Holešov

Holešov
Holešovský zámek
znakvlajka
Lokalita
Status	město
Pověřená obec	Holešov
Obec s rozšířenou působností	Holešov (správní obvod)
Okres	Kroměříž
Kraj	Zlínský
Historická země	Morava
Stát	Česko Česko
Zeměpisné souřadnice	49°20′0″ s. š., 17°34′42″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	11 426 (2022)[1]
Rozloha	33,94 km²[2]
Nadmořská výška	232 m n. m.
PSČ	769 01
Počet domů	2 507 (2021)[3]
Počet částí obce	6
Počet k. ú.	6
Počet ZSJ	21
Kontakt
Adresa městského úřadu	Masarykova 628 769 01 Holešov mesto@holesov.cz
Starosta	Milan Fritz
Oficiální web: www.holesov.cz
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de Holešov
Další údaje
Kód obce	588458
Geodata (OSM)	OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky.

Holešov (latinsky Holesow, německy Holleschau, hebrejsky העלשויא) je město v okrese Kroměříž ve Zlínském kraji, 17 km severozápadně od Zlína, na západním okraji Hostýnských vrchů, na hranici mezi Hanou a Valašskem na řece Rusava. Žije zde přibližně 11 tisíc^[1] obyvatel. Město je známé pořádáním festivalu židovské kultury a každoročním pořádáním Holešovské regaty a cyklistického závodu Drásal.

Název

Název Holešova původně znělo Holešovici, bylo to pojmenování obyvatel osady, které bylo odvozeno od osobního jména Holeš a znamenalo "Holešovi lidé". Od 13. století mělo v písemných pramenech jméno vždy podobu Holešov.^{[4][pozn. 1]}

Přírodní podmínky

Holešovská aglomerace se nachází v centru Holešovské plošiny, což je rovinatá krajina s mírným sklonem směrem k jihozápadu k řece Moravě. Půda v okolí Holešova je velmi úrodná, proto po staletí intenzivně zemědělsky využívaná a téměř bezlesá.

Historie a zajímavosti

Holešov se utvořil na starobylé křižovatce dvou bočních tras tzv. Jantarové stezky. V katastru dnešního Holešova byla objevena neolitická osada, tj. sídlo trvalé povahy nejstarších zemědělců (asi 7–6 tis. let př. n. l.). Vlastní centrum Holešova je víceméně trvale osídleno od doby bronzové, jak dokládají objevená pohřebiště (asi 2000 př. n. l.).

První písemná zmínka pochází z roku 1141 ^{[pozn. 2]} a vztahuje se k osadě jménem Golesouicí (tj. Holešovici). Už v roce 1275 se obec uvádí jako Holesow.^[6] Obec byla původně biskupským majetkem, za Přemyslovců ale byla povýšena na městečko a později (1322) na město. Měšťanské domy na náměstí mají zachované gotické a renesanční sklepy, nejstarší spolehlivě datovaný do roku 1480.^[7] Někdy před rokem 1371 Holešov získal Matouš ze Šternberka, který byl zakladatelem lukovské a holešovské větve pánů ze Šternberka. Šternberkové drželi město až do roku 1574. V časech reformace byl rušným centrem Jednoty bratrské i luteránů. Katolický Holešov však byl při vpádu Lisovčíků na Moravu ušetřen, přestože okolí bylo vypleněno. V letech 1616–1620 byl posledním působištěm Jana Sarkandera (budoucího světce) před tím, než byl zatčen u Troubek pro zemězradu a umučen v Olomouci. O radostech a strastech třicetileté války informuje zachovalý deníček holešovského měšťana. Poté Holešov získal pobělohorský zbohatlík a zemský hejtman Jan z Rottalu a učinil jej svou rezidencí, jeho nástupci pak významným kulturním centrem. S tím souviselo velkorysé budování zámku a zámecké zahrady, která v lepších časech mohla směle konkurovat zahradám kroměřížským.

V meziválečné době zanechal v Holešově výrazné stopy v podobě dvou děl také slavný architekt Bohuslav Fuchs, který zde dříve studoval na gymnáziu. Holešov se též stal útočištěm ultraortodoxních Židů včetně několika věhlasných kabalistických učenců, což z něj v následujících staletích učinilo poutní místo ortodoxního judaismu, na druhou stranu se negativně podepsalo na soužití menšiny s většinou. Mj. i díky této menšině Tomáš Garrigue Masaryk úspěšně kandidoval do říšského sněmu za volební okrsek valašský. Po vzoru průmyslové výstavy v Praze, se i v Holešově konala výstava, která se stala nejvýznamnějším hospodářsko-kulturním podnikem na východní Moravě před první světovou válkou. Bezprostředně po skončení války se v Holešově odehrál poslední protižidovský pogrom v českých zemích před druhou světovou válkou. Na počátku dvacátých let vzniklo v Holešově nejprogresivnější české fašistické hnutí, z něhož se později změnou názvu stala Národní obec fašistická.

Koncem třicátých let se Holešov stal posádkovým městem, čs. posádku elitních hraničářů však brzy vystřídala německá Schutzpolizei. V kasárnách se pak pořádala školení a výcvik příslušníků Schutzpolizei i protektorátního četnictva. Později na tuto tradici navázal komunistický režim zřízením Vysoké školy SNB, zahrnující i výcvikový prostor pro příslušníky Pohraniční stráže. Ještě později na tuto „tradici“ navázal demokratický režim zřízením Vyšší policejní školy a Střední policejní školy MV v Holešově^[8], která je co do velikosti a rozsahu činnosti řazena mezi tři největší policejní školy v České republice. Když se 21. srpna 1968 objevily brzy ráno před kasárnami v Holešově na Kroměřížsku sovětské tanky, velitelé tamních výsadkářů je odmítli dovnitř vpustit. Gardový tankový prapor se do kasáren, ve kterých sloužilo zhruba 700 členů sedmého výsadkového pluku zvláštního určení, nedostal ani v následujících dnech. V celém Československu šlo při srpnových událostech o zcela ojedinělý čin.^[9]

Hospodářství

Na místě bývalého vnitrostátního veřejného letiště Holešov vznikla Strategická průmyslová zóna Holešov. Dokončení výstavby základní technické a dopravní infrastruktury bylo plánováno na konec roku 2009. Celková rozloha zóny je 360 hektarů. Zónu připravil (prostřednictvím své společnosti Industry Servis ZK) Zlínský kraj. Na financování se podílel i stát. Celkové náklady na přípravu zóny činíly 1,4 miliardy korun. Průmyslová zóna byla v daném termínu připravena, mimo napojení Holešova na dálnici D1. Zóna byla bohužel vystavěna na místě bývalého letiště, kde je třetina zóny na zemědělské půdě. Navíc se pod areálem půmyslové zóny vyskytují zásoby pitné vody. Kvůli možnému riziku ohrožení životního prostředí nesmí v zóně působit firmy zabývající se chemickým průmyslem, těžkým strojírenstvím a zpracováním primárních surovin. Kromě asfaltových silničních komunikací a inženýrských sítí zde byla vybudována také železniční vlečka. V rámci areálu od roku 2012 funguje Technologický park Progress, který slouží jako Podnikatelský inkubátor, Český hydrometeorologický ústav se svou Meteorologickou stanicí a některé další firmy. Za hlavní důvod neúspěchu průmyslové zóny Holešov je považováno její špatné dopravní napojení, podcenění důležitosti zásob kvalitní pitné vody pod areálem, kvalitní zemědělská půda, omezení výšky staveb a podílu zeleně pro zachování vzhledu krajiny a také doposud neplnění opatření určených pro ochranu životního prostředí.^[zdroj?]

Sport

Josef Drásal, který v Holešově žil a zemřel, dal jméno nejobtížnějšímu bikemaratonu ČR, který každoročně startuje z holešovského náměstí a končí v zámecké zahradě.^[10] Poválečná existence civilního letiště přinesla Holešovu několik mistrů světa ve sportovním parašutismu.^[zdroj?] V Holešově se také nachází Kynologický klub, který se věnuje výcviku psů, agility a obranám, popř. dalšímu výcviku.^[zdroj?]

Městské symboly

Znak

V modrém štítě na třech stupních kvádrovaná věž se dvěma černými okny vedle sebe, cimbuřím se čtyřmi stínkami a stanovou střechou zakončenou osmihrotou hvězdou, vše zlaté.^[11]

Kdy byl Holešovu udělen znak, není známo. Nejstarší známé vyobrazení je na pečeti z roku 1487, zde vyobrazená věž je mnohem vyšší a užší a střílny jsou nad sebou. Pozdější vyobrazení už mají střílny vedle sebe. Barvy znaku jsou odvozeny z rodového erbu Šternberků (zlatá osmicípá hvězda v modrém poli), kteří drželi Holešov v době jeho povýšení na město. V roce 1828, kdy se Holešov vymanil ze závislosti na šlechtické vrchnosti, byla zlatá hvězda na špici věže nahrazena zlatou koulí. Současný vzhled znaku pochází z roku 1972, kdy u příležitosti 700. výročí povýšení Holešova na město odborná komise historiků a výtvarníků doporučila návrat k osmicípé hvězdě, která je esteticky působivější a v současných společenských podmínkách už nevyvolává negativní asociace poddanské závislosti.

Vlajka

Vlajka je tvořena listem o poměru stran 2:3, který tvoří tři svislé pruhy, žlutý, modrý a žlutý, v poměru 1 : 4 : 1. V modrém pruhu na třech stupních kvádrovaná věž se dvěma černými okny vedle sebe, cimbuřím se čtyřmi zuby a stanovou střechou zakončenou osmicípou hvězdou, vše žluté. Vlajka byla schválena rozhodnutím č. 46 poslanecké sněmovny 17. dubna 2009.^[11]

Obyvatelstvo

Struktura

Vývoj počtu obyvatel v celé dnešní aglomeraci (zahrnující i obce připojené během 20. století) i v samotném městě uvádí tabulka a graf níže:^[12]

• 

  (c) Daniel Baránek, CC BY-SA 3.0

  Věková struktura obyvatel roku 2011

• 

  (c) Daniel Baránek, CC BY-SA 3.0

  Rodinný stav obyvatel roku 2011

• 

  (c) Daniel Baránek, CC BY-SA 3.0

  Vzdělání obyvatel roku 2011

Pamětihodnosti

(c) Martin-CR, CC BY-SA 3.0

• Zámek
• Kostel Nanebevzetí Panny Marie
• Kostel svaté Anny – původně modlitebna Jednoty bratrské, později sloužil jezuitům a pak trinitářům, dnes v barokní podobě^[13]
• Kaple svatého Kříže z roku 1662
• Kaple svatého Martina
• Morový sloup u kostela z počátku 18. století, vysoký 7 m
• Zemanova kovárna
• židovská čtvrť se Šachovou synagogou a hřbitovem

Části města

• Holešov (včetně bývalých předměstí Novosady a Plačkov)
• Dobrotice
• Količín
• Tučapy
• Všetuly
• Žopy

Významné osobnosti

• Zdeněk Bardoděj (1924–2008), toxikolog
• Jaroslav Böhm (1901–1962), archeolog
• Theodor Čejka (1878–1957), jeden ze zakladatelů esperantského hnutí v českých zemích
• Jiří Daehne^[14] (1937–1999), český pedagog a básník, autor verneovských povídek
• Růžena Děcká (* 1946), cimbalistka a pedagožka
• Josef Drásal (1841–1886), nejvyšší člověk, jenž kdy žil v českých zemích
• Zdeněk Grygera (* 1980), fotbalista
• Jan Alois Hanke (1751–1806), knihovník, slavista a autor vlasteneckých knih
• Ignác Chambrez (1758–1842), kreslíř, malíř, architekt a historik umění^[15]
• Jan z Holešova (1366–1436), benediktinský mnich, teolog a jazykovědec
• Miroslav Lorenc (1896–1943), architekt, legionář a účastník protinacistického odboje
• Miroslav Neumann (1921–2009), redaktor, autor literatury faktu o odbojovém hnutí, scenárista, čestný občan města
• Mirko Očadlík (1904–1964), hudební vědec, kritik a pedagog
• Ludmila Plecháčová-Mucalíková (1910–2004), historička a vlastivědná pracovnice
• Aleš Podhorský (1900–1964), divadelní režisér, herec a pedagog
• Josef Rafaja (* 1951), varhaník
• František Xaver Richter (1709–1789), hudební skladatel a houslista
• Jan Schneeweis (1904–1995), klavírista, hudební skladatel, sbormistr, sběratel lidových písní a spisovatel
• Jaroslav Simonides (1915–1996), překladatel
• Jiří Voženílek (1909–1986), architekt, urbanista a vysokoškolský pedagog

Partnerská města

Partnerskými městy Holešova jsou:^[16]

• Desinić, Chorvatsko
• Považská Bystrica, Slovensko
• Pszczyna, Polsko
• Skawina, Polsko
• Topoľčianky, Slovensko
• Turčianske Teplice, Slovensko

Holešov také neformálně spolupracuje s městem Gloggnitz v Rakousku.^[16]

Galerie

• 

  Náměstí kolem roku 1902

• 

  Náměstí

• 

  Letecký pohled na centrum Holešova

• 

  Vlakové nádraží

Odkazy

Poznámky

Reference

Související články

• Gymnázium Ladislava Jaroše Holešov
• Hasiči Holešov
• Mikroregion Holešovsko
• Průmyslová zóna Holešov
• Římskokatolická farnost Holešov
• Sfinx (Nestlé)
• SFK ELKO Holešov
• SKP Holešov
• Šachova synagoga
• Židovský hřbitov v Holešově

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Holešov na Wikimedia Commons
• Holešov v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
• http://www.holesov.cz/ Oficiální stránky města
• http://holesov.jinak.cz/ Neoficiální stránky Holešova
• http://fbcholesov.cz/ Oficiální stránky florbalového týmu Holešov
• https://web.archive.org/web/20100609141100/http://www.zamekholesov.cz/ Zámek Holešov
• Hvězdárna Holešov
• http://www.olam.cz/ Olam – Společnost Judaica Holešov
• Staré pohlednice Holešova
• www.ian.cz, O svícení 63 Archivováno 21. 1. 2009 na Wayback Machine. Světelné znečištění v Holešově
• Zámek Holešov se probouzí k životu Novinky.cz, 20.9.2010
• Holešov protnou nové cyklotrasy Kroměřížský deník, 16.4.2008
• V Holešově se dočkali: část zámku je hotová Kroměřížský deník, 2.2.2009
• SÁL KRÁLOVSTVÍ V HOLEŠOVĚ SE PROMĚNIL V MODLITEBNU ADVENTISTŮ SEDMÉHO DNE : Dingir, 9. 9. 2021