Hopmanův pohár

Hopmanův pohár
Hopman Cup
Perth Arena, 2012
Perth Arena, 2012
Sporttenis
Založeno1989
Obdobíprosinec a leden
PořadatelMezinárodní tenisová federace
ŘeditelSteve Ayles
Rozpočet1 000 000 AUS
Počet týmů8 dvoučlenných družstev
(čtyřčlenné skupiny A a B)
ZeměAustrálieAustrálie Austrálie
Místo konáníPerth, Západní Austrálie
DějištěBurswood Dome (1989–2012)
RAC Arena (2013–2019)
Povrchtvrdý
Poslední vítězŠvýcarsko Švýcarsko (4. titul, 2019)[1]
Nejvíce titulůUSA Spojené státy (6 titulů)
SponzořiMasterCard
Příbuzné soutěžeDavis Cup / Billie Jean King Cup
Webhopmancup.com

Hopmanův pohár (anglicky Hopman Cup), oficiálně se jménem sponzora MasterCard Hopman Cup[2], je tenisová soutěž smíšených reprezentačních týmů. V letech 1989–2019 se konala v australském Perthu. Založena byla v roce 1989 a nejvyšší počet šesti titulů vybojovaly Spojené státy americké. Premiérový ročník vyhrálo Československo.

Pořadatelem je Mezinárodní tenisová federace, která soutěž nazývá Oficiální mistrovství smíšených družstev (Official Mixed Teams Championships of the ITF). Tenisté z turnaje nezískávají do žebříčku ATP a WTA žádné body.

V roce 2017 se sponzorem turnaje stala společnost MasterCard, která navázala spolupráci s dalšími čtyřmi australskými turnaji včetně Australian Open.[2] Stejný rok událost proběhla jako první oficiální turnaj v kalendáři mužského či ženského tenisového okruhu v historii, s uplatněním formátu tzv. Fast4 tenisu zkrácených setů, a to v zápasech smíšené čtyřhry.[3]

V březnu 2019 organizátoři oznámili, že se Perth od roku 2020 stal dějištěm nově založené týmové soutěže ATP Cup. Pořadatelé poháru tak začali hledat nové místo konání pro zachování turnaje.[4] Mezinárodní tenisová federace pak sdělila, že ročník 2020 byl zrušen s plánem obnovení v roce 2021.[5][6]

Formát

Rus Marat Safin na Hopman Cupu 2009

Na rozdíl od mužského Davisova poháru a ženského Billie Jean King Cupu je Hopmanův pohár určen dvoučlenným smíšeným družstvům. Pořadatelé zvou každoročně osm týmů. V některých letech se o jedno účastnické místo hrálo v kvalifikaci přímo na místě před zahájením soubojů.

Ve dvou čtyřčlenných skupinách A a B nastupuje každé družstvo ke třem zápasům systémem „každý s každým“. Vítězové obou skupin se střetávají ve finále.

Každé utkání družstev zahrnuje tři zápasy, dvouhru mužů i žen a závěrečnou smíšenou čtyřhru. Pořadí dvouher není od roku 2016 ustáleno. Před tímto datem začínaly vždy ženy. Singly se konají na dva vítězné sety a všechny mohou být zakončeny tiebreakem. Smíšená čtyřhra se koná také na dvě vítězné sady, ale od roku 2017 ve formátu tzv. Fast4 tenisu, do čtyř vítězných gamů setu. Za stavu her 3–3 následuje tiebreak hraný do pěti vítězných míčů (bez nutnosti rozdílu dvou bodů). V mixu není počítána „výhoda“ a po „shodě“ následuje přímý vítězný bod.[7]

Kritéria pořadí v základní skupině

Konečné pořadí v základní skupině se řídí následujícími kritérii[7]:

  1. nejvyšší počet vyhraných utkání
  2. nejvyšší procento vyhraných setů
  3. nejvyšší procento vyhraných her[p. 1]
  4. vzájemné utkání
  5. los mincí

Dějiště

Burswood DomePerthu, původní dějiště Hopmanova poháru

Turnaj se hraje vždy na začátku nové tenisové sezóny na přelomu prosince a ledna. Do roku 2012 se konal na tvrdém povrchu v hale Burswood DomePerthu. V letech 2013–2019 probíhal v RAC areně na krytém dvorci se zatahovací střechou, na němž je položen tvrdý povrch.

Rekordní návštěvnost zaznamenal zápas základní skupiny Hopman Cupu 2018 mezi Spojenými státy a Švýcarskem, když do arény 4. ledna 2018 zavítalo 14 029 diváků.[8] Jednalo se také o nejvíce navštívené tenisové utkání v historii Západní Austrálie.

Do roku 2012 byl ředitelem turnaje bývalý australský tenista Paul McNamee, kterého pro sezónu 2013 nahradil Steve Ayles. Následně vedení turnaje převzal perthský rodák a bývalý tenista Paul Kilderry,[9][10] aby se do funkce později opět vrátil Paul McNamee.

Trofej

Stříbrný putovní pohár pro vítězné družstvo byl pojmenován po Harrym Hopmanovi (1906–1985), který jako kapitán přivedl Austrálii k 15 vítězstvím v Davisově poháru v letech 1938–1969.

Pohár je putovní, ale členové vítězného družstva si mohou ponechat zvláštní odměnu – šperk ve tvaru tenisového míčku, který je zdobený diamanty ze západoaustralských diamantových dolů.

Televizní přenosy

Od založení Hopmanova poháru přenášela turnaj do roku 1994 televizní síť Seven Network, od níž vysílací práva pro období 1995–2010 získala Australian Broadcasting Corporation. V roce 2011 uzavřeli organizátoři pětiletou smlouvu s komerční televizní stanicí Network Ten, s ukončením kontraktu již v listopadu 2013. Následně práva odkoupil kanál 7mate z divize společnosti Seven Network.[11] Na evropském kontinentu soutěž vysílá stanice Eurosport.

Přehled finále

RokVítězFinalistaVýsledekČlenové vítězného týmu
1989Československo ČeskoslovenskoAustrálie Austrálie2–0Miloslav Mečíř a Helena Suková
1990Španělsko ŠpanělskoUSA Spojené státy2–1Emilio Sánchez a Arantxa Sánchezová Vicariová
1991Jugoslávie JugoslávieUSA Spojené státy3–0Goran Prpić a Monika Selešová
1992Švýcarsko ŠvýcarskoČeskoslovensko Československo2–1Jakob Hlasek a Manuela Malejevová-Fragniereová
1993Německo NěmeckoŠpanělsko Španělsko2–0Michael Stich a Steffi Grafová
1994Česko ČeskoNěmecko Německo2–1Petr Korda a Jana Novotná
1995Německo NěmeckoUkrajina Ukrajina2–0Boris Becker a Anke Huberová
1996Chorvatsko ChorvatskoŠvýcarsko Švýcarsko2–1Goran Ivanišević a Iva Majoliová
1997USA Spojené státyJižní Afrika Jihoafrická republika2–1Justin Gimelstob a Chanda Rubinová
1998Slovensko SlovenskoFrancie Francie2–1Karol Kučera a Karina Habšudová
1999Austrálie AustrálieŠvédsko Švédsko2–1Mark Philippoussis a Jelena Dokićová
2000Jižní Afrika Jihoafrická republikaThajsko Thajsko3–0Wayne Ferreira a Amanda Coetzerová
2001Švýcarsko ŠvýcarskoUSA Spojené státy2–1Roger Federer a Martina Hingisová
2002Španělsko ŠpanělskoUSA Spojené státy2–1Tommy Robredo a Arantxa Sánchezová Vicariová
2003USA Spojené státyAustrálie Austrálie3–0James Blake a Serena Williamsová
2004USA Spojené státySlovensko Slovensko2–1James Blake a Lindsay Davenportová
2005Slovensko SlovenskoArgentina Argentina3–0Dominik Hrbatý a Daniela Hantuchová
2006USA Spojené státyNizozemsko Nizozemsko2–1Taylor Dent a Lisa Raymondová
2007Rusko RuskoŠpanělsko Španělsko2–0Dmitrij Tursunov a Naděžda Petrovová
2008USA Spojené státySrbsko Srbsko2–1Mardy Fish a Serena Williamsová[12]
2009Slovensko SlovenskoRusko Rusko2–0Dominik Hrbatý a Dominika Cibulková
2010Španělsko ŠpanělskoSpojené království Velká Británie2–1Tommy Robredo a María José Martínezová Sánchezová
2011USA Spojené státyBelgie Belgie2–1John Isner a Bethanie Matteková-Sandsová
2012Česko ČeskoFrancie Francie2–0Tomáš Berdych a Petra Kvitová
2013Španělsko ŠpanělskoSrbsko Srbsko2–1Fernando Verdasco a Anabel Medinaová Garriguesová[12]
2014Francie FranciePolsko Polsko2–1Jo-Wilfried Tsonga a Alizé Cornetová
2015Polsko PolskoUSA Spojené státy2–1Jerzy Janowicz a Agnieszka Radwańská[13]
2016Austrálie Austrálie (zelená)[p. 2]Ukrajina Ukrajina2–0Darja Gavrilovová a Nick Kyrgios[15][16]
2017Francie FrancieUSA Spojené státy2–1Richard Gasquet a Kristina Mladenovicová[17]
2018Švýcarsko ŠvýcarskoNěmecko Německo2–1Roger Federer a Belinda Bencicová[18]
2019Švýcarsko ŠvýcarskoNěmecko Německo2–1Roger Federer a Belinda Bencicová[1]
2020–22nehráno
2023Chorvatsko ChorvatskoŠvýcarsko Švýcarsko2–0Borna Ćorić a Donna Vekićová

Tituly a finále podle týmů a let

StátVítězPoražený finalista
USA Spojené státy1997, 2003, 2004, 2006, 2008, 2011 (6)1990, 1991, 2001, 2002, 2015, 2017 (6)
Španělsko Španělsko1990, 2002, 2010, 2013 (4)1993, 2007 (2)
Švýcarsko Švýcarsko1992, 2001, 2018, 2019 (4)1996, 2023 (2)
Slovensko Slovensko1998, 2005, 2009 (3)2004 (1)
Německo Německo1993, 1995 (2)1994, 2018, 2019 (3)
Austrálie Austrálie1999, 2016 (2)1989, 2003 (2)
Francie Francie2014, 2017 (2)1998, 2012 (2)
Česko Česko1994, 2012 (2)(0)
Chorvatsko Chorvatsko1996, 2023 (2)(0)
Československo Československo1989 (1)1992 (1)
Jižní Afrika Jihoafrická republika2000 (1)1997 (1)
Rusko Rusko2007 (1)2009 (1)
Polsko Polsko2015 (1)2014 (1)
Jugoslávie Jugoslávie1991 (1)(0)
Srbsko Srbsko(0)2008, 2013 (2)
Ukrajina Ukrajina(0)1995, 2016 (2)
Švédsko Švédsko(0)1999 (1)
Thajsko Thajsko(0)2000 (1)
Argentina Argentina(0)2005 (1)
Nizozemsko Nizozemsko(0)2006 (1)
Spojené království Velká Británie(0)2010 (1)
Belgie Belgie(0)2011 (1)

Nejvíce titulů týmu v řadě:

Nejvíce finále týmu v řadě:

Nejvíce titulů hráče:

Podrobné výsledky

Stát1989199019911992199319941995199619971998199920002001200220032004200520062007200820092010201120122013201420152016201720182019Účasti
Argentina Argentina1RZSFZSZS5
Austrálie AustrálieFSFQF1RQFSFQFZSZSZSTitulZSZSZSFZSZSZSZSZSZSZSZSZSZSZSZSZSZSZSZS31
Titul
Rakousko RakouskoQF1RSFQFZS5
Belgie BelgieZSZSZSZSZSFRZS R7
Bulharsko BulharskoZS-1
Kanada KanadaLQZSZSZS4
Čína ČínaLQZS2
SNS SNSQFzaniklý stát1
Tchaj-wanZSZS2
Chorvatsko Chorvatskoúčast jako JugoslávieTitulZSZS3
Česko Českoúčast jako ČeskoslovenskoSFTitulSFZSZSZSZSTitulZSZSZSZS12
Československo ČeskoslovenskoTitulSFQFFzaniklý stát4
Dánsko DánskoZS1
Francie FrancieZSQFSFQFSFQFSFZSZSFZSZSZSZSZSZSZSFZSTitulZSZSTitulZS24
Německo NěmeckoSF1RSFTitulFTitulZSZSZSZSZSZSZSZSZSZSFF18
Spojené království Velká Británie1R1R1RFZSZSZSZSZS9
Řecko ŘeckoLQZS2
Maďarsko MaďarskoZS1
Indie IndieZSZS2
Izrael Izrael1R1
Itálie ItálieQF1RZSZSZSZSZSZSZSZS10
Japonsko Japonsko1R1R1RLQLQZS6
Kazachstán Kazachstánúčast jako SSSRZSZS2
Nizozemsko Nizozemsko1R1RQF1R1RZSZSF8
Nový Zéland Nový Zéland1R1
Paraguay ParaguayLQ1
Polsko PolskoFTitul2
Rumunsko RumunskoZSLQZS3
Rusko Ruskoúčast jako SSSRZSZSZSZSTitulFZSZS8
Srbsko Srbskoúčast jako JugoslávieFZSF3
Srbsko a Černá Hora Srbsko a Černá Horaúčast jako JugoslávieZSzaniklý stát1
Slovensko Slovenskoúčast jako ČeskoslovenskoTitulZSZSZSZSFTitulTitul8
Jižní Afrika Jihoafrická republika1R1R1RZSFZSZSTitulZSZS10
Sovětský svaz Sovětský svazQFQFzaniklý stát2
Španělsko ŠpanělskoTitulQFSFFQFQFZSZSTitulZSFTitulZSTitulZSZSZS17
Švédsko ŠvédskoSF1R1R1R1RZSFZSZS9
Švýcarsko ŠvýcarskoSFTitulQFQFFZSZSTitulZSZSTitulTitul12
Thajsko ThajskoFZS2
Ukrajina Ukrajinaúčast jako SSSRQF1RFF4
USA Spojené státyFFQFQFQFQFZSTitulZSZSZSFFTitulTitulZSTitulZSTitulZSZSTitulZSZSZSFZSFZSZS30
Uzbekistán Uzbekistánúčast jako SSSRZS1
Jugoslávie Jugoslávie1R1RTitulzaniklý stát3
Zimbabwe ZimbabweLQLQ2
Počet týmů8121212121212888888888888888888888888
Legenda
LQprohra v kvalifikaci
ZSzákladní skupina1Rprohra v 1. kole
QFprohra ve čtvrtfináleSFprohra v semifinále
Fprohra ve fináleTitulvítězství v turnaji

Odkazy

Poznámky

  1. Tiebreak setu je počítán jako jedna hra.
  2. Austrálii v roce 2016 reprezentovaly dva týmy: Zlatý (Australia Gold) a Zelený (Australia Green).[14]

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Hopman Cup na anglické Wikipedii.

  1. a b c Luboš Zabloudil, TenisPortal.cz. Finálové repete na Hopman Cupu. Vítězství obhájili Švýcaři Federer a Bencicová [online]. TenisPortal.cz, 2019-01-05 [cit. 2019-01-06]. Dostupné online. 
  2. a b Mastercard named as Hopman Cup title sponsor [online]. Mezinárodní tenisová federace, 2016-10-13 [cit. 2016-12-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-10-17. (anglicky) 
  3. FAST4 for Mastercard Hopman Cup mixed doubles [online]. Perth: Mastercard Hopman Cup, 26-12-2016 [cit. 2017-01-02]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. Ondřej Jirásek, TenisPortal.cz. Hopman Cup po 31 letech opouští Perth, který bude hostit nový ATP Cup [online]. TenisPortal.cz, 2019-03-28 [cit. 2019-03-28]. Dostupné online. 
  5. ITF confident about future of Hopman Cup [online]. [cit. 2019-04-09]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. Hopman Cup set to return in 2021 [online]. [cit. 2019-10-09]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. a b How the draw works [online]. Hopman Cup [cit. 2017-01-02]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. Richard Wainwright. Roger Federer dreaming of Hopman Cup glory after sending Switzerland through to final [online]. abc.net.au, 2018-01-05 [cit. 2018-01-05]. Dostupné online. (anglicky) 
  9. Kilderry new Hopman Cup tournament director [online]. Tennis Australia, 17-10-2013. Dostupné online. (anglicky) 
  10. Courtney Walsh. Sam Stosur's manager rises in Hopman Cup shake-up [online]. The Australian, 17-10-2013. Dostupné online. (anglicky) 
  11. 7mate to serve up Hopman Cup action Archivováno 23. 11. 2013 na Wayback Machine., The West Australian, 19. listopadu 2013
  12. a b Jan Dočkal. Djokovič ani podruhé nedosáhl na Hopmanův pohár, trofej mají Španělé. iDNES.cz [online]. 2013-01-05 [cit. 2013-01-05]. Dostupné online. 
  13. Hopman Cup: Poland beat USA in Perth final [online]. BBC Sport, 2015-01-10 [cit. 2015-01-10]. Dostupné online. (anglicky) 
  14. Tournament details [online]. Hopman Cup [cit. 2017-01-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-01-05. (anglicky) 
  15. ZABLOUDIL, Luboš. Austrálie oslavuje Kyrgiose a Gavrilovovou. Hopman Cup vyhrál po 17 letech domácí výběr [online]. TenisPortal.cz, 2016-01-09 [cit. 2016-01-09]. Dostupné online. 
  16. Hopmanův pohár vyhráli po 17 letech domácí Australané [online]. ČT sport, 2016-01-09 [cit. 2016-01-09]. Dostupné online. 
  17. Francie - USA 2:1. Mladenovicová a Gasquet vyhráli Hopmanův pohár smíšených týmů. Sport.cz [online]. 2017-01-07 [cit. 2017-01-08]. Dostupné online. 
  18. Luboš Zabloudil, TenisPortal.cz. Federer zůstal neporažen. Po 17 letech slaví triumf na Hopman Cupu, letos s Bencicovou [online]. TenisPortal.cz, 2018-01-06 [cit. 2018-01-06]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of Australia (converted).svg

Flag of Australia, when congruence with this colour chart is required (i.e. when a "less bright" version is needed).

See Flag of Australia.svg for main file information.
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Flag of Yugoslavia (1946-1992).svg
Flag of the Socialist Federal Republic of Yugoslavia (1946-1992).
The design (blazon) is defined in Article 4 of the Constitution for the Republic of Yugoslavia (1946). [1]
Flag of South Africa.svg

Vlajka Jihoafrické republiky

Used color: National flag | South African Government and Pantone Color Picker

     zelená rendered as RGB 000 119 073Pantone 3415 C
     žlutá rendered as RGB 255 184 028Pantone 1235 C
     červená rendered as RGB 224 060 049Pantone 179 C
     modrá rendered as RGB 000 020 137Pantone Reflex Blue C
     bílá rendered as RGB 255 255 255
     černá rendered as RGB 000 000 000
Flag of Thailand.svg
The national flag of Kingdom of Thailand since September 2017; there are total of 3 colours:
  • Red represents the blood spilt to protect Thailand’s independence and often more simply described as representing the nation.
  • White represents the religion of Buddhism, the predominant religion of the nation
  • Blue represents the monarchy of the nation, which is recognised as the centre of Thai hearts.
Flag of Belgium.svg

Belgická vlajka

This is the national flag of Belgium, according to the Official Guide to Belgian Protocol. It has a 13:15 aspect ratio, though it is rarely seen in this ratio.

Its colours are defined as Pantone black, Pantone yellow 115, and Pantone red 032; also given as CMYK 0,0,0,100; 0,8.5,79,0; and 0,94,87,0.
Flag of Canada (Pantone).svg
Flag of Canada introduced in 1965, using Pantone colors. This design replaced the Canadian Red Ensign design.
Chinese Taipei Football Flag.svg
Chinese Taipei Olympic Flag. According to the official website of Chinese Taipei Olympic Committee, Blue Sky(circle) & White Sun(triangles) above the Olympic rings is neither the National Emblem of the Republic of China, nor the Party Emblem of Kuomintang (KMT), but a design in between, where the triangles do not extend to the edge of the blue circle, as registered at International Olympic Committee in 1981 and digitally rendered in 2013. Besides, the blue outline of the five-petaled plum blossom is broader than the red one. Moreover, the CMYK code of the blue one and the Blue Sky & White Sun is "C100-M100-Y0-K0", and different from the Olympic rings (C100-M25-Y0-K0). Note that it's the only version recognized by IOC.
Flag of Chinese Taipei for Olympic games.svg
Chinese Taipei Olympic Flag. According to the official website of Chinese Taipei Olympic Committee, Blue Sky(circle) & White Sun(triangles) above the Olympic rings is neither the National Emblem of the Republic of China, nor the Party Emblem of Kuomintang (KMT), but a design in between, where the triangles do not extend to the edge of the blue circle, as registered at International Olympic Committee in 1981 and digitally rendered in 2013. Besides, the blue outline of the five-petaled plum blossom is broader than the red one. Moreover, the CMYK code of the blue one and the Blue Sky & White Sun is "C100-M100-Y0-K0", and different from the Olympic rings (C100-M25-Y0-K0). Note that it's the only version recognized by IOC.
Flag of Serbia and Montenegro; Flag of Yugoslavia (1992–2003).svg
Flag of Serbia and Montenegro, was adopted on 27 April 1992, as flag of Federal Republic of Yugoslavia (1992-2003).
Flag of Serbia and Montenegro (1992–2006).svg
Flag of Serbia and Montenegro, was adopted on 27 April 1992, as flag of Federal Republic of Yugoslavia (1992-2003).
Tennis Racket and Balls.jpg
(c) Vladsinger na projektu Wikipedie v jazyce angličtina, CC BY-SA 3.0
Shot of a tennis racket and two tennis balls on a court. Taken by myself of my racket. Intended for use in WikiProject Tennis Template. vlad§inger tlk 04:59, 18 June 2007 (UTC)
Marat Perth.jpg
Autor: Esther Lim, Licence: CC BY-SA 2.0
Picture was taken during the Hopman Cup 2009 in Perth where Marat Safin was returning a shot against Simone Bolelli.
Burswood Dome.jpg
Autor: Nachoman-au, Licence: CC BY-SA 3.0
Burswood Dome at Burswood Casino.