Nizozemci

Nizozemci
Nederlanders
1. řada: Erasmus • Vilém I. Oranžský • Johan van Oldenbarnevelt • Mořic Oranžský • Piet Heyn 2. řada: Grotius • Frederik Hendrik Oranžský • Jan Leeghwater • Rembrandt • Michiel de Ruyter 3. řada: Johan de Witt • Spinoza • Christiaan Huygens • Vilém III. Oranžský • Antoni van Leeuwenhoek 4. řada: Belle van Zuylen • Thorbecke • Multatuli • Vincent van Gogh • Johannes van der Waals 5. řada: Hendrik Lorentz • Aletta Jacobsová • Vilemína • Willem Drees • Johan Cruyff
Populace
16 - 28 mil. (odhad)[1]
(~23 mil. rodilých nizozemských mluvčích)
NizozemskoNizozemsko Nizozemsko13 236 618
(Etničtí Nizozemci)
472 600[2]
(Nizozemští euroasiati)
Jižní Afrika Jihoafrická republika3 000 000[3][4]
USA USA4 121 110[5]
KanadaKanada Kanada1 111 655[6]
AustrálieAustrálie Austrálie335 500[7]
Jazyk(y)
Nizozemština
Náboženství
Křesťanství (hl. Protestanti, katolické menšiny)

Nizozemci (podle provincie Holandsko také Holanďané, nizozemsky: zvuk Nederlanders) jsou germánská[8][9][10] etnická skupina, která obývá nížiny a pobřeží na východě Severního moře – země Beneluxu a severní Francii. V samotném Nizozemsku tvoří asi 80,9% populace, tedy většinu (cca 13 186 600) a dále tvoří významnou část obyvatelstva v Kanadě, Austrálii, Jižní Africe a USA.

Jejich jazykem je nizozemština ze západní větve germánských jazyků; jako mateřským jazykem jí mluví 22 milionů lidí.

Základem pro jejich etnogenezi byly hlavně germánské kmeny Franků, Frísů a Batavů.

V češtině

V českém jazyce existují frazémy:

  • bludný Holanďan (podle stejnojmenné opery Richarda Wagnera) – člověk stále nespokojený, stále něco hledající
  • pije jak holendr (podle jedné z verzí z Hollander, pl. Holländer – německy 'Holanďan'[11]) – pije hodně, syn. pije jak Dán.

Osobnosti

Nizozemsko stálo u počátků novověku a kapitalismu. Proto nalezneme v počátcích moderní vědy zhusta právě Nizozemce: Antoni van Leeuwenhoek je otcem mikrobiologie, astronom a fyzik Christiaan Huygens započal vědecké zkoumání světla, Willebrord Snellius definoval zákon lomu světla, matematik Ludolph van Ceulen zpřesnil výpočet čísla Pí tak, že se dodnes nazývá Ludolfovo číslo, Andreas Vesalius položil základy moderní anatomie, Herman Boerhaave bývá označován za "otce fyziologie", stejně jako jeho žák Albrecht von Haller, jedním z prvních chemiků byl Johann Rudolf Glauber, průkopníkem botaniky byl Carolus Clusius, Cornelius Drebbel vynalezl první ponorku, Hans Lippershey je jedním z kandidátů na titul vynálezce dalekohledu, Simon Stevin jako první pracoval s vektory, Jan Swammerdam za pomoci mikroskopu jako první prokázal, že vajíčko, larva a hmyz jsou tři fáze vývoje stejného jedince, jedním z nejvýznamnějších středověkých kartografů byl Petrus Plancius.

Ovšem nizozemská věda neztratila úroveň ani v 19. a 20. století: Hugo de Vries oprášil dílo Mendelovo a rozvinul moderní genetiku, Luitzen Egbertus Jan Brouwer významně rozvinul geometrický obor topologie, fyzik Willem de Sitter propracovával Einsteinovu relativitu a předpověděl temnou hmotu, George Eugene Uhlenbeck definoval elektronový spin, Jacobus Kapteyn objevil rotaci galaxií, po Gerardu Kuiperovi se jmenuje známý Kuiperův pás, Jan Oort rozvíjel radioastronomii, astronom Tom Gehrels se proslavil fotometrikou asteroidů, jeho blízkou spolupracovnicí byla Ingrid van Houten-Groeneveldová, zoolog Coenraad Jacob Temminck proslul studiem ptáků, v oblasti informatiky se prosadil Edsger Dijkstra, Guido van Rossum či Andrew S. Tanenbaum, paleoantropolog Eugène Dubois objevil existenci hominida Homo erektus, do vývoje letadel i první světové války významně zasáhl Anthony Fokker, Nikolaas Tinbergen patří ke třem otcům zakladatelům etologie, za což také dostal Nobelovu cenu za fyziologii. Ta se však ve 20. století nevyhýbala ani dalším Nizozemcům: za fyziku ji získali Pieter Zeeman, Hendrik Lorentz, Johannes Diderik van der Waals, Heike Kamerlingh Onnes, Frits Zernike, Nicolaas Bloembergen, Simon van der Meer, Gerard 't Hooft, Martinus J. G. Veltman, Andre Geim, za chemii Jacobus Henricus van 't Hoff, Peter Debye a Paul J. Crutzen, za fyziologii a medicínu krom Tinbergena Willem Einthoven a Christiaan Eijkman.

V oblasti humanitních a sociálních věd patří k největším Nizozemcům dva středověcí filozofové: Erasmus Rotterdamský a Baruch Spinoza. K významným autorům patří i teolog Jakub Arminius a autor známé Bajky o včelách Bernard Mandeville. Klasikem právní teorie je Hugo Grotius. Právník Tobias Asser zase získal Nobelovu cenu za mír za vytvoření Haagského tribunálu. Mezinárodní věhlas získal i kulturní teoretik Johan Huizinga či sociální psycholog Geert Hofstede. Jan Tinbergen a Tjalling Koopmans získali Nobelovu cenu za ekonomii.

Nizozemci se mohou pochlubit slavnou malířskou tradicí, malíři patří nejen k nejslavnějším Nizozemcům, ale někteří nizozemští malíři patří k nejslavnějším vůbec. Týká se to především pěti velikánů: Hieronymus Bosch, Rembrandt van Rijn, Vincent van Gogh, Pieter Brueghel a Jan Vermeer. Do učebnic světového malířství ovšem vstoupili i Piet Mondrian, Hendrick Avercamp, Theo van Doesburg, Karel Appel, Frans Hals, Jacob van Ruisdael, Dieric Bouts, Lucas van Leyden, Aelbert Cuyp, Gerard van Honthorst, Jan Steen, Judith Leysterová, Gerrit Dou, Lawrence Alma-Tadema, Karel van Mander, Pieter Aertsen. Ve 20. století pak fauvista Kees van Dongen či abstraktní expresionista Willem de Kooning. V nedávné době na sebe upoutal pozornost svými geometrickými hříčkami M. C. Escher.

Za klasika nizozemské literatury je považován Multatuli a středověký autor Joost van den Vondel. Ve 20. století uhranul svět deník Anne Frankové. Ve 2. polovině 20. století hovořila nizozemská literární kritika o tzv. Velké trojce: Harry Mulisch, Gerard Reve a Willem Frederik Hermans. Spolu s nimi byl hojně překládán např. Cees Nooteboom.

V hudbě se Nizozemci prosadili především v žánru elektronické hudby, Armin van Buuren, Tiësto či DJ Martin Garrix již patří k jejím klasikům. Mezi interprety vážné hudby proslul houslista André Rieu či dirigent a houslista Bernard Haitink. Zvláštní místo v moderní hudbě drží hudební experimentátor Yuri Landman.

Oceňovaným je modernistický architekt Rem Koolhaas. Představitelem slavného hnutí De Stijl byl designer Gerrit Rietveld.

Nejslavnějším nizozemským filmovým režisérem je Paul Verhoeven. Mezi dokumentaristy Joris Ivens. Někteří herci získali slávu díky zahraničním produkcím, zejména britským a americkým: Famke Janssenová je známá z bondovky Zlaté oko nebo ze série filmů X-men, Carice van Houtenová ze seriálu Hra o trůny, Sylvia Kristelová ztvárnila hlavní představitelku ve čtyřech ze sedmi klasických erotických snímků z cyklu Emmanuela. Rutger Hauer vstoupil do širokého povědomí ve filmech Blade Runner či Sin City. V modelingu se prosadila Doutzen Kroesová.

Za nejvýznamnější politickou osobnost svých dějin Nizozemci považují Viléma Oranžského. Ctí též vojevůdce Michiela de Ruytera. Odvážnou kritikou islámu prosluli Ayaan Hirsi Aliová, režisér Theo van Gogh či politik Pim Fortuyn. Oba posledně jmenovaní za ni zaplatili životem. Proslulou špionkou se stala Mata-Hari.

Nizozemci patřili také k mořeplavcům a kolonizátorům, svá jména propůjčují dodnes různým geografickým útvarům Willem Barents, Henry Hudson a Abel Tasman. Jacob Roggeveen objevil pro Evropany Velikonoční ostrov, Jan van Riebeeck založil Kapské Město, Peter Minnewitt odkoupil od Indiánů ostrov Manhattan a začal budovat dnešní New York. V počátcích jeho rozvoje byl klíčovou figurou další Nizozemec Peter Stuyvesant.

Svědkem přičinlivé protestantské mentality, která stála dle Maxe Webera u samotných kořenů kapitalismu, jsou nizozemští podnikatelé jako Gerard Adriaan Heineken či bratři Gerard a Anton Philipsovi.

Nizozemskou sportovní legendou je běžkyně Fanny Blankers-Koenová. Čtyři zlaté medaile z olympijských her má i cyklistka Leontien van Moorselová. Nejpopulárnějším sportem v Nizozemsku je fotbal a od 70. let patří Nizozemci k evropské špičce v tomto sportu. Nejslavnějšími hráči se za tu dobu stali Johan Cruijff, Marco van Basten a Ruud Gullit. Nejúspěšnějším nizozemským tenistou byl vítěz Wimbledonu Richard Krajicek. Šachistou Max Euwe.

Odkazy

Reference

  1. ↑ In the 1950s (the peak of traditional emigration) about 350,000 people left the Netherlands, mainly to Australia, New Zealand, Canada, the United States and South Africa. About one-fifth returned. The maximum Dutch-born emigrant stock for the 1950s is about 300,000 (some have died since). The maximum emigrant stock (Dutch-born) for the period after 1960 is 1.6 million. Discounting pre-1950 emigrants (who would be about 85 or older), at most around 2 million people born in the Netherlands are now living outside the country. Combined with the 13,1 million ethnically Dutch inhabitants of the Netherlands, there are about 16 million people who are Dutch, in a minimally accepted sense. Autochtone population at 1 January 2006, Central Statistics Bureau, Integratiekaart 2006, (external link) Archivováno 19. 1. 2016 na Wayback Machine. (nizozemsky)
  2. ↑ According to a 1990 study by Statistics Netherlands there were 472,600 Dutch Indonesians residing in the Netherlands. They are the descendants of both Dutchmen and native peoples of Indonesia.
  3. ↑ "Afrikaners constitute nearly three million out of approximately 53 million inhabitants of the Republic of South Africa, plus as many as half a million in diaspora." Afrikaner – Unrepresented Nations and Peoples Organization. Retrieved 7 January 2020.
  4. ↑ Afrikaners make up approximately 5.2% of the total South African population based on the number of white South Africans who speak Afrikaans as a first language in the South African National Census of 2011.
  5. ↑ Data Access and Dissemination Systems (DADS). American FactFinder – Results [online]. [cit. 2021-01-20]. Dostupné v archivu pořízeném dne 14 February 2020. (anglicky) 
  6. ↑ Immigration and Ethnocultural Diversity Highlight Tables [online]. statcan.gc.ca, 25 October 2017. Dostupné online. (anglicky) 
  7. ↑ ABS Ancestry [online]. 2012. Dostupné online. (anglicky) 
  8. ↑ COLE, Jeffrey E. Ethnic Groups of Europe: An Encyclopedia: An Encyclopedia. [s.l.]: ABC-CLIO, 25 May 2011. Dostupné online. ISBN 1598843036. S. 110. (anglicky) 
  9. ↑ GLASSMAN, Ronald M.; SWATOS, William H.; DENISON, Barbara J. Social Problems in Global Perspective. [s.l.]: University Press of America, 1 January 2004. Dostupné online. ISBN 0761829334. S. 348. (anglicky) 
  10. ↑ MINAHAN, James. One Europe, Many Nations: A Historical Dictionary of European National Groups. [s.l.]: Greenwood Publishing Group, 1 January 2000. Dostupné online. ISBN 0313309841. S. 222. (anglicky) 
  11. ↑ Pije jako holendr — nebo jako Holendr? (Naše řeč 1973)

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of South Africa.svg

Vlajka Jihoafrické republiky

Used color: National flag | South African Government and Pantone Color Picker

     zelená rendered as RGB 000 119 073Pantone 3415 C
     žlutá rendered as RGB 255 184 028Pantone 1235 C
     červená rendered as RGB 224 060 049Pantone 179 C
     modrá rendered as RGB 000 020 137Pantone Reflex Blue C
     bílá rendered as RGB 255 255 255
     černá rendered as RGB 000 000 000
Flag of Canada (Pantone).svg
Flag of Canada introduced in 1965, using Pantone colors. This design replaced the Canadian Red Ensign design.
Flag of Australia (converted).svg

Flag of Australia, when congruence with this colour chart is required (i.e. when a "less bright" version is needed).

See Flag of Australia.svg for main file information.
Famous Dutch People.jpg
Autor: Machinarium, Licence: CC BY-SA 3.0
Collage of 25 famous Dutch people
Nl-Nederlanders2.ogg
Autor: Marjolein, Licence: CC BY-SA 3.0
Pronunciation of the Dutch word 'Nederlanders'