Hodoviz

Hodoviz
náves
Lokalita
Charakter	malá vesnice
Obec	Hvozd
Okres	Plzeň-sever
Kraj	Plzeňský kraj
Historická země	Čechy
Stát	Česko Česko
Zeměpisné souřadnice	49°57′18″ s. š., 13°16′35″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	60 (2021)[1]
Katastrální území	Hodoviz (5,77 km²)
PSČ	331 01
Počet domů	24 (2021)[2]
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de Hodoviz
Další údaje
Kód části obce	50229
Kód k. ú.	650226
Geodata (OSM)	OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hodoviz (často uváděn jako Hodovíz, dříve též Hodovice^[3]) je vesnice, část obce Hvozd v severní části okresu Plzeň-sever v Plzeňském kraji. Katastrální území zaujímá 577,43 hektarů.

Ves je poprvé písemně zmiňována v listině z roku 1169, kterou král Vladislav II. ves daroval manětínským johanitům. V roce 1422 byla ves zastavena Švamberkům, v roce 1454 zastavuje Hynek Krušina ze Švamberka se svým synem Bohuslav několik vsí včetně Hodovizu svému strýci Janu ze Švamberka na Rokycanech.

V roce 1654, kdy byla provedena generální vizitace daňových povinností (Berní rula), ves náleží do panství Manětín patřícímu Ferdinandu Rudolfovi hraběti Lažanskému. Ten panství zdědil v roce 1639 po Ester Mitrovské, rozené Lažanské z Bukové (panství získala jako konfiskát během třicetileté války).

Berní rula uvádí v Hodovizi sedm sedláků osedlých a jeden grunt pustý takto. Výměry jejich polí byly od 35 do 60 strychů. V roce 1651 ve vsi žilo 41 poddanských a šest svobodných rodin.

Hodoviz leží v údolí pravostranného přítoku Chladné, mezi kopci Hůrkou a Citeří, v nadmořské výšce okolo 490 metrů, pět kilometrů jihovýchodně od Manětína. Na jihovýchodě sousedí s Pláněmi za údolím Osojenského potoka, na jihu s Osojnem, na jihozápadě s Hvozdem a na severovýchodě s Vladměřicemi. Severně od vsi jsou na Chladné rybníky Malý a Velký hodovizský rybník.

Velký hodovizský rybník leží na kraji lesa poblíž vsi. V minulosti sloužil ke koupání a vodním sportům pro obyvatele blízkých chat a rekreantů.

Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 135 obyvatel (z toho 59 mužů) československé národnosti, kteří byli převážně římskými katolíky, ale sedm lidí patřilo k evangelíkům, jeden k církvi československé a sedm jich bylo bez vyznání.^[4] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 125 obyvatel československé národnosti. Převažovala římskokatolická většina, ale ve vsi žilo také devět evangelíků, pět židů a deset lidí bez vyznání.^[5]

Při sčítání lidu v letech 1869–1950 Hodoviz byl samostatnou obcí, se kterým patřil nejprve do okresu Kralovice, ale v roce 1950 v okrese Plasy. Od roku 1960 je částí obce Hvozd v okrese Plzeň-sever. V roce 1869 k obci patřily Lipí a Radějov.^[8]

Přibližně 750 metrů severovýchodně od vesnice se na ostrožně nad přítokem Chladné nachází pozůstatky pravěkého hradiště zvaného Vyšohrad.^[9]

• 
  rybník a dětské hřiště
• 
  hasičská zbrojnice
• 
  pomník obětem války

• BUKAČOVÁ, Irena; FÁK, Jiří; FOUD, Karel; PROCHÁZKA, Zdeněk. Severní Plzeňsko. II = Pilsen Nord. II. Domažlice: Nakladatelství Českého lesa, 1997. 227 s. ISBN 80-901877-5-7. 
• Doskočilová, Marie: Berní rula – svazek 23, kraj Plzeňský, díl I., Praha 1952
• Kočka, Václav: Dějiny politického okresu Kralovického, Díl 2. Soudní okres manětínský (1932)
• Palacký, František: Popis království českého, 1848

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Hodoviz na Wikimedia Commons
• Encyklopedické heslo Hodoviz v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
• Hodoviz v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)