Horlivka

Horlivka / Gorlovka Горлівка / Горловка
Palác kultury v Horlivce
znak vlajka
Poloha
Souřadnice	48°18′ s. š., 38°3′ v. d.
Nadmořská výška	~316 m n. m.
Stát	Ukrajina Ukrajina
Oblast	Doněcká
Rajón	Horlivský
Administrativní dělení	3 městské rajóny: Centralno-Miskyj, Kalininskyj, Mykytivskyj
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de Horlivka
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	422 km²
Počet obyvatel	239 828, vč. aglomerace přes 300 000 (2022)
Hustota zalidnění	686 obyv./km²
Etnické složení	Ukrajinci, Rusové
Náboženské složení	Pravoslavné křesťanství
Správa
Starosta	Ivan Sacharčuk
Vznik	1779
Oficiální web	gorlovka.dn.ua
Telefonní předvolba	+380 24(2)
PSČ	84600–84690
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Horlivka (ukrajinsky Горлівка; rusky Горловка – Gorlovka) je průmyslové město a dopravní uzel na východoukrajinském Donbasu. Leží na severovýchodě Doněcké oblasti, přibližně 50 km severně od Doněcku a je sídelním městem Horlivského rajónu. V současné době zde žije 220 000 obyvatel; jejich počet kvůli ekonomické recesi klesá (v 80. letech 20. století přesahoval 300 000).

Historie

V roce 1779 byl založen Gosudarev Posad (Hospodářovo sídlo) zemědělsko-dělnického charakteru. Jméno Gosudar bylo ustáleným označením majitele nebo správce panství. Vesnice se nelišila od okolních osad Donbasu. Její rozvoj byl spojen se stavbou železnice Kursko–charkovsko–azovské železnice roku 1867 V roce 1869 byla přejmenováno podle důlního inženýra P. Gorlova na Gorlovka (místně Horlivka). Dělnické město poskytovalo základní služby a organizaci několika těžebních táborů. Během ruské revoluce v roce 1905 bylo dějištěm ozbrojeného povstání. V dubnu 1918 Horlivku ovládly jednotky loajální k Ukrajinské lidové republice. Pod sovětskou kontrolou od 20. do 30. let 20. století Horlivka hospodářsky expandovala tak, že se stala se hlavním centrem těžby v Ukrajinské SSR. Počátkem 20. století zde žilo zhruba 7000 osob; bouřlivý rozvoj nastal s masivní industrializací Donbasu v meziválečné éře.

V letech 1941–1943 město okupovaly německé jednotky, během 2. světové války ustupující nacisté vypalovali budovy i obytné domy a dopouštěli se masových střeleb. Přesto se počet obyvatel města do konce války zvýšil na více než 400 000. Poválečný hospodářský boom trval až do v 90. let 20. století, v posledních letech bylo mnoho dolů uzavřeno. Počet obyvatel klesl během 90. let o více než deset procent. V roce 2022 ukrajinské zprávy tvrdily, že ve městě probíhala vojenská ofenzíva.

Válka na Donbasu

V polovině dubna 2014 a krátce poté dobyli proruští separatisté několik měst v Doněcké oblasti, obsadili policejní stanici a radnici v Horlivce. 11. června zatkli starostu Jevhena Klepa, unesli a usmrtili místostarostu Volodymyra Rybaka. Samozvaný starosta Horlivky Volodymyr Kolosniuk byl později zatčen.

Hospodářství a infrastruktura

Horlivka je standardní a utilitární panelové město bez historických památek. Po útlumu hornictví, průmyslu a s pokračujícím válečným ohrožením stále ubývá obyvatelstvo. Funguje zde několik uhelných dolů a největší ukrajinský průmyslový koncern Stirol.

Doprava

Horlivka je hlavním železničním uzlem celého Donbasu. Na území města se nachází 5 železničních stanic a několik zastávek. 6 železničních tratí odtud vede ve směrech na Jasynuvatu a Doněck, Pokrovsk a Dnipro, dále na Slovjansk, Siversk, Popasnu a Debalceve. Ve městě jsou provozovány 4 linky tramvajové a 4 linky trolejbusové dopravy.

Kultura, památky a muzeum

• Palác kultury ze 30. let 20. století, typová stavba stalinské éry, je centrem dění.
• Pravoslavná katedrála Zjevení Páně, postavená po roce 1990 místo dávno zbořeného novorenesančního chrámu z 19. století; monumentální stavba univerzálního ruského stylu.
• Muzeum umění má pozoruhodnou sbírku ruského a sovětského malířství, ve které jsou zastoupeni např. mistři secese Leon Bakst a Nikolaj Konstantinovič Rerich.

Odkazy

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Horlivka na Wikimedia Commons