Horacio Zeballos

Horacio Zeballos
Horacio Zeballos ve Wimbledonu 2019
Horacio Zeballos ve Wimbledonu 2019
StátArgentinaArgentina Argentina
Datum narození27. dubna 1985 (39 let)[1]
Místo narozeníMar del Plata, Argentina
BydlištěBuenos Aires, Argentina
Výška188 cm[1]
Hmotnost84 kg[1]
Profesionál od2003
Držení raketylevou rukou, bekhend jednoruč
Výdělek7 938 869 USD
Tenisová raketaHEAD
Dvouhra
Poměr zápasů91–133
Tituly1 ATP, 12 challengerů, 4 Futures
Nejvyšší umístění39. místo (4. března 2013)
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Open1. kolo (2010, 2013, 2014, 2017, 2018)
French Open4. kolo (2017)
Wimbledon2. kolo (2018)
US Open2. kolo (2009, 2016)
Čtyřhra
Poměr zápasů352–209
Tituly21 ATP, 29 challengerů, 8 Futures
Nejvyšší umístění1. místo (6. května 2024)
Čtyřhra na Grand Slamu
Australian Opensemifinále (2022, 2023)
French Opensemifinále (2013, 2022, 2023, 2024)
Wimbledonfinále (2021, 2023)
US Openfinále (2019)
Velké turnaje ve čtyřhře
Turnaj mistrůsemifinále (2020, 2021)
Olympijské hry1. kolo (2020)
Smíšená čtyřhra na olympijských hrách
Olympijské hry1. kolo (2020)
Týmové soutěže
Davis Cupsemifinále (2010, 2013)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20240529a29. května 2024
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Horacio Zeballos (* 27. dubna 1985 Mar del Plata) je argentinský profesionální tenista hrající levou rukou. V roce 2024 byl pět týdnů světovou jedničkou ve čtyřhře, kterou se stal jako první argentinský muž bez rozdílu soutěže. S Granollersem vystoupali na vrchol společně jako šedesátá třetí a čtvrtá jednička od zavedení žebříčku ATP v březnu 1976.[2][3] Ve své dosavadní kariéře na okruhu ATP Tour vyhrál jeden singlový a dvacet jedna deblových turnajů včetně sedmi Mastersů. Na challengerech ATP a okruhu ITF získal šestnáct titulů ve dvouhře a třicet sedm ve čtyřhře.[4]

Na žebříčku ATP byl ve dvouhře nejvýše klasifikován v březnu 2013 na 39. místě a ve čtyřhře pak v květnu 2024 na 1. místě. Trénuje ho Alejandro Lombardo.[1]

Na nejvyšší grandslamové úrovni si zahrál se Španělem Marcelem Granollersem tři finále. Na US Open 2019 podlehli Kolumbijcům Juanu Sebastiánu Cabalovi s Robertem Farahem, ve Wimbledonu 2021 Chorvatům Nikolu Mektićovu a Mate Pavićovi a ve Wimbledonu 2023 Nizozemci Wesley Koolhofovi s Britem Nealem Skupskim.

V argentinském daviscupovém týmu debutoval v roce 2010 úvodním kolem Světové skupiny proti Švédsku, v němž s Davidem Nalbandianem vyhrál čtyřhru nad párem Söderling a Lindstedt. Argentinci zvítězili 3:2 na zápasy. Do září 2024 v soutěži nastoupil k patnácti mezistátním utkáním s bilancí 2–1 ve dvouhře a 9–6 ve čtyřhře.[5]

Na Panamerických hrách 2007 v brazilském Rio de Janeiru vyhrál čtyřhru s krajanem Eduardem Schwankem.

Tenisová kariéra

Na okruhu ATP Tour debutoval ve čtyřhře Chile Open 2008, turnaje hraného na antukových dvorcích areálu ve Viña del Mar. V páru s Američanem Hugem Armandem nepřešli první kolo.[1] Do premiérového finále postoupil během listopadového St. Petersburg Open 2009 v Petrohradu, kde podlehl Ukrajinci Sergiji Stachovskému.[1][4]

Debut v hlavní soutěži nejvyšší grandslamové kategorie zaznamenal v mužském deblu French Open 2009. S krajanem Lucasem Arnoldem Kerem však v úvodním kole nestačili na turnajové jedničky Daniela Nestora s Nenadem Zimonjićem. Dvouhru si poprvé zahrál během US Open 2009 po zvládnuté tříkolové kvalifikaci. V první fázi hlavní soutěže vyřadil německého kvalifikanta Michaela Berrera, ale poté jeho cestu soutěží ukončil ve čtyřech setech Tomáš Berdych.[1][4]

Singlovou trofej si odvezl z chilského VTR Open 2013 po finálové výhře nad světovou pětkou Rafaelem Nadalem, která se vracela na okruh po více než půlročním výpadku pro zranění levého kolena. Poprvé v kariéře tak zdolal člena elitní světové desítky. Po Federerovi, Söderlingovi, Djokovićovi a Murraym se stal pátým tenistou, který porazil Španěla na antuce.[6]

Do grandslamového finále se probojoval se Španělem Marcelem Granollersem v deblové soutěži US Open 2019, v němž nestačili na kolumbijské světové jedničky Juana Sebastiána Cabala s Robertem Farahem.[7][8] Navázal tím na semifinálové účasti ze čtyřhry US Open 2010 a French Open 2013.

Finále na Grand Slamu

Mužská čtyřhra: 3 (0–3)

Stavrokturnajpovrchspoluhráčsoupeři ve finálevýsledek
Finalista2019US OpentvrdýŠpanělsko Marcel GranollersKolumbie Juan Sebastián Cabal
Kolumbie Robert Farah
4–6, 5–7
Finalista2021WimbledontrávaŠpanělsko Marcel GranollersChorvatsko Nikola Mektić
Chorvatsko Mate Pavić
4–6, 6–7(5–7), 6–2, 5–7
Finalista2023WimbledontrávaŠpanělsko Marcel GranollersNizozemsko Wesley Koolhof
Spojené království Neal Skupski
4–6, 4–6

Finále na Turnaji mistrů

Mužská čtyřhra: 1 (0–1)

Stavdatumturnajpovrchspoluhráčsoupeři ve finálevýsledek
Finalista2023Turín, Itálietvrdý (h)Španělsko Marcel GranollersUSA Rajeev Ram
Spojené království Joe Salisbury
3–6, 4–6

Finále na okruhu ATP Tour

Legenda
D – dvouhra; Č – čtyřhra
Grand Slam (0–3 Č)
Turnaj mistrů (0–1 Č)
ATP Tour Masters 1000 (7–1 Č)
ATP Tour 500 (3–1 Č)
ATP Tour 250 (1–1 D; 11–15 Č)

Dvouhra: 2 (1–1)

Stavč.datumturnajpovrchsoupeř ve finálevýsledek
Finalista1.1. listopadu 2009Petrohrad, Ruskotvrdý (h)Ukrajina Serhij Stachovskyj6–2, 6–7(8–10), 6–7(7–9)
Vítěz1.10. února 2013Viña del Mar, ChileantukaŠpanělsko Rafael Nadal6–7(2–7), 7–6(8–6), 6–4

Čtyřhra: 42 (21–21)

Stavč.datumturnajpovrchspoluhráčsoupeři ve finálevýsledek
Vítěz1.21. února 2010Buenos Aires, ArgentinaantukaArgentina Sebastián PrietoNěmecko Simon Greul
Austrálie Peter Luczak
7–6(7–4), 6–3
Finalista1.7. února 2010Santiago de Chile, ChileantukaItálie Potito StaracePolsko Łukasz Kubot
Rakousko Oliver Marach
4−6, 0−6
Vítěz2.1. května 2011Mnichov, NěmeckoantukaItálie Simone BolelliNěmecko Andreas Beck
Německo Christopher Kas
7–6(7–3), 6–4
Finalista2.29. září 2013Kuala Lumpur, Malajsietvrdý (h)Uruguay Pablo CuevasUSA Eric Butorac
Jižní Afrika Raven Klaasen
2–6, 4–6
Finalista3.16. února 2014Buenos Aires, ArgentinaantukaUruguay Pablo CuevasŠpanělsko Marcel Granollers
Španělsko Marc López
5–7, 4–6
Vítěz3.28. února 2016São Paulo, BrazílieantukaChile Julio PeraltaŠpanělsko Pablo Carreño Busta
Španělsko David Marrero
4–6, 6–1, [10–5]
Vítěz4.24. července 2016Gstaad, ŠvýcarskoantukaChile Julio PeraltaChorvatsko Mate Pavić
Nový Zéland Michael Venus
7–6(7–2), 6–2
Vítěz5.7. srpna 2016Atlanta, Spojené státytvrdýArgentina Andrés MolteniŠvédsko Johan Brunström
Švédsko Andreas Siljeström
7–6(7–2), 6–4
Vítěz6.25. září 2016Mety, Francietvrdý (h)Chile Julio PeraltaChorvatsko Mate Pavić
Nový Zéland Michael Venus
6–3, 7–6(7–4)
Finalista4.12. února 2017Quito, EkvádorantukaChile Julio PeraltaUSA James Cerretani
Rakousko Philipp Oswald
3−6, 1−2skreč
Vítěz7.16. dubna 2017Houston, Spojené státyantukaChile Julio PeraltaNěmecko Dustin Brown
USA Frances Tiafoe
4–6, 7–5, [10–6]
Finalista5.25. srpna 2017Winston-Salem, Spojené státytvrdýChile Julio PeraltaNizozemsko Jean-Julien Rojer
Rumunsko Horia Tecău
3−6, 4−6
Finalista6.září 2017Petrohrad, Ruskotvrdý (h)Chile Julio PeraltaČesko Roman Jebavý
Nizozemsko Matwé Middelkoop
4–6, 4–6
Finalista7.leden 2018Brisbane, AustrálietvrdýArgentina Leonardo MayerFinsko Henri Kontinen
Austrálie John Peers
6–3, 3–6, [2–10]
Vítěz8.únor 2018Buenos Aires, Argentina (2)antukaArgentina Andrés MolteniKolumbie Juan Sebastián Cabal
Kolumbie Robert Farah
6–3, 5–7, [10–3]
Vítěz9.červenec 2018Båstad, ŠvédskoantukaChile Julio PeraltaItálie Simone Bolelli
Itálie Fabio Fognini
6–3, 6–4
Vítěz10.červenec 2018Hamburk, NěmeckoantukaChile Julio PeraltaRakousko Oliver Marach
Chorvatsko Mate Pavić
6–1, 4–6, [10–6]
Finalista10.únor 2019Córdoba, ArgentinaantukaArgentina Máximo GonzálezČesko Roman Jebavý
Argentina Andrés Molteni
4–6, 6–7(4–7)
Vítěz11.únor 2019Buenos Aires, Argentina (3)antukaArgentina Máximo GonzálezArgentina Diego Schwartzman
Rakousko Dominic Thiem
6–1, 6–1
Vítěz12.březen 2019Indian Wells, Spojené státytvrdýChorvatsko Nikola MektićPolsko Łukasz Kubot
Brazílie Marcelo Melo
4–6, 6–4, [10–3]
Finalista9.červen 2019Eastbourne, Velká BritánietrávaArgentina Máximo GonzálezKolumbie Juan Sebastián Cabal
Kolumbie Robert Farah
6–3, 6–7(4–7), [6–10]
Finalista10.červenec 2019Båstad, ŠvédskoantukaArgentina Federico DelbonisBelgie Sander Gillé
Belgie Joran Vliegen
7–5(7–5), 5–7, [5–10]
Vítěz13.srpen 2019Toronto, KanadatvrdýŠpanělsko Marcel GranollersNizozemsko Robin Haase
Nizozemsko Wesley Koolhof
7–5, 7–5
Finalista11.září 2019US Open, New York, Spojené státytvrdýŠpanělsko Marcel GranollersKolumbie Juan Sebastián Cabal
Kolumbie Robert Farah
4–6, 5–7
Vítěz14.únor 2020Buenos Aires, Argentina (4)antukaŠpanělsko Marcel GranollersArgentina Guillermo Durán
Argentina Juan Ignacio Londero
6–4, 5–7, [18–16]
Vítěz15.únor 2020Rio de Janeiro, BrazílieantukaŠpanělsko Marcel GranollersItálie Salvatore Caruso
Itálie Federico Gaio
6–4, 5–7, [10–7]
Finalista12.září 2020Kitzbühel, RakouskoantukaŠpanělsko Marcel GranollersUSA Austin Krajicek
Chorvatsko Franko Škugor
6–7(5–7), 5–7
Vítěz16.září 2020Řím, ItálieantukaŠpanělsko Marcel GranollersFrancie Jérémy Chardy
Francie Fabrice Martin
6–4, 5–7, [10–8]
Finalista13.březen 2021Acapulco, MexikotvrdýŠpanělsko Marcel GranollersSpojené království Neal Skupski
Spojené království Ken Skupski
6–7(3–7), 4–6
Vítěz17.9. května 2021Madrid, ŠpanělskoantukaŠpanělsko Marcel GranollersChorvatsko Nikola Mektić
Chorvatsko Mate Pavić
1–6, 6–3, [10–8]
Finalista14.10. července 2021Wimbledon, Londýn, Spojené královstvítrávaŠpanělsko Marcel GranollersChorvatsko Nikola Mektić
Chorvatsko Mate Pavić
4–6, 6–7(5–7), 6–2, 5–7
Vítěz18.22. srpna 2021Cincinnati, Spojené státytvrdýŠpanělsko Marcel GranollersUSA Steve Johnson
USA Austin Krajicek
7–6(7–5), 7–6(7–5)
Finalista15.13. února 2022Buenos Aires, ArgentinaantukaItálie Fabio FogniniMexiko Santiago González
Argentina Andrés Molteni
1–6, 1–6
Vítěz19.19. června 2022Halle, NěmeckotrávaŠpanělsko Marcel GranollersNěmecko Tim Pütz
Nový Zéland Michael Venus
6–4, 6–7(5–7), [14–12]
Finalista16.27. května 2023Ženeva, ŠvýcarskoantukaŠpanělsko Marcel GranollersSpojené království Jamie Murray
Nový Zéland Michael Venus
6–7(6–8), 6–7 (3–7)
Finalista17.15. července 2023Wimbledon, Londýn, Spojené královstvítrávaŠpanělsko Marcel GranollersNizozemsko Wesley Koolhof
Spojené království Neal Skupski
4–6, 4–6
Vítěz20.15. října 2023Šanghaj, ČínatvrdýŠpanělsko Marcel GranollersIndie Rohan Bopanna
Austrálie Matthew Ebden
5–7, 6–2, [10–7]
Finalista18.19. listopadu 2023Turnaj mistrů, Turín, Itálietvrdý (h)Španělsko Marcel GranollersUSA Rajeev Ram
Spojené království Joe Salisbury
3–6, 4–6
Finalista19.leden 2024Auckland, Nový ZélandtvrdýŠpanělsko Marcel GranollersNizozemsko Wesley Koolhof
Chorvatsko Nikola Mektić
3–6, 7–6(7–5), [7–10]
Finalista20.únor 2024Buenos Aires, ArgentinaantukaŠpanělsko Marcel GranollersItálie Simone Bolelli
Itálie Andrea Vavassori
2–6, 6–7(6–8)
Finalista21.březen 2024Indian Wells, Spojené státytvrdýŠpanělsko Marcel GranollersNizozemsko Wesley Koolhof
Chorvatsko Nikola Mektić
6–7(2–7), 6–7(4–7)
Vítěz26.18. května 2024Řím, Itálie (2)antukaŠpanělsko Marcel GranollersSalvador Marcelo Arévalo
Chorvatsko Mate Pavić
6–2, 6–2

Tituly na challengerech ATP

Legenda
Challengery (12 D; 29 Č)

Dvouhra (12 titulů)

Č.datumturnajpovrchporažený finalistavýsledek
1.16. června 2008Recanati, ItálietvrdýSlovinsko Grega Zemlja6–3, 6–4
2.27. ledna 2009Bucaramanga, EkvádorantukaKolumbie Carlos Salamanca7–5, 6–2
3.16. března 2009Bogotá, KolumbieantukaMexiko Santiago González7–6(7–3), 6–0
4.26. července 2009Manta, EkvádortvrdýFrancie Vincent Millot3–6, 7–5, 6–3
5.8. srpna 2009Campos do Jordão, BrazílietvrdýBrazílie Thiago Alves6–7(4–7), 6–4, 6–3
6.4. říjen 2009Buenos Aires, ArgentinaantukaArgentina Gastón Gaudio6–2, 3–6, 6–3
7.13. května 2012Praha, ČeskoantukaSlovensko Martin Kližan1–6, 6–4, 7–6(8–6)
8.4. listopadu 2012Montevideo, UruguayantukaNěmecko Julian Reister6–3, 6–2
9.11. listopadu 2012São Leopoldo, BrazílieantukaChile Paul Capdeville3–6, 7–5, 7–6(7–2)
10.6. ledna 2013São Paulo, BrazílietvrdýBrazílie Rogério Dutra da Silva7–6(7–5), 6–2
11.19. června 2016Poprad, SlovenskoantukaRakousko Gerald Melzer6–3, 6–4
12.9. července 2016Båstad, ŠvédskoantukaŠpanělsko Roberto Carballés Baena6–3, 6–4

Postavení na konečném žebříčku ATP

Dvouhra

Rok200320042005200620072008200920102011201220132014201520162017201820192023
Pořadí1203. 687. 524. 264. 254. 209. 45. 110. 109. 84. 56. 123. 124. 71. 66. 181.

Čtyřhra

Rok200320042005200620072008200920102011201220132014201520162017201820192020202120222023
Pořadí1376. 778. 364. 228. 82. 152. 79. 33. 88. 63. 40. 79. 72. 45. 38. 29. 4. 3. 6. 14. 5.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Horacio Zeballos na anglické Wikipedii.

  1. a b c d e f g Horacio Zeballos na stránkách ATP Tour (anglicky), přístup: 20240510a10. května 2024
  2. Marcel Granollers and Horacio Zeballos, on top of the world as doubles No. 1s. ATP Tour, Inc. [online]. 2024-05-06 [cit. 2024-05-10]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. Histórico: el argentino Horacio Zeballos será número 1 del mundo en dobles tras ganar un partido electrizante en Madrid. OneFootball [online]. 2024-05-03 [cit. 2024-05-03]. Dostupné online. (španělsky) 
  4. a b c Horacio Zeballos na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky), přístup: 20240529a29. května 2024
  5. Horacio Zeballos na stránkách Davis Cupu (anglicky), přístup: 20240228a28. února 2024
  6. Rafael Nadal denied comeback title after shock defeat to world No 73 in Chile final. Indipendent [online]. 2013-02-11 [cit. 2023-10-16]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-07-07. (anglicky) 
  7. Top Seeds Cabal/Farah Take The Trophy In New York [online]. ATP Tour, Inc., 2019-09-06 [cit. 2019-09-09]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. Ondřej Jirásek, TenisPortal.cz. Cabal s Farahem mají druhý grandslamový titul. Po Wimbledonu ovládli i US Open [online]. TenisPortal.cz, 2019-09-06 [cit. 2019-09-09]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Nováček roku na ATP Tour
Předchůdce:
Kei Nišikori
2009
Horacio Zeballos
Nástupce:
Tobias Kamke
Žebříček ATPŽebříček WTA
Mužská dvouhra20240701a1. července 2024
Poř.tenistabodyposun
1.Itálie Jannik Sinner (ITA)9 890
2.Srbsko Novak Djoković (SRB)8 360
3.Španělsko Carlos Alcaraz (ESP)8 130
4.Německo Alexander Zverev (GER)6 905
5.  Daniil Medveděv6 445
6.  Andrej Rubljov4 420
7.Polsko Hubert Hurkacz (POL)4 235
8.Norsko Casper Ruud (NOR)4 025
9.Austrálie Alex de Minaur (AUS)3 830
10.Bulharsko Grigor Dimitrov (BUL)3 750
Ženská dvouhra20240701a1. července 2024
Poř.tenistkabodyposun
1.Polsko Iga Świąteková (POL)11 585
2.USA Coco Gauffová (USA)7 943
3.  Aryna Sabalenková7 841
4.Kazachstán Jelena Rybakinová (KAZ)6 026
5.USA Jessica Pegulaová (USA)5 025
6.Česko Markéta Vondroušová (CZE)4 463
7.Itálie Jasmine Paoliniová (ITA)4 228
8.Čína Čeng Čchin-wen (CHN)4 055
9.Řecko Maria Sakkariová (GRE)3 805
10.Tunisko Ons Džabúrová (TUN)3 801
Mužská čtyřhra20240701a1. července 2024
Poř.tenistabodyposun
1.Austrálie Matthew Ebden (AUS)8 125
2.Španělsko Marcel Granollers (ESP)7 980
Argentina Horacio Zeballos (ARG)7 980
4.Indie Rohan Bopanna (IND)7 840
5.Spojené království Joe Salisbury (GBR)6 470
6.USA Rajeev Ram (USA)6 425
7.Salvador Marcelo Arévalo (ESA)6 080
8.Nizozemsko Wesley Koolhof (NED)5 660
9.Chorvatsko Mate Pavić (CRO)5 410
10.Itálie Andrea Vavassori (ITA)5 075
Ženská čtyřhra20240701a1. července 2024
Poř.tenistkabodyposun
1.Belgie Elise Mertensová (BEL)7 850
2.Čínská Tchaj-pej Sie Šu-wej (TPE)7 313
3.Nový Zéland Erin Routliffeová (NZL)7 285
4.Kanada Gabriela Dabrowská (CAN)6 395
5.Česko Kateřina Siniaková (CZE)6 348
6.Austrálie Storm Hunterová (AUS)6 305
7.Německo Laura Siegemundová (GER)6 255
8.  Věra Zvonarevová5 280
9.USA Nicole Melichar-Martinezová (USA)4 930
Austrálie Ellen Perezová (AUS)4 930

Média použitá na této stránce

Flag of Australia (converted).svg

Flag of Australia, when congruence with this colour chart is required (i.e. when a "less bright" version is needed).

See Flag of Australia.svg for main file information.
Flag of South Africa.svg

Vlajka Jihoafrické republiky

Used color: National flag | South African Government and Pantone Color Picker

     zelená rendered as RGB 000 119 073Pantone 3415 C
     žlutá rendered as RGB 255 184 028Pantone 1235 C
     červená rendered as RGB 224 060 049Pantone 179 C
     modrá rendered as RGB 000 020 137Pantone Reflex Blue C
     bílá rendered as RGB 255 255 255
     černá rendered as RGB 000 000 000
Flag of Chile.svg
Při zobrazení tohoto souboru lze snadno přidat orámování
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Flag of Finland.svg
Finská vlajka
Flag of Belgium.svg

Belgická vlajka

This is the national flag of Belgium, according to the Official Guide to Belgian Protocol. It has a 13:15 aspect ratio, though it is rarely seen in this ratio.

Its colours are defined as Pantone black, Pantone yellow 115, and Pantone red 032; also given as CMYK 0,0,0,100; 0,8.5,79,0; and 0,94,87,0.
Slovenia Flag.svg
Autor: Professorsolo2015, Licence: CC BY-SA 4.0
Flag of Slovenia
Flag of Chinese Taipei for Olympic games.svg
Chinese Taipei Olympic Flag. According to the official website of Chinese Taipei Olympic Committee, Blue Sky(circle) & White Sun(triangles) above the Olympic rings is neither the National Emblem of the Republic of China, nor the Party Emblem of Kuomintang (KMT), but a design in between, where the triangles do not extend to the edge of the blue circle, as registered at International Olympic Committee in 1981 and digitally rendered in 2013. Besides, the blue outline of the five-petaled plum blossom is broader than the red one. Moreover, the CMYK code of the blue one and the Blue Sky & White Sun is "C100-M100-Y0-K0", and different from the Olympic rings (C100-M25-Y0-K0). Note that it's the only version recognized by IOC.
Flag of Canada (Pantone).svg
Flag of Canada introduced in 1965, using Pantone colors. This design replaced the Canadian Red Ensign design.
Zeballos WM19 (37) (48521679971).jpg
Autor: si.robi, Licence: CC BY-SA 2.0
Zeballos WM19 (37)