Hobart International 2019
| Hobart International 2019 | |
|---|---|
| Datum: | 6.–12. ledna 2019 |
| Ročník: | 26. |
| Místo: | Hobart, Austrálie |
| Dějiště: | Hobart International Tennis Centre |
| Kategorie: | WTA International |
| Dotace: | 250 000 USD |
| Soutěže: | 32 dvouhra / 16 čtyřhra |
| Povrch: | tvrdý – Plexicushion / venku |
| Vítězky | |
| ženská dvouhra | |
 Sofia Keninová | |
| ženská čtyřhra | |
 Čan Chao-čching / Latisha Chan | |
| Hobart International | |
< 2018 2020 > | |
Hobart International 2019 byl tenisový turnaj pořádaný jako součást ženského okruhu WTA Tour, který se odehrával na dvorcích s tvrdým povrchem Plexicushion v Hobartském mezinárodním tenisovém centru. Probíhal mezi 6. a 12. lednem 2019 v australském Hobartu jako dvacátý šestý ročník události.
Turnaj s rozpočtem 250 000 dolarů patřil do kategorie WTA International Tournaments. Nejvýše nasazenou hráčkou ve dvouhře se stala devatenáctá žena klasifikace Caroline Garciaová z Francie, kterou v úvodním kole vyřadila Američanka Keninová. Jako poslední přímá účastnice do dvouhry nastoupila slovinská 80. hráčka žebříčku Dalila Jakupovićová.[1]
První singlový titul na okruhu WTA Tour vybojovala 20letá Američanka Sofia Keninová, která se posunula na nové žebříčkové maximum, 37. místo.[2] Jedenáctou společnou trofej ze čtyřhry WTA si odvezl sesterský pár Tchajwanek Čan Chao-čching a Latisha Chan.[3]
Distribuce bodů a finančních odměn
Distribuce bodů
| Soutěž | vítězky | finalistky | semifinalistky | čtvrtfinalistky | 16 v kole | 32 v kole | Q | Q2 | Q1 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| dvouhra[1][4] | 280 | 180 | 110 | 60 | 30 | 1 | 18 | 12 | 1 |
| čtyřhra[5] | 1 | — | — | — | — |
Finanční odměny
| Soutěž | vítězky | finalistky | semifinalistky | čtvrtfinalistky | 16 v kole | 32 v kole | Q2 | Q1 | ||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| dvouhra[1][4] | $43 000 | $21 400 | $11 500 | $6 175 | $3 400 | $2 100 | $1 020 | $600 | ||
| čtyřhra[5] | $12 300 | $6 400 | $3 435 | $1 820 | $960 | — | — | — | ||
| částky ve čtyřhře jsou uváděny na pár | ||||||||||
Ženská dvouhra
Nasazení
| Stát | Hráčka[1] | WTA | Nasazení |
|---|---|---|---|
 Francie | Caroline Garciaová | 19. | 1. |
 Rumunsko | Mihaela Buzărnescuová | 24. | 2. |
 Čína | Čang Šuaj | 40. | 3. |
 Řecko | Maria Sakkariová | 41. | 4. |
 Rusko | Anastasija Pavljučenkovová | 42. | 5. |
| Francie | Alizé Cornetová | 45. | 6. |
 Belgie | Kirsten Flipkensová | 47. | 7. |
| Belgie | Alison Van Uytvancková | 49. | 8. |
| Žebříček WTA k 31. prosinci 2018 | |||
Jiné formy účasti
Následující hráčky obdržely divokou kartu do hlavní soutěže:
Následující hráčky postoupily do hlavní soutěže z kvalifikace[1]:
Následující hráčky postoupily z kvalifikace jako tzv. šťastné poražené:
Odhlášení
- před zahájením turnaje[1]
Eugenie Bouchardová → nahradila ji 
Anna Karolína Schmiedlová
Rebecca Petersonová → nahradila ji 
Ana Bogdanová
Alison Riskeová → nahradila ji Madison Brengleová- Magdaléna Rybáriková → nahradila ji
Jevgenija Rodinová 
Wang Ja-fan → nahradila ji 
Kateryna Kozlovová
Nasazení
| Stát | Hráčka[5] | Stát | Hráčka[5] | WTA | Nasazení |
|---|---|---|---|---|---|
| Čínská Tchaj-pej | Čan Chao-čching | Čínská Tchaj-pej | Latisha Chan | 45. | 1. |
| Rumunsko | Irina-Camelia Beguová | Rumunsko | Mihaela Buzărnescuová | 48. | 2. |
| Rumunsko | Monica Niculescuová | Čína | Jang Čao-süan | 73. | 3. |
| Belgie | Kirsten Flipkensová |  Švédsko | Johanna Larssonová | 74. | 4. |
| Žebříček WTA k 31. prosinci 2018; číslo je součtem umístění obou členek páru | |||||
Jiné formy účasti
Následující páry získaly do soutěže divokou kartu:
Alison Baiová / Annerly Poulosová- Zoe Hivesová / Ellen Perezová
Odhlášení
- v průběhu turnaje[5]
Přehled finále
Ženská dvouhra
- Sofia Keninová vs. Anna Karolína Schmiedlová, 6–3, 6–0
Ženská čtyřhra
Čan Chao-čching / Latisha Chan vs. 
Kirsten Flipkensová / Johanna Larssonová, 6–3, 3–6, [10–6]
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku 2019 Hobart International na anglické Wikipedii.
- ↑ a b c d e f Hobart International 2019 – ženská dvouhra [PDF]. WTA Tour, Inc. [cit. 2019-01-08]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Ondřej Jirásek, TenisPortal.cz. Keninová ve svém prvním finále získala titul. V Hobartu smetla Slovenku Schmiedlovou [online]. TenisPortal.cz, 2019-01-12 [cit. 2019-01-12]. Dostupné online.
- ↑ Dave Carroll. Chan sisters win season’s first title [online]. Taipei Times, 2019-01-13 [cit. 2019-01-12]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b Hobart International 2019 – kvalifikace ženské dvouhry [PDF]. WTA Tour, Inc. [cit. 2019-01-08]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c d e Hobart International 2019 – ženská čtyřhra [PDF]. WTA Tour, Inc. [cit. 2019-01-08]. Dostupné online. (anglicky)
Média použitá na této stránce
Chinese Taipei Olympic Flag. According to the official website of Chinese Taipei Olympic Committee, Blue Sky(circle) & White Sun(triangles) above the Olympic rings is neither the National Emblem of the Republic of China, nor the Party Emblem of Kuomintang (KMT), but a design in between, where the triangles do not extend to the edge of the blue circle, as registered at International Olympic Committee in 1981 and digitally rendered in 2013. Besides, the blue outline of the five-petaled plum blossom is broader than the red one. Moreover, the CMYK code of the blue one and the Blue Sky & White Sun is "C100-M100-Y0-K0", and different from the Olympic rings (C100-M25-Y0-K0). Note that it's the only version recognized by IOC.
.svg)
.svg)
Old flag of Russia from the Tsarist era. This variant is still used today.
This is the national flag of Belgium, according to the Official Guide to Belgian Protocol. It has a 13:15 aspect ratio, though it is rarely seen in this ratio.
Its colours are defined as Pantone black, Pantone yellow 115, and Pantone red 032; also given as CMYK 0,0,0,100; 0,8.5,79,0; and 0,94,87,0..svg)
Flag of Australia, when congruence with this colour chart is required (i.e. when a "less bright" version is needed).
See Flag of Australia.svg for main file information.
.svg)
.svg)
Flag of Canada introduced in 1965, using Pantone colors. This design replaced the Canadian Red Ensign design.
