Holešovická sokolovna

Holešovická sokolovna
sokolovna
Základní informace
Sloh	novorenesance
Architekt	František Josef Hodek
Výstavba	1906
Přestavba	1926
Současný majitel	TJ Sokol Praha VII.
Poloha
Adresa	Strojnická 852/6, U studánky 852/2, Praha 7 - Holešovice, Česko Česko
Ulice	U studánky
Souřadnice	50°6′7,84″ s. š., 14°25′44,18″ v. d.
Další informace
Rejstříkové číslo památky	41478/1-2130 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Holešovická sokolovna v Praze stojí na rohu ulic Strojnická a U studánky nad holešovickým hřbitovem. V letech 1958–1987 byla chráněna jako nemovitá kulturní památka České republiky.^[1]

Historie

TJ–Sokol Holešovice-Bubny byl založen 24. srpna 1884 krátce před připojením Holešovic k Praze. Původně se cvičilo v hostinci „U Zeleného stromu“ (zaniklý). Protože časem kapacita sálů nedostačovala, rozhodla se jednota vybudovat samostatnou sokolovnu.^[1] Již v roce 1896 rozhodl sbor obecních starších o koupi pozemku „u studánky“ v rozsahu 11 sáhů čtverečných po 5 zl. za každý sáh. K soutěži vypsané roku 1899 přišlo 20 náčrtků; 1. cenu získal projekt „Na zdar“ stavitele Josefa Žáka a 2. cenu pozdější autor, stavitel František Hodek. Základní kámen byl položen při příležitosti 20. jubilea založení holešovického Sokola,^[1] stavbu v letech 1905–1906 provedl stavitel Josef Vaňha v celkovém nákladu 160.000 K, slavnostní otevření se uskutečnilo 9. září 1906.^[1]

Po únoru 1948, kdy byla Česká obec sokolská převedena pod jednotnou tělovýchovu, se dostala holešovická sokolovna do majetku Ministerstva vnitra a tělocvičnu užívala Rudá Hvězda Praha, posléze Olymp Praha.^[1]

Po roce 1989 se vrátila tělocvična zpět do vlastnictví TJ Sokol Praha VII.^[1]

Popis

Sokolovna tvoří součást urbanistického celku školních budov v blízkosti Stromovky.^[1] Od severozápadní strany je k ní spojovacím krčkem připojena budova mateřské školy, zadní část je obrácena k přilehlému hřbitovu. Budova má zvýšený suterén a dvě podlaží, završené atikou a štíty.^[1]

Vstupní průčelí do Strojnické je trojosé se středním rizalitem. Převýšená vstupní dórská edikula přechází do balkonu s balustrovým zábradlím v patře, kde jsou po stranách okna výklenky s bustami Miroslava Tyrše a Jindřicha Fügnera s jejich daty narození a úmrtí.^[1] Boční průčelí je složeno ze dvou částí.^[1] Nad vchodem a oknem je pruh se zemskými znaky Čech, Moravy a Slezska, nad ním malba s ženou a sokolem, které provází dvojice mužů v sokolských cvičebních úborech.^[1] Dřevěné, kazetové dveře mají půlkruhový prosklený nadsvětlík.^[1] Po stranách trojdílného okna nad balkonkem jsou dvě niky s mušlemi v konchách, v nichž jsou umístěny busty Miroslava Tyrše a Jindřicha Fügnera.^[1]

Vstup do ulice U studánky je rámován portálem tvořeným dvěma sloupy.^[1] Ty nesou kladí, na jehož římse jsou trofeje. Nad vstupem v celé šíři fasády probíhá ornamentální vlys, který tvoří podklad pro tři erby: střední větší český a po stranách menší moravský a slezský.^[1] Nad tímto vlysem je v dalším podlaží mezi okny sgrafito s ženou, kterou oslavují dva muži stojící pod ní.^[1] Monumentální žulové schodiště ve vestibulu má zděné zábradlí tvořené rozetami mezi sloupky.^[1] Strop provedený v omítce je kazetový. Dvorana nad schodištěm se otevírá třemi arkádovými oblouky.^[1] Z ní vede do pater schodiště se štukovými zrcadly na podhledech.^[1] Ve vestibulu u schodiště jsou umístěny dvě pamětní desky upomínající na výstavbu sokolovny (zakladatelská deska) a na její přestavbu.^[1]

V interiéru se dochovaly původní dveře s leptanými skly, dlažba a řada uměleckořemeslných prvků.^[1] Kromě tělocvičny, nářaďovny, šatny, jednací místnosti a slavnostního sálu byl součástí interiéru budovy i hostinec a byty správce a hostinského.^[1]

Odkazy

Reference

Související články

• Seznam sokoloven v Praze

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Sokolovna v Holešovicích na Wikimedia Commons