Hobart International

Hobart International

Založeno1994
OdehránoHobart International 2023
MístoHobart, AustrálieAustrálie Austrálie
DějištěHobart International Tennis Centre
Souřadnice
Povrchtvrdý – GreenSet / venku
Soutěže32 dvouhra (24 kval.) / 16 čtyřhra
Dotace259 303 USD
Obdobíleden
WTA Tour
1994–2000Tier IV
2001–2005Tier V
2006–2008Tier IV
2009–2020WTA International
2021–WTA 250

www.hobartinternational.com.au
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hobart International je profesionální tenisový turnaj žen pořádaný v Hobartu, hlavním městě australského spolkového státu Tasmánie. Založen byl v roce 1994. Turnaj se koná během lednové australské letní sezóny jako příprava na úvodní grandslam sezóny Australian Open. V rámci okruhu WTA Tour patří od sezóny 2021 do kategorie WTA 250, která nahradila kategorii International.

Historie

Hobart International se koná v areálu Hobart International Tennis Centre, v němž jsou otevřené dvorce s tvrdým povrchem. Původně se odehrával na povrchu Rebound Ace. Při výměně podkladu na Australian Open v roce 2008 změnily povrch také přípravné turnaje na úvodní grandslam sezóny. V areálu tak byl položen umělý povrch Plexicushion, než jej v roce 2020 nahradil GreenSet. Hlavním sponzorem byla do roku 2013 společnost Moorilla Wines. V minulosti událost vlastněna bankovní skupinou Australia and New Zealand Banking Group (ANZ), což také odrážel název turnaje.

Do soutěže dvouhry nastupuje třicet dva hráček a čtyřhry se účastní šestnáct párů. Do singlové soutěže turnaje zasáhly bývalé světové jedničky Kim Clijstersová, Justine Heninová, Serena WilliamsováViktoria Azarenková. Dále se jej zúčastnily hráčky z první světové desítky, včetně Australanek Jeleny Dokićové, Samanthy Stosurové, Alicie Molikové, Italky Flavie Pennettaové, nebo Rusky Věry Zvonarevové. V roce 2018 se 22letá Belgičanka Elise Mertensová stala první tenistkou, která dokázala vyhrát soutěž dvouhry podruhé a zároveň titul obhájit.[1]

Ročníky 2021 a 2022 se neodehrály kvůli pandemii covidu-19.[2]

Vývoj názvu

  • 1962, 1970: Tasmanian Championships
  • 1994: Tasmanian International
  • 1995–1996: Schweppes Tasmanian International
  • 1997–2002: ANZ Tasmanian International
  • 2003–2013: Moorilla International
  • 2014–       : Hobart International

Přehled finále

Dvouhra

Rokvítězkafinalistkavýsledek
2023USA Lauren DavisováItálie Elisabetta Cocciarettová7–6(7–0), 6–2
2022zrušeno pro pandemii koronaviru
2021
2020Kazachstán Jelena RybakinováČína Čang Šuaj7–6(9–7), 6–3
2019USA Sofia KeninováSlovensko Anna Karolína Schmiedlová6–3, 6–0
2018Belgie Elise MertensováRumunsko Mihaela Buzărnescuová6–1, 4–6, 6–3
2017Belgie Elise MertensováRumunsko Monica Niculescuová6–3, 6–1
2016Francie Alizé CornetováKanada Eugenie Bouchardová6–1, 6–2
2015Spojené království Heather WatsonováUSA Madison Brengleová6–3, 6–4
2014Španělsko Garbiñe MuguruzaováČesko Klára Zakopalová6–4, 6–0
2013Rusko Jelena VesninováNěmecko Mona Barthelová6–3, 6–4
2012Německo Mona BarthelováBelgie Yanina Wickmayerová6–1, 6–2
2011Austrálie Jarmila GrothováUSA Bethanie Matteková-Sandsová6–4, 6–3
2010Ukrajina Aljona BondarenkováIzrael Šachar Pe'erová6–2, 6–4
2009Česko Petra KvitováČesko Iveta Benešová7–5, 6–1
2008Řecko Eleni DaniilidouRusko Věra Zvonarevovábez boje
2007Rusko Anna ČakvetadzeováRusko Vasilisa Bardinová6–3, 7–6(7–3)
2006Nizozemsko Michaëlla KrajicekováČesko Iveta Benešová6–2, 6–1
2005Čína Čeng ŤieArgentina Gisela Dulková6–2, 6–0
2004USA Amy FrazierováJaponsko Šinobu Asagoeová6–3, 6–3
2003Austrálie Alicia MolikováUSA Amy Frazierová6–2, 4–6, 6–4
2002Slovensko Martina SucháŠpanělsko Anabel M. Garriguesová7–6(9–7), 6–1
2001Itálie Rita GrandeováUSA Jennifer Hopkinsová0–6, 6–3, 6–3
2000Belgie Kim ClijstersováUSA Chanda Rubinová2–6, 6–2, 6–2
1999USA Chanda RubinováItálie Rita Grandeová6–2, 6–3
1998Švýcarsko Patty SchnyderováBelgie Dominique Van Roostová6–3, 6–2
1997Belgie Dominique Van RoostováUSA Marianne W. Witmeyerová6–3, 6–3
1996Francie Julie HalardováJaponsko Mana Endóová6–1, 6–2
1995Gruzie Leila MeschiováČína Fang Li6–2, 6–3
1994Japonsko Mana EndóováAustrálie Rachel McQuillanová6–1, 6–7(1–7), 6–4

Čtyřhra

Rokvítězkyfinalistkyvýsledek
2023Belgie Kirsten Flipkensová
Německo Laura Siegemundová
Švýcarsko Viktorija Golubicová
Maďarsko Panna Udvardyová
6–4, 7–5
2022zrušeno pro pandemii koronaviru
2021
2020Ukrajina Nadija Kičenoková
Indie Sania Mirzaová
Čína Pcheng Šuaj
Čína Čang Šuaj
6–4, 6–4
2019Čínská Tchaj-pej Čan Chao-čching
Čínská Tchaj-pej Latisha Chan
Belgie Kirsten Flipkensová
Švédsko Johanna Larssonová
6–3, 3–6, [10–6]
2018Belgie Elise Mertensová
Nizozemsko Demi Schuursová
Ukrajina Ljudmyla Kičenoková
Japonsko Makoto Ninomijová
6–2, 6–2
2017Rumunsko Ioana Raluca Olaruová
Ukrajina Olga Savčuková
Kanada Gabriela Dabrowská
Čína Jang Čao-süan
0–6, 6–4, [10–5]
2016Čína Chan Sin-jün
USA Christina McHaleová
Austrálie Kimberly Birrellová
Austrálie Jarmila Wolfeová
6–3, 6–0
2015Nizozemsko Kiki Bertensová
Švédsko Johanna Larssonová
Rusko Vitalija Ďjačenková
Rumunsko Monica Niculescuová
7–5, 6–3
2014Rumunsko Monica Niculescuová
Česko Klára Zakopalová
USA Lisa Raymondová
Čína Čang Šuaj
6–2, 6–7(5–7), [10–8]
2013Španělsko Garbiñe Muguruzaová
Španělsko María Teresa Torró Flor
Maďarsko Tímea Babosová
Lucembursko Mandy Minellaová
6–3, 7–6(7–5)
2012Rumunsko Irina-Camelia Beguová
Rumunsko Monica Niculescuová
Čínská Tchaj-pej Čuang Ťia-žung
Nový Zéland Marina Erakovicová
6–7(4–7), 7–6(7–4), [10–5]
2011Itálie Sara Erraniová
Itálie Roberta Vinciová
Ukrajina Kateryna Bondarenková
Lotyšsko Līga Dekmeijereová
6–3, 7–5
2010Čínská Tchaj-pej Čuang Ťia-žung
Česko Květa Peschkeová
Čínská Tchaj-pej Čan Jung-žan
Rumunsko Monica Niculescuová
3–6, 6–3, 10–7
2009Argentina Gisela Dulková
Itálie Flavia Pennettaová
Ukrajina Aljona Bondarenková
Ukrajina Kateryna Bondarenková
6–2, 7–6(7–4)
2008Španělsko Anabel Medina Garriguesová
Španělsko Virginia Ruano Pascualová
Řecko Eleni Daniilidou
Německo Jasmin Wöhrová
6–2, 6–4
2007Rusko Jelena Lichovcevová
Rusko Jelena Vesninová
Španělsko Anabel Medina Garriguesová
Španělsko Virginia Ruano Pascualová
2–6, 6–1, 6–2
2006Francie Émilie Loitová
Austrálie Nicole Prattová
USA Jill Craybasová
Chorvatsko Jelena Kostaničová
6–2, 6–1
2005Čína Jen C’
Čína Čeng Ťie
Španělsko Anabel Madina Garriguesová
Rusko Dinara Safinová
6–4, 7–5
2004Japonsko Šinobu Asagoeová
Japonsko Seiko Okamotová
Belgie Els Callensová
Rakousko Barbara Schettová
2–6, 6–4, 6–3
2003Zimbabwe Cara Blacková
Rusko Jelena Lichovcevová
Rakousko Barbara Schettová
Rakousko Patricia Wartuschová
7–5, 7–6(7–1)
2002Itálie Tathiana Garbinová
Itálie Rita Grandeová
Austrálie Catherine Barclay-Reitzová
Austrálie Christina Wheelerová
6–2, 7–6(7–3)
2001Zimbabwe Cara Blacková
Rusko Jelena Lichovcevová
Rumunsko Ruxandra Dragomirová
Španělsko Virginia R. Pascualová
6–4, 6–1
2000Itálie Rita Grandeová
Francie Émilie Loitová
Belgie Kim Clijstersová
Austrálie Alicia Moliková
6–4, 4–6, 6–4
1999Jižní Afrika Mariaan De Swardtová
Ukrajina Jelena Tatarkovová
Francie Alexia Dechaumeová
Francie Émilie Loitová
6–1, 6–2
1998Španělsko Virginia R. Pascualová
Argentina Paola Suárezová
Francie Julie Halardová
Slovensko Janette Husárová
7–6(8–6), 6–3
1997Japonsko Naoko Kidžimutová
Japonsko Nana Mijagiová
Německo Barbara Rittnerová
Belgie Dominique Monamiová
6–3, 6–1
1996Indonésie Yayuk Basukiová
Japonsko Kjōko Nagacuková
Austrálie Kerry-Anne Guseová
Jižní Korea Sung-Hee Park
7–6(9–7), 6–3
1995Japonsko Kjōko Nagacuková
Japonsko Ai Sugijamová
Nizozemsko Manon Bollegrafová
Lotyšsko Larisa Neilandová
2–6, 6–4, 6–2
1994USA Chanda Rubinová
USA Linda Wildová
Austrálie Jenny Byrneová
Austrálie Rachel McQuillanová
7–5, 4–6, 7–6(7–1)

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Hobart International na anglické Wikipedii.

  1. Luboš Zabloudil, TenisPortal.cz. Druhý titul, druhý z Hobartu. Mertensová v Tasmánii obhájila svůj triumf a slaví i double [online]. TenisPortal.cz, 2018-01-13 [cit. 2018-01-16]. Dostupné online. 
  2. Confirmed: ASB Classic cancelled for second straight year. NZ Herald [online]. 2021-03-30 [cit. 2022-01-11]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of Australia (converted).svg

Flag of Australia, when congruence with this colour chart is required (i.e. when a "less bright" version is needed).

See Flag of Australia.svg for main file information.
Flag of Belgium.svg

Belgická vlajka

This is the national flag of Belgium, according to the Official Guide to Belgian Protocol. It has a 13:15 aspect ratio, though it is rarely seen in this ratio.

Its colours are defined as Pantone black, Pantone yellow 115, and Pantone red 032; also given as CMYK 0,0,0,100; 0,8.5,79,0; and 0,94,87,0.
Flag of Canada (Pantone).svg
Flag of Canada introduced in 1965, using Pantone colors. This design replaced the Canadian Red Ensign design.
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Flag of Russia.svg
Old flag of Russia from the Tsarist era. This variant is still used today.
Flag of Georgia (1990–2004).svg
Flag of Georgia used from 1990 to 2004, with slightly different proportions than the 1918 to 1921 flag.
Flag of Chinese Taipei for Olympic games.svg
Chinese Taipei Olympic Flag. According to the official website of Chinese Taipei Olympic Committee, Blue Sky(circle) & White Sun(triangles) above the Olympic rings is neither the National Emblem of the Republic of China, nor the Party Emblem of Kuomintang (KMT), but a design in between, where the triangles do not extend to the edge of the blue circle, as registered at International Olympic Committee in 1981 and digitally rendered in 2013. Besides, the blue outline of the five-petaled plum blossom is broader than the red one. Moreover, the CMYK code of the blue one and the Blue Sky & White Sun is "C100-M100-Y0-K0", and different from the Olympic rings (C100-M25-Y0-K0). Note that it's the only version recognized by IOC.
Flag of South Africa.svg

Vlajka Jihoafrické republiky

Used color: National flag | South African Government and Pantone Color Picker

     zelená rendered as RGB 000 119 073Pantone 3415 C
     žlutá rendered as RGB 255 184 028Pantone 1235 C
     červená rendered as RGB 224 060 049Pantone 179 C
     modrá rendered as RGB 000 020 137Pantone Reflex Blue C
     bílá rendered as RGB 255 255 255
     černá rendered as RGB 000 000 000
Flag of Indonesia.svg
bendera Indonesia
Flag of Georgia (1990-2004).svg
Flag of Georgia used from 1990 to 2004, with slightly different proportions than the 1918 to 1921 flag.