Štaufové

Štaufové (Hohenštaufové)
Rodový erb Štaufů
ZeměSvatá říše římskáSvatá říše římská Svatá říše římská
TitulyBaroni, hrabata, říšská hrabata, králové, císařové
Rok založení1079
Jiné jméno dynastieHohenstaufen
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Štaufové nebo také Hohenštaufové (německy Hohenstaufen) byli římskoněmeckou vládnoucí dynastií v letech 11381254. Název rodu Štaufů pochází ze jména hradu Hohenštauf na vrcholu Hohenstaufen u švábského Göppingen. Mnohdy jsou pokládaní za panovnicky nejschopnější římskoněmeckou dynastii.

Švábská hrabata, králové němečtí a sicilští

Štaufové byli původně hraběcím rodem ve Švábsku, které obdrželi roku 1079 v léno. Sňatkem dcery císaře Jindřicha IV. Agnes († 1143) se švábským vévodou Fridrichem († 1105) si zajistili dědictví po sálské dynastii. V roce 1127 byl zvolen druhorozený syn vévody Fridricha Konrád III. římskoněmeckým protikrálem proti Lotharovi III., kterého ale podporovala většina německých knížat a papež. Roku 1135 se Konrád vzdal vlády, ale po Lotharově smrti byl zvolen za panovníka proti Lotharovu dědici Jindřichu Pyšnému z rodu Welfů. Fridrich I. Barbarossa měl za otce Štaufa Fridricha II. a za matku Welfku Juditu a byly do něj vkládány velké naděje, že dokáže konflikt překonat. Fridrichova koruna bez komplikací přešla na syna Jindřicha VI., který sňatkem s Konstancií Sicilskou, dcerou normanského krále Rogera II. Sicilského, rozšířil své državy o sicilské království, kam přenesli své hlavní sídlo.

12. a 13. století

Ve své říšské politice usilovali zprvu Štaufové o rozšíření říšských statků jako bezprostředních opor císařské moci (území ve Švábsku, Sasku, Francích a Chebsku). Ve 2. polovině 12. století zahájili expanzívní politiku v Itálii. V polovině 13. století usilovali o babenberské dědictví v Rakousku a Štýrsku. Roku 1250 ztratili faktickou vládu v Německu, po smrti Konráda IV. i na Sicílii, kterou roku 1266 dobyl Karel I. z Anjou. Stejně jako první římskoněmecký štaufský král, Konrád III., tak ani ten poslední, Konrád IV., se nestal císařem. Pokus posledního Štaufa Konradina o obnovu rodové moci roku 1268 skončil jeho porážkou a popravou, kterou nařídil Karel z Anjou. Po ztrátě německé koruny následovalo v říši dvacetileté období interregna (bezvládí).

Seznam štaufských panovníků

Znak Svaté říše římské za vlády Štaufů
Znak štaufské Sicílie

Panovníci Svaté říše římské

Králové sicilští

Kompletní seznam titulů užívaných Štaufy

  • Císař svaté říše římské,
  • král římský,
  • král sicilský,
  • král burgundský,
  • král italský,
  • král jeruzalémský,
  • král sardinský,
  • vévoda švábský,
  • vévoda francký,
  • vévoda/markrabě toskánský,
  • vévoda bavorský,
  • vévoda z Rothenburgu,
  • vévoda apulijský,
  • kníže tarentský,
  • protektor burgundský,
  • hrabě z Riesgau.

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Arms of the Holy Roman Emperor (Hohenstaufen).svg
(c) Heralder, CC BY-SA 3.0
Arms of the Holy Roman Emperor, (Frederick I, Henry VI, and Frederick II.) Attributed with personal arms escutcheon.
Or three leopards sable.svg
Autor: User:Ssolbergj, Licence: CC BY-SA 4.0
Or three leopards sable.

Modified from File:Insigne Estonicum.svg with the following replacements:

61b3fd-->616161
2b96f6-->2b2b2b
214478-->212121
1353b4-->131313
1265b1-->121212
02378b-->040404
003386-->030303
Arms of Swabia-Sicily.svg
Autor: , Licence: CC BY-SA 3.0
Coat of Arms of the Kingdom of Sicily (House of Hohenstaufen)
Banner of the Holy Roman Emperor with haloes (1430-1806).svg
Autor: David Liuzzo, eagle by N3MO, Licence: CC BY-SA 3.0
Banner of the Holy Roman Empire, double headed eagle with halos (1400-1806)