Holubinka révová

Holubinka révová
(c) Luridiformis na projektu Wikipedie v jazyce angličtina, CC BY 3.0
Vědecká klasifikace
Říše	houby (Fungi)
Oddělení	houby stopkovýtrusné (Basidiomycota)
Třída	stopkovýtrusé (Basidiomycetes)
Podtřída	houby rouškaté (Agaricomycetidae)
Řád	holubinkotvaré (Russulales)
Čeleď	holubinkovité (Russulaceae)
Rod	holubinka (Russula)
Binomické jméno
Russula xerampelina Fr.; 1838
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Holubinka révová (Russula xerampelina) je druh houby z čeledi holubinkovitých (Russulaceae).

Znaky

Masitý klobouk dorůstá 5–12 cm v šířce, během vývoje přechází z kulovitého na plošně rozložený. Na okrajích vyvinutých plodnic je znatelné jemné rýhování. Pokožka je ve vlhkém prostředí slizká, v suchu naopak matná, okraje se dají trochu sloupnout. Barvu má vínovou, karmínovou až nachovou.^[1][2][3]

Bílé až jemně okrové lupeny jsou na klobouku hustě uspořádané, postupně však řídnou. U třeně jsou větvené, celkově jsou na klobouku zaoblené až tupé. Výtrusný prach je okrový.^[2][3]

Třeň je válcovitý, u báze občas mírně ztlustlý, 4–9 cm dlouhý, 1,5–3 cm široký, pevný, u starých plodnic vrásčitý, typické je zde jemně růžové zbarvení.^[2][3]

Pevná, bílá, ve třeni nahnědlá dužnina má nevýraznou chuť, typicky zapáchá po slanečcích (to je typické zejména pro vyvinuté a suché plodnice, vůně mladých bývá popisována jako jemně ovocná), poraněním nebo stárnutím získává hnědožlutou barvu.^[2][3]

Užití

Jedlá houba.^[3]

Ekologie

Holubinka révová roste ve výše položených jehličnatých lesích na kyselém podloží, ze stromů preferuje smrky a borovice. Čas růstu je srpen až říjen.^[1][3]

Rozšíření

Výskyt byl popsán v Evropě, Americe (zejména na severu), Jihoafrické republice, Austrálii, Japonsku, Grónsku, Rusku, Indonésii, Malajsii, na Tchajwanu, Islandu a Filipínách.^[4]

Galerie

Možnost záměny

• Holubinka brunátná (Russula badia)
• Holubinka černonachová (Russula atropurpurea)
• Holubinka příbuzná (Russula cognata)

^[3][5]

Existuje i několik forem této houby, které se liší zejména odstínem klobouku a stanovištěm:^[2]

• Russula elaedoes – vyskytuje se v listnatých lesích, preferuje duby, buky a břízy, klobouk je zbarven do olivově zelené.
• Holubinka buková (Russula faginea) – vyskytuje se pod buky, klobouk je zbarven do hněda až vínova, s nažloutlým středem.
• Holubinka alpínská (Russula pascua) – vyskytuje se v alpinských vřesovištích, tvoří drobné plodnice
• Holubinka slanečková Russula graveolens) – vyskytuje se pod duby, klobouk je zbarven do hněda až vínova, třeň je bílý, ve stáří žlutohnědý.

Reference

Literatura

• GRÜNERT, Helmut a Renate GRÜNERT. Houby. Praha: Knižní klub, 1995. Průvodce přírodou (Knižní klub). ISBN 80-7176-183-4. (str. 166)

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu holubinka révová na Wikimedia Commons
• Taxon Russula xerampelina ve Wikidruzích