Holky z porcelánu

Holky z porcelánu
Původní název	Holky z porcelánu
Země původu	Československo Československo
Jazyk	čeština
Délka	98 min
Žánry	filmová komedie romantický film filmový muzikál
Scénář	Jaromíra Kolárová
Režie	Juraj Herz
Obsazení a filmový štáb
Hlavní role	Míla Myslíková Marie Rosůlková Lenka Kořínková Marta Rašlová Dagmar Havlová … více na Wikidatech
Hudba	Petr Hapka
Kamera	Andrej Barla
Střih	Jaromír Janáček
Výroba a distribuce
Premiéra	1974
Holky z porcelánu na ČSFD, Kinoboxu, IMDb Některá data mohou pocházet z datové položky.

Holky z porcelánu je československá filmová komedie režiséra Juraje Herze z roku 1974. Snímek vznikl podle scénáře Jaromíry Kolárové podle její knihy Inventura u Světlušek. Jedná se o příběh skupiny dívek s energickou vedoucí, které pracují ve skladu porcelánu a prožívají různé pracovní problémy i tragikomické lásky. Vedle populárních herců jako Míla Myslíková, Marie Rosůlková a Jan Hartl, si dívčí role zahrály posluchačky rozmanitých hereckých škol, mezi nimi také Dagmar Veškrnová, která za svou roli byla v roce 1975 oceněna na festivalu pro mladé diváky v Trutnově.

Juraj Herz měl kvůli odvážné filmové tvorbě, která ne vždy odpovídala požadavkům tehdejšího režimu, během své kariéry problémy s cenzurou a politickým tlakem. S nástupem normalizace v sedmdesátých letech 20. století měli režiséři jen několik možností, jak pokračovat ve své činnosti – akceptovat stopku v práci, točit propagandistické snímky, natočit takzvaný angažovaný film nebo emigrovat. Natočení angažovaného snímku z prostředí dělnické třídy bylo pro Juraje Herze možností, jak se zbavit zákazu filmování, který si vysloužil na začátku normalizace.

Film vznikl roku 1974 podle knihy Inventura u Světlušek spisovatelky Jaromíry Kolárové^[1] a natáčel se v bývalé provozovně porcelánky Thun v Klášterci nad Ohří.^[2] Ve snímku se objevila řada populárních herců, například Míla Myslíková jako vedoucí skladu, Marie Rosůlková jako důchodkyně Janinka a Karel Smyczek a Jan Hartl v roli nesmělých nápadníků. Dívčí role si zahrály posluchačky 4. ročníků různých hereckých škol. Nejvíce zaujala Dagmar Veškrnová v roli Dany, za kterou obdržela v roce 1975 na XIII. festivalu pro mladé diváky v Trutnově cenu Malé zlaté slunce. Písničky k filmu složil Petr Hapka a autorem textů je Zdeněk Rytíř.^[1]

Ani tento film nebyl bez problémů. Při schvalovacím procesu Herzovi komise vytkla, že z příslušnic dělnické třídy udělal prostitutky, a další spolupráci s Kolárovou mu komunisté zakázali. Nicméně návštěvnost snímku byla výborná, a tak byl režisér vzat na milost a směl nadále točit bezkonfliktní filmy jako pohádky a komedie.^[3]

Nesmělá mladičká Maruška nastoupí jako nová síla do skladu porcelánu. Vedoucí Světla Janíková žádala o mužskou pracovní sílu a když místo chlapa nastoupí Maruška, rozhodne se místo opustit a přejít na kancelářské místo. Když vedení podniku vybere za nového vedoucího skladu Arnošta Jarolíma, paní Světla trvá na předávací inventuře. Předsedou inventurní komise je jmenován pan Rybička, který je hrozný pedant. Předávací inventura značně naruší nejen pracovní režim, ale také soukromý život každé ze skladnic, vedení porcelánky i ostatních členů komise. Dívky chodí do práce i o víkendech, Věra je nucena odložit svatbu, svobodná matka Jířa má problémy s hlídáním své dcerky, Helena zjistí, že atraktivní kytarista Petr je synem jejich vedoucí a ve skutečnosti je frézařem a potřeštěná Dana tak touží po lásce, až užene plachého instalatéra. Navíc se ukáže, že nový vedoucí Jarolím je bývalým mužem paní Světly, s nímž se rozvedla kvůli jeho nevěře. Světla se nakonec rozhodne, že svou práci neopustí. ^[4][5]

Kromě populárních herců si ve snímku zahrály posluchačky hereckých škol:^[4]