratě Vídeň–Krakov. Provoz byl zahájen 17. října 1841. V době stagnace SDCF a v důsledku hospodářské krize a z rozhodnutí císaře Ferdinanda I. z 19. prosince 1841 převzal iniciativu ve výstavbě nejdůležitějších železnic stát. V letech 1845–1849 provozovala dráhu Olomouc–Praha pro stát SDCF, smlouva ale byla nevýhodná, proto byla dráha od roku 1849 provozována přímo státem. Vzhledem k neuspokojivé hospodářské situaci státu po roce 1848 byla Severní státní dráha roku 1854 privatizována, dráhu převzala soukromá Rakouská společnost státní dráhy (StEG).[3]

Z původní stanice se stala v roce 1871 výhybna a v roce 1884 železniční stanice. Při zdvoukolejnění dráhy v roce 1928 byla stanice posunuta o 1,5 km směrem k Zábřehu na Moravě a postavena nová výpravna. V letech 1999–2005 byla provedena Optimalizace trati Krasíkov–Zábřeh. V důsledku napřímení trati byla nástupiště vysunuta na krasíkovské záhlaví, aby byla blíže k obci Hoštejn.[4][5][6]

Popis

Průjezdní stanice V. třídy byla postavena v roce 1884 sloučením strážního domku s vodárenskou věží a přístavbou dvou přízemních postranních křídel. Do nádrže v patře byla přiváděna voda pomocí ručního čerpadla ze studny, která byla napájená přítokem z Náglova vrchu. V roce 1884 byla Společností státní dráhy vodárna zrušena a přestavěna na patrovou pětiosou budovu o rozměrech 14×8,5 m s tříosým středovým rizalitem, který vystupoval do kolejiště. Objekt byl zastřešen nízkou valbovou střechou. V roce 1909 byla přistavěna na východní straně přízemní čekárna s plochou střechou, která byla upravena jako terasa pro byty v patře.[4][7]

V roce 1928 byly původní stavby stanice zbořeny. Nová stanice vybavená novou výpravnou a skladištěm byla posunuta blíže Zábřehu na Moravě. Výpravnu navrhl Miloš Flikr jako třípodlažní budovu se třemi gradujícími výškovými úrovněmi hmot. Dvoupodlažní část má střechu stanovou, jednopatrová část má střechu polovalbovou a přízemní část má plochou střechu. Stavbu provedl zábřežský stavitel Hynek Janků.

V rámci optimalizace trati byla výpravna adaptována pro umístění nového technologického zařízení a nová nástupiště byla posunuta o 600 m blíže obci.[5][8]

Služby

Ve stanici zastavují regionální vlaky Česká Třebová – Zábřeh na Moravě. Nástupiště s bezbariérovým přístupem mají délku 140 m a jsou vybavena přístřešky.[9][10]

Odkazy

Reference

  1. a b c d Plánek stanice Hoštejn. Portál Provozování dráhy. SŽDC, červenec 2013. 
  2. Hoštejn. Atlas Drah Polska, Česka a Slovenska [online]. [cit. 2020-12-07]. Dostupné online. ISSN 2391-4793. 
  3. Stručná historie železnic (a to hlavně železnice české) [online]. railian.com, rev. 2012-03-12 [cit. 2020-11-09]. Kapitola První pokus rakouského státu o výstavbu a provozování železnic (1842 - 1854). Dostupné online. 
  4. a b BOROVCOVÁ,, Alena. Kulturní dědictví severní státní dráhy. Ostrava: Národní památkový ústav, Územní odborné pracoviště v Ostravě, 2016. 271 s. Dostupné online. ISBN 978-80-85034-91-2, ISBN 80-85034-91-3. OCLC 1010898392 S. 172–173. 
  5. a b KREJČIŘÍK, Mojmír. Česká nádraží, Architektura a stavební vývoj. Svazek III. Litoměřice: [s.n.], 2009. ISBN 978-80-86765-12-9. S. 92–94. 
  6. Optimalizace trati Zábřeh na Moravě (včetně) - Krasíkov (mimo). www.sudop.cz [online]. [cit. 2020-12-07]. Dostupné online. 
  7. KREJČIŘÍK, Mojmír. Česká nádraží : (architektura a stavební vývoj). 1. vyd. Litoměřice: Vydavatelství dopravní literatury, 2005. 6 svazků. Dostupné online. ISBN 80-902706-7-0, ISBN 978-80-902706-7-1. OCLC 53860685 
  8. LAPÁČEK, Petr; OVSENÁK, Petr; BOSÁČEK, Josef. Zmizelé koleje, zmizelá nádraží. [s.l.]: Albatros Media a.s. 411 s. Dostupné online. ISBN 978-80-264-2852-7. S. 252–253. 
  9. Železniční stanice Hoštejn. www.cd.cz [online]. [cit. 2020-12-09]. Dostupné online. 
  10. Zdopravy.cz [online]. 2020-06-08 [cit. 2020-12-09]. Dostupné online. 

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Czech Republic adm location map.svg
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de
Location map of the Czech Republic
Crystal Clear action button cancel.svg
Autor: Ekips39 (vectorisation), Everaldo Coelho and YellowIcon (original), Licence: LGPL
Ikonka z ikonkové sady Crystal Clear
Hoštejn, zastávka (01).jpg
(c) ŠJů, Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0
Hoštejn, okres Šumperk. Železniční zastávka.