Hoštka
| Hoštka | |
|---|---|
.jpg) Náměstí Svobody s radnicí a sloupem Nejsvětější Trojice | |
 .svg) | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | město |
| Pověřená obec | Štětí |
| Obec s rozšířenou působností | Litoměřice (správní obvod) |
| Okres | Litoměřice |
| Kraj | Ústecký |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 50°29′19″ s. š., 14°20′6″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 1 785 (2024)[1] |
| Rozloha | 18,80 km²[2] |
| Nadmořská výška | 184 m n. m. |
| PSČ | 411 72 |
| Počet domů | 501 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 4 |
| Počet k. ú. | 4 |
| Počet ZSJ | 4 |
| Kontakt | |
| Adresa městského úřadu | náměstí Svobody 2 411 72 Hoštka hostka@hostka.cz |
| Starosta | Milan Konfršt |
| Oficiální web: www | |
 | |
 (c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de  Hoštka | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 564877 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Hoštka (německy Gastorf) je město v okrese Litoměřice nedaleko Štětí. Město má celkem čtyři části (Malešov, Kochovice, Hoštka a Velešice), ve kterých žije celkem přibližně 1 800[1] obyvatel. Městem protéká potok Obrtka, který se vlévá do Labe.
Název
Název města vychází ze zdrobněliny ženského jména Hoště, odvozeného od mužských tvarů Host, Hosta nebo Hošek, ve významu Hostova ves. Německý tvar Gastdorf vznikl mechanickým překladem. V historických pramenech se název města objevuje ve tvarech: de Hostky (1353–1356), Hostzka (1358), in Hosczka (1358, 1352–1399), Hossczka (1390), Hoszko (1421), zu Gastdorff (1423), „z hosstky mčka“ (1508), Hossťku (1541), „pře Hoštických“ (1543), „při městě Hosstcze“ (1603), „plat z mčka hossky“ (1608), „v témž mčku Hosscze“ (1608), Hosstka (1654), Gastorf a Hoska (1720) nebo Gastorf a česky Hoska (1833).[4]
Historie
První písemná zmínka o městě pochází z období 1353–1356,[4] ale vzhledem ke stáří románského kostela svatého Otmara sídlo existovalo nejpozději ve druhé polovině třináctého století.[5] Podle Josefa Žemličky je možné, že už na začátku třináctého století Hoštka byla trhovým centrem nižšího řádu (ve srovnání s Litoměřicemi).[6]
Pravděpodobně v polovině čtrnáctého století se Hoštka stala městečkem a byla v ní založena tvrz.[5] Okolo roku 1350 byla sídlem Půty z Hoštky.[7] Po něm městečko vlastnil Mikuláš Srša z Hoštky a v šedesátých letech se stalo arcibiskupským majetkem. Získal ji nejspíše Jan Očko z Vlašimi, který rozšiřoval své roudnické panství.[5]
Od roku 2001 je Hoštka členem dobrovolného svazku obcí Region Venkov, sdružujícím obce Drahobuz, Hoštka, Vrbice a Vrutice. 10. října 2006 byl obci vrácen status města.[8]
Obyvatelstvo
| 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Obyvatelé | 1 347 | 1 384 | 1 319 | 1 213 | 1 191 | 1 138 | 1 141 | 707 | 781 | 795 | 686 | 545 | 686 | 824 |
| Domy | 245 | 238 | 245 | 248 | 250 | 244 | 250 | 201 | 239 | 187 | 184 | 192 | 206 | 241 |
| Data z roku 1961 zahrnují i domy místní části Kochovice. | ||||||||||||||
Místní části
- Hoštka (k. ú. Hoštka, dříve Hoštka u Roudnice nad Labem[11])
- Kochovice (k. ú. Kochovice)
- Malešov (k. ú. Malešov u Hoštky)
- Velešice (k. ú. Velešice u Hoštky)
Doprava
Městem prochází silnice II/261 Liběchov–Děčín a železniční trať Lysá nad Labem – Ústí nad Labem, na které je zřízena stanice Hoštka.
Pamětihodnosti
- Kostel svatého Otmara
- Kostel Nanebevzetí Panny Marie
- Špitál (čp. 141)
- Sloup se sousoším Nejsvětější Trojice na Náměstí Svobody
- Socha svatého Jana Nepomuckého
- Pomník císaře Františka Josefa I. (bez památkové ochrany)
Odkazy
Reference
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ a b PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. Svazek I. A–H. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1954. 823 s. Heslo Hošťka, s. 731.
- ↑ a b c Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Příprava vydání Rudolf Anděl. Svazek III. Severní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1984. 664 s. Kapitola Hošťka – tvrz, s. 146.
- ↑ ŽEMLIČKA, Josef. Království v pohybu. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2014. 672 s. (Česká historie). ISBN 978-80-7422-333-4. S. 87.
- ↑ SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Svazek XIV. Litoměřicko a Žatecko. Praha: Šolc a Šimáček, 1923. 502 s. Dostupné online. Kapitola Tvrze v okolí Úštku, s. 113–114.
- ↑ Rozhodnutí č. 8 předsedy Poslanecké sněmovny, k stanovení obcí městy a městysi, Miloslav Vlček, 10. října 2006
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Díl 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 384, 385. Archivováno 15. 12. 2021 na Wayback Machine.
- ↑ Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 296. Archivováno 17. 4. 2021 na Wayback Machine.
- ↑ Změny názvů katastrálních území [online]. Český statistický úřad, rev. 2017-05-24 [cit. 2017-05-30]. Dostupné online.
Literatura
- BÍLEK, Miloš. Region Venkov: pohled do historie obcí Drahobuz, Hoštka, Vrbice, Vrutice, ležících na soutoku Obrtky a Úštěckého potoka mezi vrchem Sovicí a horou Sedlo. Hoštka: DSO Region Venkov, 2006. 104 s. ISBN 978-80-239-7953-4.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Hoštka na Wikimedia Commons 
Slovníkové heslo Hoštka ve Wikislovníku- Oficiální stránky
- Hoštka v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de
Location map of the Czech Republic
Autor:
- Information-silk.png: Mark James
- derivative work: KSiOM(Talk)
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Autor: Aztec, Licence: CC BY-SA 3.0
Pohled na Kochovice (protější kopec) a část Hoštky z nádraží
Poloha města Hoštka v rámci okresu Litoměřice a správního obvodu obce s rozšířenou působností Litoměřice.
Autor: MartinVeselka, Licence: CC BY-SA 4.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem:
Vlajka města Hoštka, okres Litoměřice. List tvoří dva vodorovné pruhy, modrý a zelený. Uprostřed listu žluté slunce bez obličeje střídavě se šesti rovnými a šesti plamennými paprsky.