Holetice (vojenský újezd Hradiště)

Holetice
Chybí zde svobodný obrázek
Lokalita
Charakterzaniklá vesnice
ObecVojenský újezd Hradiště
OkresKarlovy Vary
KrajKarlovarský kraj
Historická zeměČechy
Zeměpisné souřadnice50°10′39″ s. š., 13°9′4″ v. d.
Základní informace
Katastrální územíRadošov u Hradiště
Holetice
Další údaje
Zaniklé obce.cz128
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Holetice (německy Holeditz) jsou zaniklá vesnice ve vojenském újezdu Hradiště v okrese Karlovy Vary. Stála v Doupovských horách asi osm kilometrů severovýchodně od Bochova v nadmořské výšce okolo 690 metrů.[1]

Název

Název vesnice byl odvozen z osobního jména Holota nebo Holeta. V historických pramenech se objevuje ve tvarech: de Holoticz (1390), de Holeticz (1397), in Holecziczich (1484), Holotice (1523), Holoticz (1581), na Holoticzich (1594), na Holeticích (1603), Holeticze (1606, 1654 a 1787), Holetitz (1846) nebo Holetice a Holeditz (1854).[2] Podle místopisného lexikonu z roku 1852 se vesnice nazývala také Očedělice a pocházel odtud husitský hejtman Ojíř z Očedělic.[3] Antonín Profous však název Očedělice spojil s vesnicemi Horní a Dolní Záhoří.[4]

Historie

První písemná zmínka o Holeticích je z roku 1390, kdy vesnice patřila Václavu Chodovi z Holetic. O sedm let později byl majitelem Lithorius, syn Zvěsty z Holetic, jehož potomci ji drželi až do šestnáctého století.[3] Roku 1540 v Holeticích sídlil Jan Zumr z Herstošic. Panským sídlem ve vsi byla tvrz připomínaná poprvé roku 1484,[5] kdy zemřel tehdejší majitel Zvěst z Ejstebna. Zumrové vesnici roku 1606 prodali Adamu Štampachovi ze Štampachu (podle Rudolfa Anděla Asmanovi ze Štampachu[5]).[6] August Sedláček uvedl Asmana (Erasma) staršího ze Štampachu jako Adamova nástupce, který měl Holetice prodat majitelům Nepomyšli,[6] a to za 12 700 kop míšeňských grošů.[7] Ovšem podle jiné varianty dějin spojil Holetice s Nepomyšlí Kryštof Abraham Štampach,[5][7] aby o ně za účast na stavovském povstání přišel. Tvrz mohla zaniknout ještě předtím, protože v konfiskačním protokolu z roku 1622 není uvedena.[5] Konfiskační rozsudek však byl vynesen 13. června 1623,[7] a ve stejném roce byla tvrz zmíněna jako příslušenství Nepomyšli,[6] kterou koupil Heřman z Questenberka. Holetice potom k nepomyšlskému panství patřily až do roku 1850.[7]

Po třicetileté válce ve vsi podle berní ruly z roku 1654 žilo šest sedláků, několik chalupníků a jeden poddaný bez pozemků. Celkem obyvatelům vsi patřilo šestnáct potahů, osmnáct krav, 26 jalovic, jedna ovce, šest prasat a šest koz. Domy byly ve špatném stavu a hlavními zdroji obživy byly pěstování žita a chov dobytka.[7]

Vrchnost ve vsi měla poplužní dvůr, na kterém si odbývala většina poddaných své robotní povinnosti. Výjimkou byli sedláci vlastnící koně. Ti robotovali v Nepomyšli. Děti docházely do školy v Lukách. Tamní škola v Holeticích v letech 1875–1903 otevřela jednotřídní pobočku. Samostatnou školu měly Holetice až od roku 1904.[7]

Hlavním zdrojem obživy zůstávalo zemědělství, kterému se zde díky úrodné půdě dařilo, i přes nepříznivé klima. K drobným přivýdělkům patřilo pletení košů. Ze služeb byly ve vsi jen dva hostince a trafika a řemeslo provozovali dva ševci, dva řezníci a kovář. Pozemky panského dvora byly při pozemkové reformě rozprodány obyvatelům vsi a Herbersteinové zde od té doby měli jen samotný dvůr a lesy.[7]

Vzhledem k národnostnímu složení v roce 1938 odmítli muži z vesnice rozkaz k všeobecné mobilizaci, a před možnými důsledky se skrývali v lesích. Po druhé světové válce byla většina obyvatel vysídlena: počet obyvatel mezi lety 1945 a 1947 klesl z 218 na 29.[7]

Holetice zanikly v roce 1953 v důsledku zřízení vojenského újezdu Hradiště.[8] Na místě bývalé vsi se dochovaly zříceniny některých domů, které stávaly okolo čtvercové návsi, jejíž východní stranu zaujímal panský dvůr. U rybníka stojí torzo kaple.[7]

Přírodní poměry

Holetice stávaly v katastrálním území Radošov u Hradiště v okrese Karlovy Vary, asi 2,5 kilometru severně od Luk. Nacházely se se v nadmořské výšce okolo 690 metrů v údolí Albeřického potoka, který se vlévá do Lochotínského potoka a s ním do Velké Trasovky. Oblast leží v jižní části Doupovských hor, konkrétně v jejich okrsku Hradišťská hornatina.[9] Půdní pokryv v okolí tvoří převážně kambizem eutotrofní.[10]

V rámci Quittovy klasifikace podnebí Holetice stály v mírně teplé oblasti MT3,[9] pro kterou jsou typické průměrné teploty −3 až −4 °C v lednu a 16–17 °C v červenci. Roční úhrn srážek dosahuje 600–750 milimetrů, počet letních dnů je 20–30, počet mrazových dnů se pohybuje od 130 do 160 a sněhová pokrývka zde leží 60–100 dnů v roce.[11]

Obyvatelstvo

Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 288 obyvatel (z toho 137 mužů), z nichž byli dva Čechoslováci a 286 Němců. Všichni byli římskými katolíky.[12] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 246 obyvatel: dva Čechoslováky a 244 Němců. Kromě jednoho evangelíka se hlásili k římskokatolické církvi.[13]

Vývoj počtu obyvatel a domů[14]
18691880189019001910192119301950
Obyvatelé23526024324126928824640
Domy3742424343424130

Obecní správa

Při sčítáních lidu v letech 1869–1930 Holetice byly obcí v okrese Žlutice.[15]

Odkazy

Reference

  1. ↑ Seznam.cz. Turistická a historická mapa [online]. Mapy.cz [cit. 2016-04-01]. Dostupné online. 
  2. ↑ PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. Svazek I. A–H. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1947. 728 s. S. 590. 
  3. ↑ a b Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Příprava vydání Miloslav Bělohlávek. Svazek IV. Západní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1985. 528 s. Kapitola Holetice – tvrz, s. 82. 
  4. ↑ PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. Svazek III. M–Ř. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1951. 632 s. Heslo Očedělice, s. 250. 
  5. ↑ a b c d Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Příprava vydání Rudolf Anděl. Svazek III. Severní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1984. 664 s. Kapitola Holetice – tvrz, s. 137. 
  6. ↑ a b c SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Svazek XIV. Litoměřicko a Žatecko. Praha: Šolc a Šimáček, 1923. 502 s. Dostupné online. Kapitola Tvrze okolo Nepomyšle, s. 366. 
  7. ↑ a b c d e f g h i BINTEROVÁ, Zdena. Zaniklé obce Doupovska. Svazek II. V bývalém okrese Kadaň. Chomutov: Oblastní muzeum Chomutov, 2004. 76 s. ISBN 80-239-4566-1. Kapitola Holetice, s. 28–30. 
  8. ↑ BINTEROVÁ, Zdena. Zaniklé obce Doupovska od A do Ž. Chomutov: Oblastní muzeum Chomutov, 2005. 96 s. ISBN 80-239-6124-1. Kapitola Holetice – Holeditz, s. 25. 
  9. ↑ a b Přírodní poměry. Geomorfologie, klimatické oblasti [online]. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR [cit. 2021-04-18]. Dostupné online. 
  10. ↑ CENIA. Katastrální mapy a půdní mapa ČR [online]. Praha: Národní geoportál INSPIRE [cit. 2021-04-18]. Dostupné online. 
  11. ↑ VONDRÁKOVÁ, Alena; VÁVRA, Aleš; VOŽENÍLEK, Vít. Climatic regions of the Czech Republic. Quitt's classification during years 1961–2000. S. 427. Journal of Maps [PDF online]. Katedra geoinformatiky Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého, 2013-05-13 [cit. 2020-07-22]. Čís. 3, s. 427. Dostupné online. DOI 10.1080/17445647.2013.800827. (anglicky) 
  12. ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. 2. vyd. Svazek I. Čechy. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 236. 
  13. ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Země česká. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 404. 
  14. ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2016-12-30]. Kapitola Karlovy Vary. Dostupné online. 
  15. ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 146. 

Literatura

  • BINTEROVÁ, Zdena. Zaniklé obce Doupovska od A do Ž. Chomutov: Oblastní muzeum Chomutov, 2005. 96 s. ISBN 80-239-6124-1. Kapitola Holetice – Holeditz, s. 25. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

No building photo cs2.svg
Autor: , Licence: CC BY-SA 3.0
Náhrada chybějícího obrázku stavby v češtině
Czech Republic adm location map.svg
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de
Location map of the Czech Republic
Information-silk.svg
Autor: , Licence: CC BY 2.5
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com