Hohenzollernsko

Poloha jednotného Hohenzollernska v roce 1925

Hohenzollernsko (německy Hohenzollern) ze začátku také Zollernsko (Zollern) bylo historické území, které existovalo v jižním Německu v letech 10521952, přičemž v letech 10521576 bylo rodovým hrabstvím, poté bylo rozděleno na 3 resp. 2 části. Ty pak byly v roce 1623 povýšeny na knížectví. Obě tyto části se v roce 1850 staly součástí Pruska jako provincie Hohenzollernsko. Po druhé světové válce v roce 1945 se stalo součástí země Württembersko-Hohenzollernsko a ta se stala v roce 1952 součástí spolkové země Bádensko-Württembersko. Po většinu jeho existence mu vládli Hohenzollernové tj. do roku 1850 resp. 1918.

Dějiny

Zollernské a Hohenzollernské hrabství (1052–1576)

Zollernské (Hohenzollernské) hrabství
Zollern (Hohenzollern)
 Švábské vévodství10521850
Vlajka státu
vlajka
Státní znak
znak
geografie
obyvatelstvo
národnostní složení:
státní útvar
monarchie (říšské léno),
od 1850 provincie Pruska
Svatá říše římskáSvatá říše římská Svatá říše římská
vznik:
1052 – vytvořeno jako hrabství
1576 – rozdělení země
1623 – rozdělené části povýšeny na knížectví
zánik:
1850 – součást Pruska jako provincie
státní útvary a území
předcházející:
Švábské vévodstvíŠvábské vévodství
následující:
Hohenzollernsko-HechingenHohenzollernsko-Hechingen
Hohenzollernsko-SigmaringenHohenzollernsko-Sigmaringen
Hohenzollernsko-HaigerlochHohenzollernsko-Haigerloch
Provincie HohenzollernskoProvincie Hohenzollernsko

Hohenzollersko bylo vytvořeno okolo roku 1025 jako hrabství pod vládou Hohenzollernů, ještě pod původním názvem Zollernsko. Stejně tak i rod vládnoucí tomuto malému státečku se jmenoval stejně tj. Zolernové. Nepopíratelně je držení hrabství doloženo od roku 1110, v držení (Hohen)Zollernů. Název země je odvozen od hradu Hohenzollern. Hrabství Hohenzollern bylo po celou existenci součástí Svaté říše římské.

Hrad Hohenzollern

Fridrich III. hrabě ze Zollernu byl věrný sluha římský císařů Fridricha Barbarossy a Jindřicha VI.. V roce 1185 se oženil se Sofií Raabs, dcerou Conráda II., purkrabího Norimberského. A právě po smrti Konráda II., který zemřel bez mužských dědiců, Fridrich III. získal jako muž dědičky purkrabství Norimberské, a stal se purkrabím Fridrichem I. Norimbersko-Zollernským. Od té doby se příjmení změnilo na Hohenzollern stejně jako jméno země odkud rod pocházel. Syny Fridricha III. se rod rozdělil do dvou větví a to mladší katolické švábské a starší protestantské franské[1][2].

Po Fridrichově smrti, si jeho synové rozdělili panství mezi sebou:

  • Mladší bratr Fridrich IV. obdržel hrabství Zollern a purkrabství Norimberské v roce 1200 po otci, čímž se stal zakladatelem švábské větve rodu. Švábská větev zůstala katolická.
  • Starší bratr Konrád III., paradoxně dostal purkrabství Norimberské až od svého mladšího bratra v roce 1218, čímž se stal zakladatelem franské větve rodu.
Znak hrabat zollernských

Švábská (mladší) větev tedy vládla hrabství Hohenzollernskému a na rozdíl od franské větve patřila spíš k nevýznamným říšským rodům a nerozšířila svou moc dále. Zakladatelem švábské linie se stal Fridrich II. Norimberský, jenž obdržel hrabství Zollern a purkrabství Norimberské v roce 1200 po otci, čímž se stal zakladatelem švábské větve rodu, purkrabství Norimberské však v roce 1218 daroval staršímu bratrovi Konrádovi III., jenž se stal zakladatelem franské linie rodu. Franská větev přibližně v 16. století konvertovala k protestantství resp. luteránství. Švábská větev na rozdíl od franské zůstala katolická.

V roce 1575 bylo hrabství Hohenzollern rozděleno mezi syny Karla I. Viz další kapitola.

Hrabata zollernští (1061–1204), později hohenzollernští (1204–1576)

Rozdělené Hohenzollernsko

V letech 15751576 bylo hrabství Hohenzollern rozděleno mezi syny Karla I. a to na hrabství Hohenzollern-Hechingen a Hohenzollern-Sigmaringen, jenž oboje získaly allodiální práva. O rok později přibylo i hrabství Hohenzollern-Haigerloch (pro nejmladšího syna) avšak již bez allodiálních práv. Na opětovné spojení si Hohenzollernsko muselo počkat až do roku 1850 pod vládou Pruska.

Hrabství Hohenzollern-Haigerloch (1576–1767)

Znak hrabství Hohenzollern-Haigerloch
Znak hrabství Hohenzollern-Haigerloch
Podrobnější informace naleznete v článku Hohenzollern-Haigerloch.

Hrabství Hohenzollern-Haigerloch bylo zřízeno v roce 1576 pro nejmladšího syna Kryštofa Hohenzollern-Haigerlochského, ale bez allodiálních práv jako nejmenší část původního hrabství. Po smrti hraběte Františka Kryštofa Antonína v roce 1767 bylo hrabství Hohenzollern-Haigerloch definitivně absorbováno knížectvím Hohenzollern-Sigmaringen.

Hrabata Hohenzollernu-Haigerlochu

  • Kryštof Hohenzollern-Haigerlochský – (1576–1601)
  • Jan Kryštof Hohenzollern-Haigerlochský – (1601–1623)
  • Jan Hohenzollern-Haigerlochský – (1601–1630)
  • V letech 1630-1681 – bylo součástí knížectví Hohenzollern-Sigmaringen
  • František Antonín Hohenzollern-Haigerlochský – (1681–1702)
  • Ferdinand Antonín Hohenzollern-Haigerlochský – (1702–1750)
  • František Kryštof Antonín Hohenzollern-Haigerlochský – (1750–1767)

Hrabství (1575–1623) a později knížectví Hohenzollern-Hechingen (1623-1850)

Znak Hohenzollern-Hechingenu
Znak Hohenzollern-Hechingenu
Podrobnější informace naleznete v článku Hohenzollern-Hechingen.

Hrabství Hohenzollern-Haigerloch bylo zřízeno v roce 1575 pro nejstaršího syna Eitela Fridricha I., jako říšské léno s allodiálnímy právy.

  • Eitel Fridrich I. – (1576–1605)
  • Jan Jiří Hohenzollern-Hechingenský – (1605–1623)

V roce 1623 bylo stávající hrabství povýšeno na knížectví. V roce 1815 se stalo nezávislým členem Německého spolku.

  • Eitel Fridrich II. – (1623–1661)
  • Filip Kryštof Fridrich – (1661–1671)
  • Fridrich Vilém Hohenzollern-Hechingenský – (1671–1735)
  • Fridrich Ludvík Hohenzollern-Hechingenský – (1735–1750)
  • Josef Fridrich Vilém – (1750–1798)
  • Heřman Hohenzollern-Hechingenský – (1798–1810)
  • Fridrich – (1810–1838)
  • Konstantin – (1838–1850), vymřela jím linie Hohenzollern-Hechingen

V roce 1850 prodal bezdětný kníže Konstantin, své knížectví Hohenzollern-Hechingen francké větvi rodu, v tom samém roce udělal toto i kníže Hohenzollern-Sigmaringenu Karel Antonín a obě knížectví byla sjednocena do země Hohenzollernsko. Titul knížete však švábské větvi zůstal. Dědický nárok však připadl po smrti knížete Konstantina v roce 1869 linii Hohenzollern-Sigmaringen.

Hrabství (1576–1623) a později knížectví Hohenzollern-Sigmaringen (1623–1850)

Podrobnější informace naleznete v článku Hohenzollern-Sigmaringen.
Znak Hohenzollern-Sigmaringenu
Znak Hohenzollern-Sigmaringenu

Hrabství Hohenzollernsko-Sigmaringen bylo zřízeno v roce 1575 pro prostředního syna Karla II., jako říšské léno s allodiálnímy právy.

  • Karel II. – (1576–1606)
  • Jan – (1606–1623)

V roce 1623 bylo stávající hrabství povýšeno na knížectví. V roce 1815 se stalo nezávislým členem Německého spolku.

  • Meinrad I. – (1638–1681)
  • Maxmilián – (1681–1689)
  • Meinrad II. – (1689–1715)
  • Josef František Ernst – (1715–1769)
  • Karel Fridrich – (1769–1785)
  • Antonín Alois – (1785–1831)
  • Karel III. – (1831–1848)
  • Karel Antonín – (1848–1850), prodal knížectví Prusku

V roce 1850 stejně jako Hohenzollern-Hechingenský kníže Konstantin, tak i Hohenzollern-Sigmaringenský kníže Karel Antonín prodal své knížectví franské větvi, jež obě knížectví (Hechigen a Sigmaringen) spojila do země Hohenzollernsko a začlenila do Pruska. Titul knížete však švábské větvi zůstal.

Provincie Hohenzollernsko

Podrobnější informace naleznete v článku Provincie Hohenzollernsko.
Provincie Hohenzollernsko
Provinz Hohenzollern
 Hohenzollernsko-Hechingen
 Hohenzollernsko-Sigmaringen
18501946Württembersko-Hohenzollernsko 
Vlajka státu
vlajka
Státní znak
znak
geografie
Mapa
Poloha Provincie Hohenzollernsko v rámci Německého císařství (1871)
obyvatelstvo
národnostní složení:
státní útvar
provincie Pruska
vznik:
1850 – součást Pruska jako provincie
zánik:
1952 – zánik, součást spol. země Bádensko-Württembersko
státní útvary a území
předcházející:
Hohenzollernsko-HechingenHohenzollernsko-Hechingen
Hohenzollernsko-SigmaringenHohenzollernsko-Sigmaringen
následující:
Württembersko-HohenzollernskoWürttembersko-Hohenzollernsko

Provincie Hohenzollernsko, oficiálně Hohenzollernská země (Hohenzollernsche Lande) bylo vytvořeno 7. prosince 1849, kdy odstoupili v obou hohenzollernských knížectvích oba vládcové z místní větve hohenzollernské dynastie, a tak připadlo Hohenzollernsko Prusku, v jehož rámci bylo 12. března 1850 začleněno jako vládní obvod Sigmaringen do Porýní. Později se Hohenzollernsko často označovalo jako Hohenzollernské země a přestože náleželo formálně k Porýní, mělo vlastní sněm. A jako součást Pruska zůstalo až do roku 1945 (s výjimkou let nacisté diktatury, kdy neexistovalo vůbec), kdy se stalo součástí spojenci utvořené země Württembersko-Hohenzollernsko.

Mapa jednotného Hohenzollernska v roce 1930

Württembersko-Hohenzollernsko se v roce 1952 stalo součástí nové spolkové země Bádensko-Württembersko na základě výsledků referenda v těchto dosavadních zemích. Hohenzollernsko je její součástí dodnes, ale netvoří žádnou administrativní jednotku. Po regionální reformě hranic v roce 1973 bylo Hohenzolernsko úplně vymazáno z administrativní mapy Německa, jelikož zbylé části byly rozděleny mezi zemské okresy Sigmaringen a Zollernalb.

Reference

  1. Článek v encyklopedii CoJeCo
  2. Monarchie moderní Evropy: lexikon panovnických rodů - Isabelle Bricard, 1. vydaní, Knižní klub, 2002 ISBN 80-7243-143-9]

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Hohenzollern banner.svg
Banner of the Arms of the House of Hohenzollern
Flagge Königreich Württemberg.svg
Flag of the Kingdom of Württemberg; Ratio (3:5)
Hohenzollern-Wappen.svg
Autor: Borodun, Licence: CC BY 3.0
Coat-of-Arm of Hohenzollern
Hohenzollern-Sigmaringen-Wappen.PNG
Autor: Kooij, Licence: CC BY-SA 3.0
coats of arms of the principality of Hohenzollern-Sigmaringen
German Empire - Prussia - Hohenzollern (1871).svg
Autor: Milenioscuro, Licence: CC BY-SA 3.0
Locator map of Hohenzollern (Prussia) in the German Empire
Wappen Landkreis Hechingen.svg
Coat of arms of the former district Hechingen.
Banner of the Holy Roman Emperor with haloes (1400-1806).svg
Autor: David Liuzzo, eagle by N3MO, Licence: CC BY-SA 3.0
Banner of the Holy Roman Empire, double headed eagle with halos (1400-1806)
Coat of Arms of Hohenzollern Province.svg
Autor: Glasshouse, Licence: CC BY-SA 3.0
Coat of arms of the Prussian Province of Hohenzollern
Arms of Swabia.svg
Autor: , Licence: CC BY-SA 3.0
Arms of Swabia (or, lions passant sable)
Flagge Preußen - Provinz Hohenzollern.svg
Flag of the Prussian province Hohenzollern; Ratio (2:3)
Flag of Hohenzollern-Hechingen and Sigmaringen.png
Flag of the Principalities of Hohenzollern-Hechingen and Hohenzollern-Sigmaringen, flag found on Dutch Wikipedia [1].
Wappen Hohenzollern 2.svg
Autor: Намѣсникъ, Licence: CC BY 3.0
Shield of the Prussian State of Hohenzollern
Karte-Hohenzollern.png
Map of the Prussian province of Hohenzollern, 1930
Weimar Republic - Prussia - Hohenzollern (1925).svg
Autor: Milenioscuro, Licence: CC BY-SA 4.0
Locator map of Hohenzollern (Prussia) in the Weimar Republic