Homonacionalismus

Termínem homonacionalismus se označuje příznivý vztah mezi nacionalistickou ideologií a LGBT komunitou a jejími právy.[1][2][3]

Prvním pozorovatelem tohoto jevu byla výzkumnice a queer teoretička Jasbir K. Puarová v r. 2007, která zaznamenala snahy některých politických stran hájit práva LGBT komunity navzdory své rasistické a xenofobní platformě, zejména vůči islámu, opřenou o předsudky vůči přistěhovalcům přicházejícím z takového kulturního prostředí, že jsou homofobní, a že pouze západní svět je vůči sexuálním menšinám nejvíc rovnostářský.[1][2][4][5][6][7][8][9] Bílí Američané a krajně pravicové strany tak jako svůj argument kritiky imigrace používají snahu o sexuální diverzitu a podporu LGBT práv.[10][11][12]

Kritika tohoto fenoménu spočívá v jeho částečně sektářském způsobu pojetí LGBT hnutí pohybujícím se až na hraně netolerance a přehlížení homofobie a obecně nedostatku skutečné sociální rovnosti v západním světě.[13][14] Tato falešná představa rovnosti je obvykle rozporována přístupem k manželství, heteronormalizujícími vztahy mezi příslušníky LGBT komunity a šovinistickými postoji západní kultury k lidem přicházejícím ze zemí, které nejen že neuznávají homosexuální svazky, ale dokonce mnohdy i kriminalizují samotnou homosexualitu, což jsou z velké části právě ty muslimské.[2][15][16][17][18][19] Na závěr své studie Puarová uvádí, že se nejedná o lokální, nýbrž globální jev, který může znamenat historický posun.[20]

Bruno Perreau premisu Puarové argumentu kritizuje. Ač souhlasí s tvrzením, že nacionalistické tendence mezi příslušníky LGBT komunity nejsou pozitivní, tak se domnívá, že si Puarová idealizuje to, čemu sama říká "sexuálně nenormativní rasizovaný subjekt"."[1] Perreau vysvětluje, že dekonstrukce norem nemůže být spjatá s jejich reprodukcí.[21] Jason Ritchie taktéž kritizuje homonacionalistické sklony.[22]

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Homonationalism na anglické Wikipedii.

  1. ↑ a b c PUAR, Jasbir K. Terrorist Assemblages: Homonationalism in Queer Times. [s.l.]: Duke University Press, 2007. Dostupné online. ISBN 978-0-8223-4094-2. S. 83. 
  2. ↑ a b c Homonationalism, Heteronationalism and LGBTI Rights in the EU. Public Seminar. 31 August 2016.
  3. ↑ Homonationalism and Pinkwashing. Archivováno 26. 9. 2017 na Wayback Machine. CLAGS. Center for LGBTQ Studies. 2013.
  4. ↑ Homonationalism and the Death of the Radical Queer. Inquiries Journal. 2015.
  5. ↑ (španělsky) Conchita Wurst y los peligros del homonacionalismo. Periódico Diagonal. 21 May 2014.
  6. ↑ (španělsky) Nuevo nacionalismo y movimiento gay. Viento Sur. 15 July 2012.
  7. ↑ In America, Muslims Are More Likely to Support Gay Marriage Than Evangelical Christians. Reason. 13 June 2016
  8. ↑ (katalánsky) La regidora musulmana de Badalona casa una parella gai. Archivováno 2. 2. 2017 na Wayback Machine. Directe!cat. 11 January 2016.
  9. ↑ (portugalsky) Homonacionalismo e cidadania LGBT em tempos de neoliberalismo: dilemas e impasses às lutas por direitos sexuais no Brasil. Revista Em Pauta. 2014.
  10. ↑ The Men Who Would Be Queen: France, Le Pen & The LGBT Vote. Archivováno 13. 7. 2018 na Wayback Machine. Pride Life. 7 June 2016.
  11. ↑ (španělsky) El ascenso de la extrema derecha en Europa, en clave LGTB. Dos manzanas. 2 June 2014.
  12. ↑ (francouzsky) Homo et d'extrême droite: qu'est-ce que «l'homonationalisme»? Le Monde. 22 December 2014.
  13. ↑ Why Pinkwashing Insults Gays and Hurts Palestinians. Slate Magazine. 17 June 2014.
  14. ↑ Sporting Homonationalism: Russian Homophobia, Imaginative Geographies & the 2014 Sochi Olympic Games. Sociology Association of Aotearoa New Zealand Annual Conference 2013.
  15. ↑ Homonormativity, Homonationalism and the Other 'Other'. Huffington Post. 19 March 2015.
  16. ↑ (španělsky) Muy español y muy gay: ‘homonacionalismo’ vs. radicales religiosos. El Confidencial. 18 July 2011.
  17. ↑ (francouzsky) Vers un nouvel homonationalisme? Mediapart. 5 December 2012.
  18. ↑ From Orientalism to Homonationalism: Queer Politics, Islamophobia and Europeanization in Kosovo. Southeastern Europe. 2016.
  19. ↑ Israel and ‘Pinkwashing’. The New York Times. 22 November 2011.
  20. ↑ PUAR, Jasbir. Rethinking Homonationalism. International Journal of Middle East Studies. Dostupné online. 
  21. ↑ Bruno Perreau, Queer Theory: The French Response, Stanford University Press, 2016, 124.
  22. ↑ RITCHIE, Jason. Pinkwashing, Homonationalism, and Israel–Palestine: The Conceits of Queer Theory and the Politics of the Ordinary. Antipode. Dostupné online. 

Další literatura

  • MIKDASHI, Maya. Gay rights as human rights: pinkwashing homonationalism. Jadaliyya. Arab Studies Institute (ASI), December 16, 2011. Dostupné online. 
  • MIKDASHI, Maya; PUAR, Jasbir. Pinkwatching and pinkwashing: interpenetration and its discontents. Jadaliyya. Arab Studies Institute (ASI), August 9, 2009. Dostupné online. 
  • PUAR, Jasbir. Rethinking homonationalism. International Journal of Middle East Studies, special issue: Queer Affects. Cambridge Journals, May 2013, s. 336–339. Dostupné online. DOI 10.1017/S002074381300007X. 
  • SCHOTTEN, C. Heike. Homonationalism: from critique to diagnosis, or, we are all homonational now. International Feminist Journal of Politics. Taylor and Francis, 2016, s. 351–270. Dostupné online. DOI 10.1080/14616742.2015.1103061. 

Související články