Homolův puč

Divizní generál Bedřich Homola

Homolův puč byl předem naplánovaný vojenský zásah československých ozbrojených sil na území Země Slovenské v noci z 9. na 10. března 1939. Byl proveden na příkaz československého prezidenta Emila Háchy a na podnět českého generála Aloise Eliáše. Zároveň s příkazem k vojenské intervenci byl odvolán z funkce předsedy vlády Země Slovenské Jozef Tiso spolu s celou vládou a aktem prezidenta Háchy dosazen nový premiér Jozef Sivák. Také byl vyhlášen výjimečný stav se stanným právem, kdy se po 19. hodině večerní nesměli občané pohybovat po ulicích.

Příčiny a průběh

Čeští politici si uvědomovali nebezpečí rozpadu Česko-Slovenské republiky, proto se už 12. února 1939 z iniciativy generála Eliáše sešli na tajné poradě v Unhošti u Prahy. Zde si upřesnili podmínky zákroku vůči slovenské straně. Jejich konání bylo podmíněno hlavně nečinností Jozefa Tisa, tehdejšího premiéra Země Slovenské, proti separatistickým snahám většiny slovenských politiků a podvratné činnosti říšské tajné služby na území Slovenska.

V noci z 9. na 10. března 1939 vyhlásila československá vláda (bez vědomí ministra Karola Sidora) v autonomní Zemi Slovenské výjimečný stav (stanné právo). Vojenská akce byla namířena vůči slovenským nacionalistům a členům Hlinkovy gardy na klíčových pozicích ve státní správě. Bylo internováno asi 250 osob z řad slovenských radikálů, hlavně z Hlinkovy slovenské ľudové strany a Hlinkovy gardy.

Novým předsedou vlády byl jmenován Jozef Sivák, který zastával všechny vládní posty mimo ministra financí, jímž zůstal Pavol Teplanský.[1] Jozef Sivák se v době svého jmenování nacházel v Římě na inauguraci papeže Pia XII.. Jmenování proběhlo bez jeho vědomí a dozvěděl se o něm z italského tisku. Funkci odmítl přijmout. Na Slovensku se politicky angažoval pouze Teplanský.[2] O dva dny později ústřední vláda jmenovala vládu Karola Sidora.

Operace trvala asi 24 hodin a nepřinesla žádný úspěch, jen zhoršení vztahů mezi ústřední vládou a autonomní zemí, což urychlilo rozpad Československa.[zdroj?] Obyvatelé Slovenska akci odsoudili.[1] Při akci byl zastřelen slovenský gardista Anton Kopal.[zdroj?]

Pozdější název této akce „Homolův puč“ je odvozen od jména divizního generála Bedřicha Homoly, který byl velitelem VII. armádního sboru v Banské Bystrici a podepsal vyhlášku o výjimečném stavu, v níž se na teritoriu svého sboru ustanovil za vykonavatele vší správní a soudní moci. Ve skutečnosti je tzv. Homolův puč jen často používaným nesprávným výrazem pro výjimečný stav vyhlášený československou vládou a pro vojenskou akci zatýkání gardistů a obsazování strategických bodů. Tento výraz vytvořily v mediální kampani slovenské gardistické deníky.

Následky výjimečného stavu

Související informace naleznete také v článku Vznik první Slovenské republiky.

Vojenská intervence vyprovokovala jednání slovenských radikálů a členů HSĽS k intenzivní činnosti směřující k rozpadu republiky za vydatné pomoci nacistického Německa, které jim půjčilo vysílač vídeňského rozhlasu. Za čtyři dny, 14. března 1939, tak byl ve sněmu odhlasován vznik Slovenského státu.

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b PACNER, Karel. Osudové okamžiky Československa. Praha: Nakladatelství BRÁNA, 2012. 720 s. ISBN 978-80-7243-597-5. S. 184–188. 
  2. ↑ BYSTRICKÝ, Valerián. Vojenský zásah ústrednej vlády na Slovensku 9. – 11. marca 1939. Historický časopis. 2010, roč. 58, čís. 3, s. 447–448. Dostupné online. ISSN 0018-2575. 

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Homolov puč na slovenské Wikipedii.

Literatura

  • Ivan Kamenec: Hektické mesiace slovenských dejín, z archivu SNA a NAHI, Historická revue 3/12, str. 12, ročník XXIII.
  • Zlatica Zudová-Lešková: Výnimočný stav na Slovensku v marci 1939 a „Homolov puč“. in Rozbitie alebo Rozpad? Historické reflexie zániku Česko-Slovenska, Veda, Bratislava 2010

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

B.Homola.JPG
Autor: Boris7, Licence: CC BY-SA 3.0
Generál Bedřich Homola