Homofonie (hudba)
Homofonie (z řečtiny) znamená takový druh vícehlasé hudby, při němž je jeden vedoucí melodický hlas doprovázen jedním nebo několika podřízenými, doprovodnými. Hlasy mají často společný rytmus; dohromady tvoří akordy.
Historie
Ve starém Řecku znamenala homofonie způsob zpěvu, kdy hlavní hlas provázelo několik dalších hlasů v unisonu nebo oktávě.[1] Homofonie v dnešním smyslu vznikla zřejmě už ve středověku, ale její zápisy se nezachovaly. Utváří se v hudbě renesance.[2] Rozšířila se v raném baroku počátkem 17. století a rozvíjela především v tehdy novém hudebním druhu – opeře. Šlo v ní totiž o to, aby slovům vedoucího hlasu bylo lépe rozumět než v polyfonii. Tak vznikl monodický styl a generálbas (basso continuo). Homofonie je běžná v celé novější hudbě, klasické i populární, kde vedoucím hlasem bývá zpěv a doprovod tvoří různé nástroje.
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Homophonie na německé Wikipedii.
Literatura
Ottův slovník naučný, heslo Homofonie. Sv. 11, str. 530.
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Homofonie na Wikimedia Commons - (anglicky) What is monophony, polyphony, homophony, monody etc.?
