Horažďovice

Horažďovice
Historické jádro města
Historické jádro města
Znak města Horažďovice
znak
Lokalita
Statusměsto
Pověřená obecHoražďovice
Obec s rozšířenou působnostíHoražďovice
(správní obvod)
OkresKlatovy
KrajPlzeňský
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel5 142 (2024)[1]
Rozloha43,04 km²[2]
Nadmořská výška427 m n. m.
PSČ341 01
Počet domů1 309 (2021)[3]
Počet částí obce8
Počet k. ú.9
Počet ZSJ20
Kontakt
Adresa městského úřaduMírové náměstí 1
341 01 Horažďovice
urad@muhorazdovice.cz
StarostaIng. Michael Forman
Oficiální web: www.mesto-horazdovice.cz
Horažďovice
Další údaje
Kód obce556254
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Horažďovický zámek

Horažďovice (německy Horaschdowitz, v místním nářečí Horažďojce) jsou město v okrese Klatovy v západních Čechách. Leží mezi Strakonicemi a Klatovy v nadmořské výšce 427 m na levém břehu řeky Otavy a žije zde přibližně 5 100[1] obyvatel. Historické jádro města je městskou památkovou zónou.

Dějiny města

Původ obce – 14. století

Počátek osídlení je spjat s hradištěm na Práchni. Nejstarší zprávy (z roku 1251), týkající se Horažďovic, hovoří o osadě Gorazdějovice, založené knězem Gorazdem, žákem a nástupcem sv. Metoděje. V roce 1292 byla osada povýšena na město králem Václavem II. Město získalo městská práva, zejména právo hradební, v krátké době bylo město opevněno a postavena tvrz. Město bylo vyňato ze soudu královského a stalo se městem poddanským v držení rodu Bavorů ze Strakonic. V roce 1307 nesouhlasil Bavor III. s volbou nového krále Rudolfa Habsburského. Nový král město obléhal, ale při obléhání 3. července 1307 zemřel na úplavici. Obléhání bylo přesto úspěšné, protože smrt krále byla během něj utajena.

Páni z Hradce a Švihovští

Po roce 1404 se stalo město majetkem pánů z Hradce. V období husitských bouří stálo město na straně táboritů i proti vlastní vrchnosti. Roku 1459 koupil panství rod pánů z Kocova, město získalo právo pořádat svatohavelské výroční trhy.

Později se panství stalo majetkem Půty Švihovského ze Švihova a Rýzmberka. V roce 1503 nechal postavit vodovod, dále nechal zřídit klášter františkánů observantů a zavedl městské právo podle práva Starého Města pražského. Město též mělo právo várečné, Švihovští získali i právo na clo, mýto a druhý výroční trh – petropavelský.

Doba po Bílé hoře

V době stavovského povstání v roce 1619 vyznávali majitelé panství víru českých bratří. Město bylo vypáleno císařským vojskem, přišly hlad a epidemie, panství bylo zkonfiskováno. Novým majitelem panství se stal přísně katolický rod Šternberků, který přispěl k rozvoji města. Byl přestavěn kostel i zámek a rozšířena městská práva. Od roku 1719 se majitelé města rychle střídali. Kolem roku 1830 koupil panství kníže Rudolf Kinský ze Vchynic a Tetova. Jeho rod vlastnil panství až do roku 1945 a velmi se zasloužil o rozvoj města. Jeho dcera, kněžna lichtenštejnská Marie Aglaé, zde strávila prvních pět let života a s městem udržovala vztahy, ale zejména Horažďovice často navštěvoval její starší bratr, profesor Ferdinand Kinský.

Prosperitu ale přerušil neuvážený postoj měšťanů zainteresovaných na formanství[zdroj?], kteří v polovině 19. století odmítli napojení na tehdy budovanou železniční trať z Plzně do Českých Budějovic. Hospodářský růst se značně zpomalil a nezlepšil se ani po zřízení odbočky do Sušice a Klatov.

20. století

Koncem druhé světové války bylo město 6. května 1945 osvobozeno americkou armádou generála Pattona.

Charakter města

V současné době jsou Horažďovice třetím největším městem okresu Klatovy.

Průmysl i zemědělství jsou pouze lokálního významu. Roste podíl služeb, zejména zaměřených na turistiku.

Ve městě jsou dvě základní školy, Základní umělecká škola, Střední škola a Městské muzeum, kulturní středisko, knihovna a plavecký bazén.

Obyvatelstvo

Vývoj počtu obyvatel a domů (podle sčítání lidu)[4][5]
Rok186918801890190019101921193019501961197019801991200120112021
Počet obyvatel4 9705 6035 6355 4855 3565 2105 1894 6245 4655 7146 0495 8205 7165 4744 987
Počet domů5495946286706787018379619879891 0391 1501 2151 2661 309

Místní části

Státní statistický úřad v Praze uvádí, že v obci Zářečí o rozloze 304 ha bylo k 22. květnu 1947 sečteno 303 přítomných obyvatel.[6] Obec Zářečí byla v roce 1951 připojena k městu Horažďovice.[7]

Horažďovice, 1915

Pamětihodnosti

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Horažďovicích.
  • V severozápadním cípu historického centra stojí renesanční horažďovický zámek přestavěný z gotického hradu založeného Bavory ze Strakonic ve druhé polovině 13. století.[8] Sídlí v něm Městské muzeum.
  • Za městskými hradbami byl počátkem 16. století při starším kostele sv. Michala vystavěn gotický klášter františkánů observantů, kteří zde ale v nezůstali. V opuštěném klášteře sídlil v roce 1599 sbor Jednoty bratrské a působil zde významný bratrský dějepisec Jan Jafet.[9] Po Bílé hoře byl klášter císařem Ferdinandem II. přidělen řádu minoritů, který provedl barokní stavební úpravy včetně refektáře. Minorité roku 1814 objekt opustil. Roku 1853 klášter převzala Kongregace Školských sester de Notre Dame, které chrám přesvětily na mariánský a roku 1933 daly přistavět hranolovou věž v západním průčelí.
  • Dochovaly se pozůstatky gotického městského opevnění, zejména Červená brána, která je druhou nejstarší dochovanou branou městského opevnění na území Čech. Byla postavena v r. 1252 a v pozdní gotice posílilo její ochrannou funkci předbraní se železnou mříží a padacím mostem přes příkop. Tyto části se ovšem do dnešní doby nedochovaly.
  • Nedaleko města se nachází hradiště Prácheň datované do období mezi 11.13. stoletím.
  • Podzámecký mlýn čp. 273
  • Vodní mlýn s elektrárnou čp. 283

Zaniklé památky

  • Loretánská kaple - od roku 1659 stála na vrchu Stráž severně od centra města. Její zakladatelkou byla Ludmila hraběnka ze Šternberka. Roku 1691 žádali Šternberkové postoupení příslušného pozemku od města pro stavbu Božího hrobu a Kalvárie, ale záměr vybudovat zde poutní místo se neuskutečnil. Santa Casa byla uzavřena roku 1787 a poté byla přestavěna na obytný dům.[10]

Pověsti

Místní pán Půta Švihovský z Rýzmberka se rozhodl opravit kostel sv. Klimenta na vrchu Práchni. Během oprav mu ovšem došly peníze, a tak nechal zřídit sbírku a řekl, že ve stavbě nebude pokračovat, dokud lidé nenaplní penězi zvon, sňatý z opravovaného kostelíka. Zpočátku to šlo dobře, ale pak už lidé nechtěli přispívat a Půta musel peníze vymáhat. Když jeho biřicové obrali o poslední dva groše i ubohou vdovu, ta zaklela a zvon se i s penězi propadl do země, kde dlí dodnes. Hlídá ho černý pes s ohnivýma očima a dosud žádný z hledačů jej nenašel. Pokusil se o to i jeden horažďovický lakotný měšťan, avšak když dokopal k okraji zvonu, byl vyděšen výkřiky: „Hoří!“ Když se pak vrátil, jáma ani jeho motyka už tam nebyly. Legenda dále říká, že jedině dítě, které v noci pětkrát zaklepe na dveře kostela sv. Petra a Pavla a poprosí o odpuštění, může kletbu zlomit.

Doprava

Město leží na hlavním silničním tahu č. 22 mezi Klatovy a Strakonicemi. Na něj se v něm napojují silnice II/169, II/188 a II/139. Severně od města vede železniční trať Plzeň – České Budějovice se stanicí Horažďovice předměstí, ze které odbočuje trať do Domažlic se stanicí Horažďovice.

Osobnosti

  • Antonín Beneš (1934–2011) archeolog
  • Jaroslav Blahoš (1930–2018) lékař
  • Victor Fürth (1893–1984) architekt
  • Král Rudolf Habsburský (1281-1307) zemřel při obléhání Horažďovic
  • Jan Jafet (asi 1550–1614 Horažďovice) dějepisec Jednoty bratrské.[9] Z jeho díla čerpal Adam Hartman při sepisování Historie o těžkých protivenstvích...
  • Emanuela Kittrichová (1909–1989) architektka
  • Franz von Kaska (1834–1907) osobní lékárník a důvěrník císaře Maxmiliána Mexického
  • Stanislav Mayer (1841–1924) dlouholetý starosta města, poslanec zemského sněmu, první předseda české sekce zemské zemědělské rady
  • Milan Nakonečný (* 1932) psycholog, historik, vysokoškolský pedagog a autor řady vysokoškolských učebnic
  • Jaroslav Němec (vědec) (1921–2005) český vědec v oboru materiálového inženýrství, vysokoškolský profesor a malíř
  • Otakar Ševčík (1852–1934) houslový virtuos a pedagog
  • Richard Štorch (1877–1927) český cestovatel, lovec, fotograf
  • Jaromír Vraštil (1922–1979) malíř a ilustrátor

Galerie

Odkazy

Reference

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online. 
  5. Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online. 
  6. Seznam obcí v zemích Českých k 1. únoru 1949. Praha: Státní statistický úřad S. 35. 
  7. Vyhláška ministerstva vnitra č. 16 / 1952 Sb. ze dne 25. dubna 1952 o změnách úředních názvů míst v roce 1951. Praha: Ministerstvo vnitra S. 160. 
  8. DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. Praha: Libri, 2002. 736 s. ISBN 80-7277-003-9. Heslo Horažďovice, s. 165–166. 
  9. a b Jafet, Jan, asi 1550–1614 [online]. Středočeská vědecká knihovna v Kladně [cit. 2023-02-09]. Dostupné online. 
  10. BUKOVSKÝ, Jan. Loretánské kaple v Čechách a na Moravě. 1. vyd. Praha: Libri, 2000.

Literatura

  • WENIG Adolf: České pověsti, Praha: Olympia, 1975.
  • SMETANOVÁ Jaroslava: Spolkový život v Horažďovicích 1862 - 1918, bakalářská diplomová práce, Brno 2008 online

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Czech Republic adm location map.svg
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de
Location map of the Czech Republic
Information-silk.svg
Autor: , Licence: CC BY 2.5
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Horažďovice (8).jpg
Autor: Vlach Pavel, Licence: CC BY-SA 4.0
Zámecký pivovar ve Strakonické ulici
Aktaion v Horazdovicich - A.JPG
Autor: 01x07x2022000, Licence: CC0
Socha "Aktaióna", v okolí Horažďovického zámku.
Horažďovice (1).jpg
Autor: Vlach Pavel, Licence: CC BY-SA 4.0
Červená brána
Horažďovice (2).jpg
Autor: Vlach Pavel, Licence: CC BY-SA 4.0
Hřbitovní kostel sv. Jana Křtitele
Památník světových válek(Horažďovice).JPG
Autor: Fredy.00, Licence: CC BY 3.0
Památník obětem světových válek
Horažďovice, předměstí - bývalé zdravotní středisko A.JPG
Autor: Qwertz0451, Licence: CC0
Fotografie Horažďovického předměstí.
Horažďovice (14).jpg
Autor: Vlach Pavel, Licence: CC BY-SA 4.0
Husovo náměstí
Horažďovice (7).jpg
Autor: Vlach Pavel, Licence: CC BY-SA 4.0
Horažďovice, okres Klatovy. Kaple sv. Vojtěcha v ulici Příkopy.
Horažďovice (6).jpg
Autor: Vlach Pavel, Licence: CC BY-SA 4.0
Branka Kocour v Podbranské ulici
Horažďovice - Kostel sv Petra a Pavla.jpg
(c) Pletiplot, CC BY-SA 3.0
Horažďovice - Kostel sv. Petra a Pavla
Horažďovice (15).jpg
Autor: Vlach Pavel, Licence: CC BY-SA 4.0
Hradební ulice
Horažďovice (3).jpg
Autor: Vlach Pavel, Licence: CC BY-SA 4.0
Masné krámy v Hradební ulici
Horažďovice (10).jpg
Autor: Vlach Pavel, Licence: CC BY-SA 4.0
Zámecký mlýn
Spezialkarte 4251 Nepomuk und Horazdowitz.jpg
historische Landkarte: Spezialkarte 1:75.000, franzisco-josephinische (3.) Landesaufnahme der österreichisch-ungarischen Monarchie. Blatt 4251 Nepomuk und Horažďowitz. Mit Kasejowitz, Měčín, Plahitz, Silberberg, Bergstadtl. Horazdowitz, Mecin
Památník zničené synagogy v Horažďovicích.jpg
Autor: Fredy.00, Licence: CC BY 3.0
Památník synagogy zničené nacisty během druhé světové války.
Horažďovický zámek (prázdniny 2023) IMG 5444.JPG
Autor: 01x07x2022000, Licence: CC0
Horažďovický zámek (prázdniny 2023)
Horažďovice.jpg
Autor: Vlach Pavel, Licence: CC BY-SA 4.0
Kostel Nanebevzetí Panny Marie
Horažďovice (11).jpg
Autor: Vlach Pavel, Licence: CC BY-SA 4.0
Strakonická ulice s Husovým sborem z roku 1928