Hohenems
Hohenems | |
---|---|
Centrum Hohenemsu s farním kostelem Sv. Karla Boromejského | |
Poloha | |
Souřadnice | 47°22′ s. š., 9°40′ v. d. |
Nadmořská výška | 432 m n. m. |
Stát | Rakousko |
Spolková země | Vorarlbersko |
Okres | Dornbirn |
Rozloha a obyvatelstvo | |
Rozloha | 29,2 km² |
Počet obyvatel | 16 946 (2023)[1] |
Hustota zalidnění | 580,9 obyv./km² |
Správa | |
stadt | |
Telefonní předvolba | 05576 |
PSČ | 6845 |
Označení vozidel | DO |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Hohenems je město v rakouské spolkové zemi Vorarlbersko v okrese Dornbirn.
Území města tvoří jediné katastrální území. Leží v údolí Rýna v nadmořské výšce 432 m n. m., u státní hranice se Švýcarskem. Poblíž města se nachází letiště. Žije zde přibližně 17 tisíc[1] obyvatel.
Historie
Panství proslavil šlechtický rod Hohenemsů, který zde ve 12. století vybudoval na půdorysu 350 × 80 metrů jeden z tehdy největších hradů v oblasti jižního Německa a západního Rakouska. Pevnost za vlády Štaufů sloužila mimo jiné jako vězení prominentních vězňů, jako byl Vilém III. Sicilský (1195) nebo v roce 1206 kolínský arcibiskup Bruno. V roce 1333 byla hradní vsi udělena městská práva, ale Hohenems se městem nestal, protože nedokázal sehnat dost finančních prostředků na stavbu městských hradeb. Roku 1406 byl městys vypálen. V jeho blízkosti byla objevena ložiska síry a založeny sirné lázně, k nimž byla roku 1595 přistavěna sirná kaple.
Wolf Dietrich z Embsu (1507–1538), vojevůdce španělského vojska císaře Karla V. se oženil s Klárou Medicejskou. Její bratr Giovanni Angelo byl roku 1559 zvolen papežem a přijal jméno Pius IV. Wolfův syn Jakub Hanibal I. z Hohenemsu (1530-1587) nastoupil rovněž jako žoldnéř do habsburské armády a za jeho zásluhy ho 27. dubna 1560 král Ferdinand I. Habsburský povýšil do stavu říšských hrabat a Ems byl povýšen na svobodné říšské hrabství Hohenems. Roku 1565 se oženil s Hortensií Boromejskou z Arony, sestrou sv. Karla Boromejského, který roku 1570 přijel do Hohenemsu na návštěvu. Jakub Hanibal I. velel papežskému vojsku, mj. při vítězství v bitvě u Lepanta, roku 1573 bojoval proti povstání v Nizozemí. Na hrad si pozval nizozemského dvorního malíře Anthoni Bayse (1543–1615), který vytvořil skupinový portrét jeho zahradní slavnosti, se 43 účastníky je největším skupinovým portrétem renesanční doby. Bays vytvořil ještě dva rodinné portréty a na další si Hanibal pozval jiné mistry. Všech 10 olejomaleb bylo roku 1713 převezeno na nově zakoupený zámek v Bystrém u Poličky a odtud až do současnosti vystavené v muzeu v Poličce.
Jakubův starší syn Kašpar z Hohenemsu (1573–1640) s manželkou Eleonorou Filipínou dokončili na úpatí Schlossbergu stavbu renesančního zámku v Hohenemsu, vybavili jeho interiéry a přikoupili císařský region Vadúz a hrabství Schellenberg. Jeho syn Jakub Hanibal II. z Hohenemsu (1595–1646) se roku 1616 oženil s kněžnou Annou Sidonií z Těšína a Velkého Hlohova, třicetiletá válka však vzestup rodu i hradu zastavila. Hohenems získal tržní privilegia. Koncem 18. století byl v odprodané rodinné knihovně Hohenemsů objeven rukopis A a C středověké ságy o Nibelunzích. V roce 1765 získalo hrabství Hohenems Rakousko. Habsburkové vládli střídavě z Tyrolska a Horního Rakouska. Od roku 1805 do roku 1814 patřilo Bavorsku, po čtyřech letech sporu o vlastnická práva se vrátilo zpět do Rakouska. Hohenems patří do rakouského státu Vorarlberg od jeho ustavení v roce 1861.
Památky a kulturní zajímavosti
- ruiny hradu Alt-Ems se sedmi věžemi a padacím mostem – první sídlo rodu pánů z Em(b)su
- hrad Glopper – druhé sídlo rodiny z Em(b)su
- renesanční městský palác rodiny z Hohenemsu, navrhl a postavil architekt Martin Longhi v letech 1562–1567,
- renesanční radnice – původně hostinský dům rodiny Hohenemsů od architekta Longhiho, po roce 1830 adaptovaný na novou radnici
- Stará radnice – raně barokní dům s válcovou věží, sloužil radnici v letech 1637–1830
- Kostel sv. Karla Boromejského – z roku 1797; uvnitř renesanční mariánský oltář; freska Alegorie Tridentského koncilu (Jakub Hanibal I. s bratrem Markem Sittichem)
- Kaple sv. Karla Boromejského, drobná jednolodní stavba, založená roku 1617
- Sál Salomona Sulzera – bývalá synagoga z let 1770–1772
Muzea
- Židovské muzeum – zemské muzeum mezinárodního významu[2]
- Muzeum hudby – má dvě pobočky, expozice o životě a díle Franze Schuberta, pořádá jeho každoroční festivaly[3]
- Muzeum ságy o Nibelunzích
- Archa Noemova – soukromé muzeum umění a přírody
- Muzeum – vodní mlýn
Osobnosti města
- Rudolf z Emsu (kolem 1200–1254), středověký básník, romanopisec a minesengr
- Jakub Hanibal I. z Hohenemsu (1530–1587), říšský hrabě, vojevůdce císařských a papežských vojsk
- Kašpar z Hohenemsu (1574–1638/40), říšský hrabě, prvorozený syn Jakuba Hanibala I.
- Markus Sittikus IV. (1574–1619), arcibiskup v Salcburku, druhorozený syn Jakuba Hanibala I.
- Salomon Sulzer (1804–1890), kantor (synagogální zpěvák neboli chazan) a hudební skladatel
- Reinhold Bilgeri (* 1950), zpěvák a literát
- Christian Klien (* 1983), bývalý pilot Formule 1.
Partnerská města
Odkazy
Reference
- ↑ a b Dostupné online. [cit. 2023-04-20]
- ↑ https://www.jm-hohenems.at/
- ↑ https://www.schubertiade.at/
Literatura
- Květa Křížová, David Junek: Obrazová galerie Hohenemsů v Poličce. Praha 1999
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Hohenems na Wikimedia Commons
- Oficiální stránky
Média použitá na této stránce
Autor: Lencer, Licence: CC BY-SA 3.0
Location map of Austria
Equirectangular projection, N/S stretching 150 %. Geographic limits of the map:
- N: 49.2° N
- S: 46.3° N
- W: 9.4° E
- E: 17.2° E
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: Ruebsal, Licence: CC BY-SA 3.0
Coat of arms of Hohenems, Vorarlberg, Austria
Ansicht von Hohenems mit Schloss, Lusthaus und Gartenanlage. Öl auf Leinwand. Salzburg, Museum Carolino-Augusteum
Autor: böhringer friedrich, Licence: CC BY-SA 2.5
Burg Neu-Ems (Schloss Glopper), in Hohenems, Vorarlberg Dieses 1343 erbaute Schloss wurde nach seiner Zerstörung im Appenzellerkrieg (1407) wieder aufgebaut. Spätgotische Anlage von seltener Geschlossenheit (kleinräumige Hochburg mit bergfriedartigem Bollwerk und angebautem Palas). Privatbesitz der Grafenfamilie Waldburg-Zeil. *** Veröffentlicht: Georg Kessler in "Freizeit im Ländle, Die schönsten Ausflugziele in Vorarlberg ISBN 978-3-7022-3068-5 2010. *** Veröffentlicht: Gunnar Strunz in "VORARLBERG Mit Bregenzerwald, Großem Walsertal, Arlberg und Montafon ISBN 978-3-89794-280-6 2. Auflage 2014 ohne Lizenzangabe.
Autor: böhringer friedrich, Licence: CC BY-SA 2.5
ein Teil des Jüdischen Viertels in der Schweizer-Str. in Hohenems. In der Mitte der Salomon-Sulzer-Saal 1770 bis 1772 (frühere Synagoge) des Baumeisters: Peter Bein
Autor: böhringer friedrich, Licence: CC BY-SA 3.0
Palast Palsat Hohenems , Renaissancepalast 1563 erbaut, Fundort des Nibelungenliedes in Vorarlberg. Veröffentlicht: Georg Kessler in "Freizeit im Ländle, Die schönsten Ausflugziele in Vorarlberg ISBN 978-3-7022-3068-5 2010.
Autor: böhringer friedrich, Licence: CC BY-SA 3.0
Im Zentrum von Hohenems. Links der Gasthof Löwen, mitte die Stadtpfarrkirche St.Karl, erbaut 1797 und rechts der Palast.
Autor: Asurnipal, Licence: CC BY-SA 4.0
Parish Church St. Charles Borromeo Hohenems, Vorarlberg, Austria.