Hoko noční

Hoko noční
Hlava hoka nočního
Stupeň ohrožení podle IUCN
málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říše	živočichové (Animalia)
Kmen	strunatci (Chordata)
Podkmen	obratlovci (Vertebrata)
Třída	ptáci (Aves)
Podtřída	letci (Neognathae)
Řád	hrabaví (Galliformes)
Čeleď	hokovití (Cracidae)
Rod	hoko (Nothocrax) Burmeister, 1856
Binomické jméno
Nothocrax urumutum (Spix, 1825)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hoko noční (Nothocrax urumutum) je pták z čeledi hokovitých, který se vyskytuje v nížinatých vlhkých pralesích střední a horní Amazonie na území Brazílie, Kolumbie, Ekvádoru, Peru a Venezuely. Jedná se o nejmenšího zástupce hoků. Jak už druhové jméno napovídá, je aktivní hlavně v noci. Jedná se o jediného zástupce rodu Nothocrax.

Druh poprvé popsal Johann Baptist von Spix v roce 1825.^[2] V minulosti byl řazen s dalšími hoky do rodu Crax, nicméně podle genetických dat druhu přísluší samostatný rod, který byl pojmenován jako Nothocrax.^[3] Jedná se o jediného zástupce tohoto rodu. Netvoří žádné poddruhy.^[2]

Rodové jméno Nothocrax pochází z řeckého nóthés, nóthéuó = pomalý, líny, a řeckého crax, což odkazuje k rodu Crax. Druhové jméno urumutum pochází z jazyka domorodých Tupiů, kteří pojmenovávají hoka nočního jako urú mutúm.^[4][5]

Hoko noční dosahuje délky 58–66 cm, což z něj činí nejmenšího zástupce hoků. Váží kolem 1,25 kg. Jedinečné je i hokovo opeření, které je převážně červenohnědé až kaštanové, zatímco opeření ostatních hoků je převážně černé. Spodní část těla je světlejší. Tmavá chocholka je zploštělá s jemně kudrnatými pery. Ocas je černý a na konci světle béžový. Duhovky jsou hnědooranžové a těsné okolí očí je neopeřené, takže lze vidět holou kůži, která je nad okem zelenožlutá a pod okem načernalá. Zobák je oranžovočervený a nohy šedé.^[6][7]

Jedná se o nokturního ptáka žijícího skrytým způsobem života, takže je značně složité jej studovat a o ptákovi je tak známo jen minimum informací.^[8]

Potravu shání samostatně nebo v menších skupinkách do 4 jedinců, a to nejčastěji kolem soumraku a úsvitu. Krmí se na zemi. Doba hnízdění není přesně známa, nicméně hnízdění bylo zaznamenáno mezi říjnem a únorem. Hnízdo představuje velká neforemná hromada větví a palmových listů vystlána větvičkami a suchými listy. Hnízda jsou umístěna na stromech, ve změti popínavých rostlin i u země na pařezech a spadlých stromech. Snůšku tvoří 2 vejce.^[8][7]

Hoko noční má výrazný hlasový projev. Projevuje se v noci, od cca 9. večerní hodiny, a pak také často 2–3 hodiny před úsvitem. Hoko vydává hluboký hučící zvuk hoou, hu-hu, huu-hu-hu... wUUT!, po kterém následuje vysoko položený, stoupavý naříkavý tón whoooooouu. Takovýto hlasový projev byl zaznamenán pouze u samců.^[8]

Hoko noční je rozšířen ve střední a horní Amazonii (jižní Venezuela, jihovýchodní Kolumbie, východní Ekvádor, severovýchodní peru, západní a střední Brazílie). Vyhledává nížinaté, nekopcovité vlhké tropické lesy, často poblíž černé vody. Typicky se pohybuje v nadmořských výškách do 850 m n. m., avšak v Ekvádoru byl zaznamenán i ve výšce 1500 m n. m.^[7]

Mezinárodní svaz ochrany přírody hodnotí hoka nočního jako málo dotčený druh, i když jeho populace je patrně na ústupu. V místech svého výskytu je hoko popisován jako „celkem běžný“.^[9] Větší číst habitatu západní Amazonie zůstává totiž nedotčena a díky nokturní povaze druhu hoko noční nečelí takovému tlaku lovců jako ostatní hokovití.^[7]

• HILTY, Steven L., 2003. Birds of Venezuela. 2. vyd. Princeton: Princeton University Press. ISBN 978-1-4008-3409-9. OCLC 649913131 (anglicky) 

• Obrázky, zvuky či videa k tématu hoko noční na Wikimedia Commons
• Taxon Nothocrax urumutum ve Wikidruzích
• Profil druhu na Peruaves.org (anglicky)