Holedeček
Holedeček | |
---|---|
Kostel svatého Bartoloměje | |
Lokalita | |
Charakter | část obce |
Obec | Holedeč |
Okres | Louny |
Kraj | Ústecký kraj |
Historická země | Čechy |
Stát | Česko |
Zeměpisné souřadnice | 50°17′ s. š., 13°33′38″ v. d. |
Základní informace | |
Počet obyvatel | 84 (2021)[1] |
Katastrální území | Holedeč (11,71 km²) |
PSČ | 439 31 |
Počet domů | 37 (2011)[2] |
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de Holedeček | |
Další údaje | |
Kód části obce | 409154 |
multimediální obsah na Commons | |
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Holedeček je část obce Holedeč v okrese Louny. Nachází se na severu Holedeče. Prochází tudy železniční trať Lužná u Rakovníka – Chomutov a silnice II/227. V roce 2011 zde trvale žilo 83 obyvatel.[3]
Holedeček leží v katastrálním území Holedeč o výměře 11,71 km².[4]
Historie
Určit genezi vzniku obou sousedních vesnic, Holedeče a Holedečku, je bez archeologického výzkumu nemožné. Pro větší stáří Holedečku hovoří fakt, že farní kostel svatého Bartoloměje, poprvé doložený v polovině 14. století, vznikl právě tam, a snad i pravidelný lokační půdorys. Naopak ve prospěch Holedeče mluví existence panského sídla a větší, i když nepravidelná, rozloha. Nelze také vyloučit, že obě sídla vznikla zároveň.[5]
První písemná zmínka o Holedečku pochází z roku 1332. Tehdy si Albrecht z Kryr zakoupil od vyšehradské kapituly pozemky ve Velké a Malé Holedeči.[6] Obě vesnice jsou v kupní smlouvě rozlišeny adjektivy Velký a Malý (v latinském originálu Magnus a Parvus). Jako Malý Holedeč se Holedeček nazýval po většinu své existence. V roce 1350 se v písemných pramenech prvně uvádí zmíněný kostel svatého Bartoloměje, ale nelze vyloučit, že vznikl dříve.
Vrchnostenský majetek v Holedeči a Holedečku byl zhruba do poloviny 15. století rozdrobený a patřil více rodinám. Nejpozději od roku 1530, kdy Holedeč s Holedečkem koupil Jindřich st. z Údrče, tvořily obě vesnice jednu správní a hospodářskou jednotku, jejíž rychtář vždy sídlil v Holedeči.[7]
Vzhledem k tomu, že farní kostel stál v Holedečku, vznikla zde také škola. Poprvé je uvedena v josefínském katastru k roku 1787, kdy je jako školní budova označena budova čp. 14.[8] V roce 1790 školu teoreticky mělo navštěvovat 79 dětí z Holedeče, Holedečku, Veletic a Stránek, které byly přiškolené. Škola byla jednotřídní. Až roku 1858, kdy byla školní budova přestavěna, se škola o jednu třídu rozšířila. Během školního roku 1900/1901 byla postavena naproti původní školní budově škola nová, dnešní čp. 28.[9] V roce 1935 vznikla ve vsi česká menšinová škola. Byla umístěna v jedné ze tříd německé školy. V roce 1991 byl provoz školy ukončen.
Dominantu Holedečku tvoří kostel sv. Bartoloměje. V roce 1826 k němu byly z návsi postaveny existující schody, roku 1832 vznikla kolem něj nová ohradní zeď vymezující areál hřbitova.
Holedečkem prochází Buštěhradská dráha. Teprve v roce 1933 se holedečskému obecnímu zastupitelstvu podařilo prosadit, aby se v Holedečku zřídila zastávka. Zrušena byla roku 2007.[10] V roce 2020 rozhodl Ústecký kraj o jejím obnovení s platností od 13. prosince.[11]
Obyvatelstvo
Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 214 obyvatel (z toho 98 mužů), z nichž bylo dvanáct Čechoslováků a 202 Němců. Všichni se hlásili k římskokatolické církvi.[12] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 200 obyvatel: devatenáct Čechoslováků a 181 Němců. Kromě jednoho evangelíka všichni byli římskými katolíky.[13]
1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Obyvatelé | 135 | 182 | 172 | 175 | 184 | 214 | 200 | 83 | 86 | 84 | 85 | 69 | 70 | 83 |
Domy | 19 | 22 | 25 | 28 | 37 | 36 | 38 | 37 | . | 26 | 30 | 35 | 33 | 37 |
Počet domů z roku 1961 je zahrnut v celkovém počtu domů obce Holedeč. |
Pamětihodnosti
- Na návsi stojí kostel svatého Bartoloměje, uváděný už ve čtrnáctém století.[15] Po požáru v roce 1737 byl nově postaven v barokním slohu.[16]
- Památkově chráněná je také usedlost čp. 8.[17]
- Soukromé muzeum předválečného opevnění, jehož součástí je rekonstruovaný interiér pevnůstky (řopíku) z července 1937.[18]
Galerie
- Bývalá fara v Holedečku
- Přestavěná budova původní školy
- Nasvícený kostel
Reference
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01].
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Český statistický úřad. 21. prosince 2015. Dostupné online.
- ↑ a b Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 396, 397. Archivováno 15. 12. 2021 na Wayback Machine.
- ↑ Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-08-06.
- ↑ ROEDL, Bohumír; TARABA, Pavel; TARABA, Slavomír. Holedeč, Holedeček, Veletice, Stránky. Holedeč: Obec Holedeč, 2018. 197 s. S. 18–21. Dále jen Roedl 2018.
- ↑ Regesta diplomatica nec non epistolaria Bohemiae et Moraviae III. Příprava vydání Josef Emler. Praha: Královská česká společnost nauk, 1890. 952 s. S. 730. (latina)
- ↑ Roedl 2018, s. 26–28, 37–41.
- ↑ Státní okresní archiv Louny, Josefínský katastr obcí lounského okresu, složka Holedeč, inv. č. 13.
- ↑ Roedl 2018, s. 75–78.
- ↑ Roedl 2018, s. 80–81.
- ↑ Jaroslav Komínek: Obnovujeme další vlakové zastávky – Blog Idnes.cz, 15. 9. 2020
- ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. 2. vyd. Svazek I. Čechy. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 231.
- ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Země česká. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 402.
- ↑ Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 303. Archivováno 17. 4. 2021 na Wayback Machine.
- ↑ Umělecké památky Čech. Příprava vydání Emanuel Poche. Svazek I. A/J. Praha: Academia, 1977. 644 s. Heslo Holedeček, s. 392.
- ↑ Záznam v databázi Monumnet
- ↑ Holedeček – Záznam v databázi monumnet [online]. Národní památkový ústav, 2003–2011 [cit. 2012-02-20]. Dostupné online.
- ↑ KINŠT, Petr. Jediný nadšenec oprašuje u Holedečku slávu řopíků. Žatecký a lounský deník.cz [online]. 2008-07-17 [cit. 2018-08-05]. Dostupné online.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Holedeček na Wikimedia Commons
- Katastrální mapa katastru Holedeč na webu ČÚZK
- Oficiální stránky obce Holedeč
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de
Location map of the Czech Republic
Autor:
- Information-silk.png: Mark James
- derivative work: KSiOM(Talk)
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Autor: Gortyna, Licence: CC BY-SA 4.0
Přestavěná budova původní školy v Holedečku čp. 14
Autor: Gortyna, Licence: CC BY-SA 3.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem:
Autor: Gortyna, Licence: CC BY-SA 4.0
Noční pohled na kostel sv. Bartoloměje v Holedečku