Horká linka Moskva–Washington
Horká linka, přesněji Přímá komunikační linka Moskva–Washington, je označení pro bezpečné komunikační spojení mezi představiteli Spojených států amerických – Bílým domem a Sovětského svazu – Kremlem v době studené války i poté.
Historie
Na základě zkušenosti při hledání vhodné cesty vzájemného dialogu (zejména při na karibské krizi, kdy se svět ocitl na prahu jaderné katastrofy) rozhodly USA a SSSR o zřízení přímého spojení mezi Bílým domem a Kremlem. Zakládajícím dokumentem bylo Memorandum o porozumění mezi Spojenými státy americkými a Svazem sovětských socialistických republik ohledně zřízení přímého komunikačního spojení, které podepsali 20. června 1963 v Ženevě Semjon Carapkin a Charles Stelle. První testovací zprávy byly odeslány 30. srpna 1963, v této době fungovala na principu dálnopisu.[1][2]
Podle dohody byl komunikační systém tvořen:
- dvěma koncovými body s telegrafním dálnopisným zařízením,
- jedním nepřetržitým drátovým telegrafním okruhem, směrovaným Washington-Londýn-Kodaň-Stockholm-Helsinky-Moskva; a
- jedním nepřetržitým radiotelegrafním okruhem, směrovaným Washington-Tanger-Moskva.
Poprvé byla linka oficiálně využita 5. června 1967 z Moskvy. Sovětská strana se tázala, zda jsou Američané zapojeni do šestidenní války mezi Izraelem a jeho arabskými sousedy. Během dalších dní si mezi sebou vyměnili přes 20 zpráv. Koncem 70. let byl systém doplněn podmořským kabelem a následně satelitním systémem. Od roku 1986 přibyly faxy umožňující přenos dokumentů a map.
V roce 1999 byly zprovozněny další linky mezi úřadovnou amerického viceprezidenta a ruského premiéra, mezi národními bezpečnostními agenturami a kancelářemi ministrů zahraničí.[zdroj?]
Pro zajištění maximální bezpečnosti byla využívána Vernamova šifra a zapečetěné jednorázové šifrovací klíče byly pravidelně dopravovány letecky a protistraně předávány prostřednictvím ambasády.[zdroj?]
V roce 2007 byla linka modernizována do podoby zabezpečené počítačové sítě s e-mailem a chatem. Tento systém zahájil provoz 1. ledna 2008. Nadále používá dvě satelitní spojení, ale starý záložní kabel nahradil optický kabel.
Galerie
- Dálnopisný stroj z roku 1967 vystavený v Prezidentské knihově Lyndona B. Johnosna
- Dálnopisný stroj od společnosti Siemens používaný v letech 1963-1980
- Terminál horké linky v komunikačním centru ve východním křídle Bílého domu,
- Komunikační vodič s výstražným textem poblíž Finského města Forssa
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Moscow–Washington hotline na anglické Wikipedii.
- ↑ LÁZŇOVSKÝ, Matouš Lázňovský. Haló, tady nepřítel. Horká linka brání válce mezi Ruskem a USA už 50 let. iDnes.cz [online]. Mafra, 2013-08-30 [cit. 2023-11-15]. Dostupné online.
- ↑ Memorandum of Understanding between the United States of America and the Union of Soviet Socialist Republics Regarding the Establishment of a Direct Communications Link [online]. Lillian Goldman Law Library, 2017-04-04 [cit. 2023-11-15]. Dostupné online.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Horká linka na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
Autor: Austin Mills (austinmills), Licence: CC BY-SA 2.0
The Picture shows a East-German Teleprinter of Type T63-SU12 from Siemens (formerly Siemens & Halske).
This Teleprinter was used from 1963-1980 as a part of the special transatlantic Moscow–Washington hotline, also known as "The Red Line".
Terminal of the Washington-Moscow Hotline in the WHCA-communications center under the East Wing of the White House. With Teletype Corp. Model 28 ASR and Siemens T63 SU12 teletype equipment, each connected to an ETCRRM II encryption device.
Autor: User:Piotrus, Licence: CC BY 3.0
"Red Phone" Moscow–Washington hotline from the Carter Administration White House. On display at the Jimmy Carter Library and Museum
Autor: Jim Kuhn, Licence: CC BY 4.0
Moscow-Washington teletype hotline, 1967 at the LBJ Presidential Library.
Autor: EsaL-74, Licence: CC BY-SA 4.0
One Washington–Moscow hotline sign in Finland. There is still several sign. Sign mean "Post and telegraph department". This one is in Forssa