Horův mlýn

Horův mlýn
Areál bývalého Horova mlýna
Základní informace
Sloh	renesance, baroko
Výstavba	2. polovina 16. století
Přestavba	17. století
Stavebník	Adam II. z Hradce
Současný majitel	Horův mlýn a.s.
Poloha
Adresa	Klukovice, V Klukovicích 301, Praha 5 - Hlubočepy, Česko Česko
Ulice	V Klukovicích
Souřadnice	50°2′15,52″ s. š., 14°21′39,18″ v. d.
Další informace
Rejstříkové číslo památky	44394/1-1355 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Horův mlýn je bývalý mlýn v Praze 5-Hlubočepích v osadě Klukovice, který stojí na pravém břehu Dalejského potoka jižně od mostu železniční trati do Rudné a Berouna. Původně renesanční vodní mlýn je chráněný jako kulturní památka České republiky. Součástí chráněného areálu je kromě samotného mlýna také špýchar, stodola a brána. Celý areál je evidován v pátém nejvyšším stupni ohrožení jako zanikající.^{[pozn. 1] [1][2]}

Vodní mlýn byl založen ve 2. polovině 16. století^{[pozn. 2]} Adamem II. z Hradce, nejvyšším kancléřem království českého.^{[pozn. 3]}

Po skončení třicetileté války koupil klukovické panství včetně značně poškozeného mlýna Pavel Michna z Vacínova a od roku 1658 vlastnila tento majetek klementinská kolej. K roku 1680 zde hospodařil mlynář Hora; narození jeho dcery Kateřiny 19. května je zaznamenáno v tachlovické farní kronice.

Mlýn měl dvě kola a mlýnici, která zabírala celé přízemí. Původně renesanční objekt byl v 17. století barokně přestavěn. Úprava se týkala i mlýnského interiéru, bylo zrušeno jedno vodní kolo, mlýnice byla zmenšena vestavěním dvou místností, pravděpodobně vznikly dřevěné stropy a dřevěná hranice v mlýnici s letopočtem 1684.

Roku 1713 uvádí Tereziánský katastr klukovického mlynáře na „vlastním mlýně o 1 kole a 1 stoupě na nestálé vodě“. Roku 1781 měla ves Klukovice pouze čtyři popisná čísla: čp. 1 byl mlýn, čp. 2 dvůr a čp. 3 a 4 dominikální chalupy. V té době došlo k raabizaci dvora (rozdělení vrchnostenských statků mezi sedláky). V roce 1840 je zmíněn ve mlýně dominikální mlynář (vlastník).

Další přestavba proběhla roku 1879, poté ještě ve druhé polovině 19. století. K obytným účelům byl přestavěn po roce 1979.

Do dvora mlýna se vchází branou. Mlýnská budova stojí na jeho jižní straně, na severní je bývalá stodola a na západní menší maštal.

Patrová budova mlýna s valbovou střechou je kamenná. V přízemí měla původně tři klenuté místnosti, do nichž se vstupovalo ze dvora. Přízemí obytné části z roku 1617 má dochované zbytky staršího objektu ze 16. století. Stodola je postavena z opuky spojované hlínou. Má sedlovou střechu a nápisem v západní části „RO 1879 J. M. H.“ Celý areál je značně zchátralý a spěje k zániku.^[1]

Náhon byl zásobován vodou ze zaniklého rybníka. Dochoval se jeho násep, který se od mlýny táhne jihozápadním směrem.

• HLUŠIČKOVÁ, Hana, ed. a kol. Technické památky v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. 1. vyd. Praha: Libri, 2001-2004. 4 sv. ISBN 80-7277-042-X. Svazek III. Kapitola Praha. S. 284-285
• KLEMPERA, Josef. Vodní mlýny v Čechách. III., Praha a okolí. 1. vyd. Praha: Libri, 2001. 263 s. ISBN 80-7277-051-9. Kapitola Mlýny na vltavském levobřeží. S. 148-149
• LAŠŤOVKOVÁ, Barbora: Pražské usedlosti. 1. vyd. Praha: Libri, 2001. 359 s. ISBN 80-7277-057-8. S. 106-108
• VLČEK, Pavel a kol. Umělecké památky Prahy. Velká Praha. Vydání první. Praha: Academia, 2012-2017. 3 svazky. ISBN 978-80-200-2107-6. Kapitola Hlubočepy. S. 412-413

• Seznam mlýnů v Praze
• Klukovické koupaliště

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Horův mlýn na Wikimedia Commons
• Hlubočepy na webu ČÚZK, Archivní mapy