Hodkov (tvrz)

Hodkov
Příkop a centrální pahorek
Příkop a centrální pahorek
Základní informace
Zánik16. století
Další majiteléBohdanečtí z Hodkova
Dvořečtí z Olbramovic
Poloha
Adresajihovýchodně od Hodkova, Zbraslavice, ČeskoČesko Česko
Souřadnice
Hodkov
Hodkov
Další informace
Rejstříkové číslo památky16664/2-1263 (PkMISSezObrWD)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Tvrziště Hradiště či Hodkov je zaniklá tvrz u vesnice Hodkov jihozápadně od Zbraslavicokrese Kutná Hora ve Středočeském kraji. V patnáctém a první polovině šestnáctého století byla centrem malého šlechtického statku, který vlastnili příslušníci rodů Bohdaneckých z Hodkova a Dvořeckých z Olbramovic. Z tvrze se dochovalo jen tvrziště s terénními stopami staveb a opevnění, které je chráněno jako kulturní památka.[1]

Historie

První písemná zmínka o Hodkovu pochází z roku 1375,[2] kdy vesnice patřila Petrovi z Kolovrat, který však sídlil na hradě ve Zruči nad Sázavou. V roce 1379 měl patronátní právohodkovskému kostelu Jeník z Hodkova a roku 1395 patřila část vsi Albertovi z Hodkova. Podle Augusta Sedláčka tehdy už hodkovská tvrz stála, ale Albertovi nepatřila.[3]

Koncem čtrnáctého století na Hodkově sídlil Kuneš z Hodkova, předek rodu Bohdaneckých z Hodkova, kterému patřily také Otryby a po určitou dobu také Číhošť.[3] V roce 1406 vesnici získal Kuneš z Olbramovic,[4] který v letech 1406–1418 zastával funkci karlštejnského purkrabího. V roce 1414 uzavřel dohodu o nedílném držení svých statků s Otíkem z Olbramovic a Mikulášem ze Lhoty. Při té příležitosti je poprvé doložena hodkovská tvrz. Dohoda zahrnovala Kunešův Hodkov s tvrzí, poplužním dvorem a selskými dvory v Olbramovicích a Prostřední Vsi, Otíkovy poplužní a selské dvory v Křtěnovicích a Olbramovicích a Mikulášovovu Lhotu s tvrzí a příslušenstvím.[3]

Kuneš z Olbramovic zemřel v letech 1418–1419 a jeho majetek byl prohlášen za odúmrť. Proti tomu protestovali Otík z Olbramovic, snad Kunešův bratr, a Mikuláš ze Lhoty, kteří měli podle dohody z roku 1414 majetek zdědit. Začátek husitských válek však rozsouzení sporu na delší dobu odložil.[3] Podle lidových pověstí měla být tvrz během husitských válek zničena, ale doklady pro to chybějí.[4] Hodkov ovládl Otík z Olbramovic, po němž ho zdědil jeho syn Kuneš Kozel z Olbramovic. Oženil se s Eliškou ze Žestok a v roce 1464 ji zapsal majetek ve výši 150 kop grošů na hodkovské tvrzi, poplužním dvoru a selských dvorech ve vsi. Několik let poté manželé zemřeli. Dědictví po nich si nárokoval Jan z Říčan a Hrádku a bratři Václav a Ondřej Dvořečtí z Olbramovic, ale Eliščin podíl ve výši 150 kop připadl roku 1474 jako odúmrť králi Vladislavovi.[3]

Hodkov nadále zůstal v majetku Dvořeckých z Olbramovic. Přech a Jindřich, synové Václava Dvořeckého, se v roce 1520 rozdělili o majetek a Hodkov připadl Přechovi. V roce 1546 od Trčků z Lípy koupil Načeradec, kam se přestěhoval, a sídla v Olbramovicích a Hodkově začala chátrat. Zápis v zemských deskách z roku 1550 uvádí hodkovskou tvrz jako pustou. Krátce předtím Přech vesnici prodal Petru Rybkovi z Újezdu, ale ten bydlel v poplužním dvoře.[3]

Tvrz už nebyla obnovena. Na začátku sedmnáctého století byly zdi ještě ve snadno opravitelném stavu, ale nadále chátraly.[3] Po roce 1760 začalo na pokyn královské komory jejich rozebírání a získaný stavební materiál posloužil při rozšiřování hospodářského dvora na jižním okraji vesnice.[4]

Stavební podoba

Z tvrze se dochovalo tvrziště typu motte.[5] Centrální pahorek ze tří stran obepíná až šest metrů hluboký příkop, zatímco východní stranu chránil strmý svah.[2] Z jihu příkop překračuje úzká vstupní šíje. Na ploše pahorku je patrných několik prohlubní a hlinitokamenitý násyp.[5]

Odkazy

Reference

  1. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2022-02-20]. Identifikátor záznamu 127239 : Tvrziště Hradiště, archeologické stopy. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  2. a b Kolektiv autorů. Encyklopedie českých tvrzí. 1. vyd. Díl I. A–J. Praha: Argo, 1998. 272 s. ISBN 80-7203-068-X. Heslo Hodkov, s. 187. 
  3. a b c d e f g SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Svazek XII. Čáslavsko. Praha: František Šimáček, 1900. 378 s. Dostupné online. Kapitola Tvrze v okolí Zbraslavic, s. 222. 
  4. a b c Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Příprava vydání Tomáš Šimek. Svazek VI. Východní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1989. 726 s. Kapitola Hodkov – tvrz, s. 117–118. 
  5. a b Tvrziště Hradiště, archeologické stopy [online]. Národní památkový ústav [cit. 2022-02-20]. Dostupné online. 

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Relief Map of Czech Republic.png
Autor: derivative work Виктор_В, Licence: CC BY-SA 3.0
Relief map of the Czech Republic
Hradiště Hodkov 01.jpg
Autor: Vojtěch Dostál, Licence: CC BY-SA 4.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem: