Hora Svaté Anny

Hora Svaté Anny
Góra Świętej Anny
Celkový pohled
Celkový pohled
Poloha
Souřadnice50°27′22″ s. š., 18°10′3″ v. d.
StátPolskoPolsko Polsko
VojvodstvíOpolské
OkresStrzelce
GminaLeśnica
Hora Svaté Anny
Rozloha a obyvatelstvo
Počet obyvatel467
Etnické složeníSlezané, Němci, Poláci a další
Náboženské složenířímští katolíci a další
Správa
Telefonní předvolba+48 77
PSČ47-150
Označení vozidelOST
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hora Svaté Anny[1][2][3][4] (polsky Góra Świętej Anny, německy Sankt Annaberg, slezsky Anaberg nebo Świyntŏ Anna) je obec v jižním Polsku v Opolském vojvodství v okrese Strzelce ve gmině Leśnica. Rozkládá se na severním a východním svahu stejnojmenného kopce (408 m n. m.) v nejzápadnější části Slezské vrchoviny. V roce 2011 zde žilo 467 obyvatel.[5]

Hora Svaté Anny je nejvýznamnějším katolickým poutním místem Horního Slezska. První kostel na kopci byl postaven na sklonku 15. století. Na začátku 17. století byla do něj z Ujazdu přemístěna uctívaná dřevěná socha svaté Anny Samotřetí datovaná do roku 1480. V roce 1655 do obce přišla skupina třiceti františkánů, kteří nechali kostel přestavět v barokním slohu a vedle vybudovali první klášter. V letech 1700–1709 vznikla na jižních a západních svazích hory Kalvárie – křížová cesta se 33 kaplemi. Mezi lety 1733 až 1749 proběhla výstavba nového barokního kláštera. V průběhu dalších dvou století došlo ještě k několika dalším stavebním úpravám.

Zvláštní význam získala Hora Svaté Anny v 19. století v době národnostních nesvárů. Jak proněmecky, tak propolsky orientovaní Slezané ji považovali za symbolické místo, jakési „srdce Slezska“, a zde konané bohoslužby nebo sváteční akce měly mnohdy ráz politické manifestace. Bitva u Annabergu v květnu 1921 byla největší bitvou v průběhu hornoslezských povstání. Po rozdělení regionu v roce 1922 Hora Svaté Anny zůstala na německé straně a byla připojena k Polsku až po druhé světové válce. Dodnes zde žije početná německá menšina (25,7 % při sčítání lidu 2011)[6] a obec je od roku 2008 oficiálně dvojjazyčná.

Kromě poutního komplexu jsou významnými pamětihodnostmi Hory Svaté Anny Památník povstaleckého činu (Pomnik Czynu Powstańczego) dokončený v roce 1955, který propagandisticky upomíná na bitvu z roku 1921 a „odvěký polský boj proti germánství“, a s nim sousedící meziválečný amfiteátr pro 30 tisíc diváků, původně součást nacistického mauzolea s obdobnou, ač opačně interpretovanou, tematikou.

Bývalý nefelinitový lom na jižním svahu kopce tvoří geologickou přírodní rezervaci. V roce 2010 byl zřízen Národní geopark Hora Svaté Anny s deset kilometrů dlouhou naučnou stezkou spojující řadu z přírodně-geologického hlediska významných stanovišť v okolí.

Každoročně v druhé půlce července se v obci koná Svátek mládeže (Święto Młodzieży) – celopolský sraz katolické mládeže.

Katastrem Hory Svaté Anny prochází dálnice A4, ale vesnice na ni není napojena, nejbližší sjezd je vzdálený osm kilometrů.

Odkazy

Reference

  1. ↑ Web Národního geoparku: Úvod - Geopark Hora Sv. Anny
  2. ↑ Dobratrasa.eu: Památník velikášství na Hoře Svaté Anny
  3. ↑ Diecéze ostravsko-opavská: Poutní místo Hora svaté Anny u Opole získalo titul mezinárodní svatyně, 14.9.2015
  4. ↑ Region Hranicko: Žáci z Bělotína strávili dopoledne v pobočce Slezského muzea Opole, poblíž Hory svaté Anny, 7.2.2011
  5. ↑ Údaje Hlavního statistického úřadu PR podle sčítání lidu 2011
  6. ↑ Údaje pro celou gminu Leśnica/Leschnitz podle sčítání lidu 2011: Portál Němců v Polsku: „Další výsledky sčítání lidu“, 15.1.2015 Archivováno 18. 2. 2021 na Wayback Machine.

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Widok na Górę Św. Anny.jpg
Autor: Błażej Duk, Licence: CC BY-SA 4.0
Widok na Górę Św. Anny od strony północnej (od strony autostrady A4).