Hochwald

Hochwald
Škola
znak
Poloha
Souřadnice	47°27′25″ s. š., 7°38′25″ v. d.
Nadmořská výška	620 m n. m.
Stát	Švýcarsko Švýcarsko
Kanton	Solothurn
Okres	Dorneck
Hochwald Hochwald, Švýcarsko
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	8,35 km²
Počet obyvatel	1 310 (2018)[1]
Hustota zalidnění	156,9 obyv./km²
Správa
Oficiální web	www.hochwald.ch
PSČ	4146
Označení vozidel	SO
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hochwald je obec ve švýcarském kantonu Solothurn. Žije zde přibližně 1 300^[1] obyvatel.

Hochwald leží v nadmořské výšce 620 m, vzdušnou čarou 12 km jihovýchodně od Basileje. Obec leží v kotlině na gempenské náhorní plošině v pohoří Tafeljura v oblasti zvané Schwarzbubenland.

Území obce o rozloze 8,3 km² pokrývá část severního Jury. Území zabírá náhorní plošina Dorneckberg. Podél tektonické zlomové linie probíhající od jihojihozápadu k severu a severovýchodu se vytvořila přibližně 500 m široká deprese Hochwald, která rozděluje gempenskou náhorní plošinu na vyšší východní a nižší západní část. Na území obce se nenacházejí žádné povrchové vodní toky. Dešťová voda se ihned vsakuje do zkrasovělého podloží a znovu se objevuje až na hranici vrstevnic na svazích Dorneckbergu. Z prohlubně sice vede na západ směrem k Duggingenu dobře ohraničené suché údolí, ale ani při dlouhotrvajících přívalových deštích nedochází k jeho opětovné aktivaci.

Na západě k Hochwaldské kotlině přiléhá hřeben Uf der Hollen (699 m n. m.) a na severu Eichenberg (700 m n. m.). Součástí Hochwaldu je také kotlina Tüfleten. Na jihozápadě zasahuje oblast až k Falkenflue (624 m n. m.), která strmě klesá k údolí řeky Birs. Na východě zasahuje území obce do převážně zalesněných hřebenů Chälen, Langmatt (729 m n. m., nejvyšší bod Hochwaldu) a Nättenberg (704 m n. m.). Jak na západě, tak na východě vede hranice většinou po hraně schodů před strmým srázem do níže položených oblastí. Směrem k jihu je kotlina oddělena od Seetalu hřebenem u Ziegelschüren. V roce 2014 tvořila 10 % rozlohy obce zastavěná plocha, 45 % lesy a lesní porosty a 45 % zemědělství.

K Hochwaldu patří bývalá vesnice Chilchenrain (650 m n. m.) východně od obce, čtvrť Nättenberg (704 m n. m.) na hřebeni východně od obce, zemědělská osada Herrenmatt (615 m n. m.) na západním okraji náhorní plošiny a několik jednotlivých farem. Sousedními obcemi jsou Dornach, Gempen, Büren a Seewen v kantonu Solothurn a Duggingen v kantonu Basilej-venkov.

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1225 a nese název Honwalt, který se postupem času změnil na Hochwald.^[2] Pro název byla rozhodující vyvýšená poloha osady. Ve středověku byl Hochwald součástí majetku basilejského biskupství, které zde udržovalo svoji nadvládu; patřil k panství Birseck. Různé statky v obci vlastnilo také opatství Schöntal. Během švábské války byl Hochwald těžce poškozen císařskými vojsky.^[2]

V roce 1509 byl Hochwald dán do zástavy Solothurnu a byl přidělen k hejtmanství Thierstein a soudnímu okresu Dorneck. Obyvatelé vesnice přijali během reformace novou víru. Poté, co Solothurn v roce 1530 získal také církevní právo, však znovu zavedl katolickou bohoslužbu. Po pádu Staré konfederace (1798) patřil Hochwald v helvétském období k okresu Dornach a od roku 1803 k okresu Dorneck.^[2]

Dne 10. dubna 1973 se po nezdařeném přiblížení na přistání na letiště Basilej-Mulhouse zřítil do horského lesa u vesnice Herrenmatt letoun Vickers Vanguard společnosti Invicta International Airlines (let Invicta 435). Na památku této nehody se 108 oběťmi byl poblíž místa nehody postaven památník.

97,6 % obyvatel hovoří německy, 0,5 % italsky a 0,5 % francouzsky (údaj z roku 2000). V roce 1850 žilo v Hochwaldu celkem 624 obyvatel a v roce 1900 582 obyvatel. V průběhu 20. století počet obyvatel v důsledku silného vystěhovalectví dále klesal až na 448 osob v roce 1941. Po období stagnace došlo od roku 1970 k výraznému nárůstu počtu obyvatel (507 obyvatel), přičemž během 25 let se počet obyvatel zdvojnásobil.

Až do druhé poloviny 20. století byl Hochwald vesnicí, která se vyznačovala převážně zemědělstvím. V 19. století zde začala fungovat tkalcovna hedvábí, soustružna a dvě cihelny. I dnes má ve struktuře obživy obyvatelstva význam zemědělství, ovocnářství (hlavně třešňovky), chov dobytka a chov dojnic. Hochwald je známý také výrobou másla. Další pracovní příležitosti jsou k dispozici v místních malých podnicích a ve službách, včetně stavebnictví, IT a zahradnického centra. V posledních desetiletích se obec rozvinula v rezidenční obec. Mnoho pracujících proto dojíždí za prací převážně do Basileje.

Obec se nachází mimo hlavní dopravní tepny na spojovací silnici z Gempenu do Seewenu. Nejbližší napojení na rychlostní silnici H18 (Basilej – La Chaux-de-Fonds) je vzdáleno asi 6 km od centra obce.

Hochwald je napojen na síť veřejné dopravy díky lince Postbusu, která jezdí z Dornachu do Seewenu a příležitostně až do Bürenu.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Hochwald SO na německé Wikipedii.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Hochwald na Wikimedia Commons
• (německy) Oficiální stránky