Hoko peruánský

Hoko peruánský
Stupeň ohrožení podle IUCN
kriticky ohrožený druh[1]
Vědecká klasifikace
Říše	živočichové (Animalia)
Kmen	strunatci (Chordata)
Podkmen	obratlovci (Vertebrata)
Třída	ptáci (Aves)
Podtřída	letci (Neognathae)
Řád	hrabaví (Galliformes)
Čeleď	hokovití (Cracidae)
Rod	hoko (Pauxi)
Binomické jméno
Pauxi koepckeae Weske & Terborgh, 1971[2]
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hoko peruánský (Pauxi koepckeae) je kriticky ohrožený druh hrabavého ptáka z čeledi hokovití, který se vyskytuje pouze v horských oblastech komunitní rezervaci El Sira ve středním Peru.

Pták byl poprvé objeven až v roce 1969, kdy byla vědci vypátrána samec a samice ptáků, kteří silně připomínali hoka bolivijského (Pauxi unicornis). Dvojice vědců John S. Weske a John Terborgh identifikovali tyto ptáky jako nový poddruh hoka bolivijského, který pojmenovali Pauxi koepckeae koepckeae. Nově objevená samice byla nedopatřením připravena k jídlu. Slovy autorů popisu: „Následkem nešťastného nedorozumění si naši peruánští asistenti neuvědomili, že jsme chtěli zachovat kůže obou ptáků a samici oškubali a připravili na guláš [stew].“ Jméno poddruhu bylo vybráno k uctění práce německé ornitoložky Marie Koepcke.^[2] Po objevení taxonu o něm dlouhou dobu nebyly žádné zprávy a teprve expedice v letech 2003 a 2005 potvrdily trvající výskyt druhu v oblasti.^[3] O hokovi peruánském je známo jen minimum informací a první video bylo pořízeno až v roce 2015.^[4]

Hoko peruánský byl dlouho považován za poddruh hoka bolivisjkého a tedy označován jako Pauxi unicornis koepckeae, nicméně na základě výrazně odlišné vokalizace, morfologie a chování^[5] je hoko peruánský od roku 2012^[6] považován za samostatný druh.^[7]

Jedná se o statného ptáka dosahující velikost 85–95 cm. Výraznou dominantu hlavy tvoří rohovitý útvar na čele, jakási přilba, která je oproti přilbě hoka bolivisjkého kratší a kulatější. Opeření je z valné většiny černé s lesklým modrým odleskem, pouze spodní krovky ocasní jsou bílé. Zobák je sytě červený. Nohy jsou bledě červené, u samců v době hnízdění se barví do žluta. Samec i samice si jsou velmi podobní.^[8]

Živí se ovocem, semínky a měkčími rostlinami, členovci a jejich larvami. Potravu sbírá na zemi. Hokové peruánští mají výrazný vokální projev, který je nejčastější koncem období dešťů, z čehož se vyvozuje, že v této době vrcholí i doba rozmnožování. Vydává hluboce položený dunivý zvuk o 3–4 notách, který opakuje každé cca 4 vteřiny. Při vyrušení vydává výbušné ksop.^[9]

Druh je rozšířen pouze v geograficky velmi omezené horské oblasti peruánských And středního Peru. Obývá mlžné lesy v nadmořských výškách cca 900–1800 m.^[10] Celková populace druhu se odhaduje na méně než 250 jedinců. Hlavní ohrožení druhu představuje hlavně pokračující lov místními obyvateli. Poněkud paradoxně jediné zprávy o výskytu druhu z některých let pochází od místních lovců, kteří se ulovené hoky snažili prodat místním restauracím. Značná část populace je legislativně chráněna v rámci komunitní rezervace El Sira, nicméně i v této rezervaci je stále běžný lov.^[9] Vedle lovu je druh ohrožen pokračující kolonizací přirozeného habitatu a s ním spojených problémů jako je těžba ropy, zlata a dřeva či kácení pralesů za účelem získání zemědělské půdy. Následkem malé, ubývající populace a trvajících ohrožení je druh hodnocen jako kriticky ohrožený.^[8]

• GASTAÑAGA, Melvin; HENNESEY, A. Bennet; MACLEOD, Ross. Bulletin of the Cracid Specialist Group. S. 63–66. Cotinga [online]. 2006 [cit. 2022-05-19]. Roč. 28, s. 63–66. Dostupné online. (anglicky) 
• WESKE, John S.; TERBORGH, John W. A New Subspecies of Curassow of the Genus Pauxi from Peru. The Auk. 1971-04-01, roč. 88, čís. 2, s. 233–238. Dostupné online [cit. 2022-05-19]. ISSN 1938-4254. DOI 10.2307/4083876. 

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Hoko peruánský na Wikimedia Commons
• Taxon Pauxi koepckeae ve Wikidruzích
• Popis a fotografie druhu na Peruaves.com (anglicky)
• První známé video druhu (anglicky)