Horní Vilémovice

Horní Vilémovice
Centrum vesnice, v pozadí evangelický kostel
Centrum vesnice, v pozadí evangelický kostel
Lokalita
Statusobec
LAU 2 (obec)CZ0634 590657
Pověřená obecTřebíč
Obec s rozšířenou působnostíTřebíč
(správní obvod)
Okres (LAU 1)Třebíč (CZ0634)
Kraj (NUTS 3)Vysočina (CZ063)
Historická zeměMorava
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel84 (2022)[1]
Rozloha9,76 km²
Katastrální územíHorní Vilémovice
Nadmořská výška590 m n. m.
PSČ675 07
Počet domů35 (2021)[2]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ1
Kontakt
Adresa obecního úřaduObecní úřad Horní Vilémovice
Horní Vilémovice č. p. 1
675 07 Čechtín
obec@hornivilemovice.cz
StarostaIng. Jiří Popek
Oficiální web: www.hornivilemovice.cz
Úřední web: mesta.obce.cz/vyhledat.asp?id_org=4458
Horní Vilémovice
Další údaje
Kód obce590657
Kód části obce44580
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Horní Vilémovice (německy Ober Willimowitz[3], dříve uváděny jako Horní Vilímovice[4], případně také Vilémovičky[5]) jsou obcí ležící severně od města Třebíče. Nadmořská výška obce je 590 metrů nad mořem. Obec patří do správního obvodu obce s rozšířenou působností Třebíč. Žije zde 84[1] obyvatel. První zmínka o obci pochází z roku 1360. Nedaleko od obce pramení Klapovský potok.

Sousedními obcemi sídla jsou Okřešice, Červená Lhota, Čechtín, Benetice, Třebíč, Hroznatín, Přeckov a Trnava.

Historie

V roce 1360 je obec zmiňována v majetku Víta z Vilímovic, založena měla být ve stejné době jako sousední Benetice třebíčským klášterem. V roce 1416 prodal Jan z Vilímovic prodal dvůr ve vsi Filipovi Kobernovi z Rojetína a Filip z Hodova prodal dvůr ve vsi Vachkovi Klučákovi z Hroznětína.[5] V roce 1556 ves spojena s třebíčským panstvím. V témže roce 1556 se uvádějí tři láníci: Mach Nováčků, Jan Jašů a Jíra Kobáč. V lánovém rejstříku z roku 1675 jsou uvedeni 4 svobodní sedláci: Martin Krčál, Jan Hňup, Pavel Jaša a Matyáš Krčál.

V roce 1750 se ve Vilímovicích připomínají 4 svobodní dvořáci – Martin Krčál, Pavel Jaša, Matěj Nečas a Jan Hňup, kteří používali své vlastní pečeti. V roce 1788 byl dostavěn evangelický kostel, roku 1902 k němu byla přistavěna věž. V roce 1850 se obec nazývala Horní Vilímovice (německy Ober Willimowitz) a měla 193 obyvatel. V roce 1894 zde byla zřízená obecná škola a v roce 1898 zde byl zřízen hasičský sbor. Nejstaršími obyvateli je rod Jašů, který zde sídlí již přes 400 let a to zřejmě již od roku 1538, kdy (15. 5.) zakoupil dvůr ve Vilímovicích za 67 kop. gr. Jan Jaša od Martina Hrachovce.[5] Majitelé třebíčského panství dali Horní Vilémovice pod správu Josefa Františka Valdštejna-Vartenberka a jeho manželky.[6]

Do roku 1849 patřily Horní Vilémovice do třebíčského panství, od roku 1850 patřily do okresu Jihlava, pak od roku 1855 do okresu Třebíč. Mezi lety 1976 a 1980 patřily Horní Vilémovice pod Benetice a mezi lety 1980 a 1990 byla obec začleněna pod Svatoslav, následně se obec osamostatnila.[7]

Vývoj počtu obyvatel Horních Vilémovic[8]
Rok18691880189019001910192119301950196119701980199120012022
Počet obyvatel19421223922422521017712413311285858384

Politika

V letech 1998–2006 působila jako starostka Bohuslava Koukalová, od roku 2006-2022 tuto funkci zastával Vlastimil Caha. V roce 2022 byl zvolen do funkce starosty Ing. Jiří Popek.

Volby do poslanecké sněmovny

Volby do PSP ČR v obci Horní Vilémovice
2006[9]2010[10]2013[11]2017[12]2021[13]
1.ODS (32.0 %)ČSSD (22.0 %)ANO 2011 (24.0 %)ANO (31.91 %)ANO (22.64 %)
2.ČSSD (32.0 %)ODS (18.0 %)KSČM (24.0 %)ČSSD (14.89 %)Piráti+STAN (20.75 %)
3.KDU-ČSL (14.0 %)TOP 09 (16.0 %)ČSSD (18.0 %)Piráti (14.89 %)SPOLU (16.98 %)
účast75.00 % (51 z 68)78.46 % (51 z 65)80.65 % (50 z 62)72.73 % (48 z 66)76.81 % (53 z 69)

Volby do krajského zastupitelstva

Volby do krajského zastupitelstva v obci Horní Vilémovice
2008[14]2012[15]2016[16]2020[17]
1.ČSSD (48.78 %)Pro Vysočinu (33.33 %)ČSSD (25.0 %)Piráti (31.42 %)
2.ODS (17.07 %)ČSSD (17.94 %)ANO 2011 (25.0 %)ČSSD (20.0 %)
3.DOHODA pro Vysočinu (9.75 %)SPOZ (10.25 %)STAN+SNK ED (13.88 %)ANO (20.0 %)
účast62.12 % (41 z 66)60.94 % (39 z 64)52.94 % (36 z 68)47.95 % (35 z 73)

Prezidentské volby

V prvním kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Jiří Dienstbier (13 hlasů), druhé místo obsadil Miloš Zeman (10 hlasů) a třetí místo obsadil Jan Fischer (9 hlasů). Volební účast byla 74.60 %, tj. 47 ze 63 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Miloš Zeman (31 hlasů) a druhé místo obsadil Karel Schwarzenberg (20 hlasů). Volební účast byla 80.95 %, tj. 51 ze 63 oprávněných voličů.[18]

V prvním kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Jiří Drahoš (17 hlasů), druhé místo obsadil Miloš Zeman (16 hlasů) a třetí místo obsadil Michal Horáček (7 hlasů). Volební účast byla 70.59 %, tj. 48 ze 68 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Jiří Drahoš (25 hlasů) a druhé místo obsadil Miloš Zeman (23 hlasů). Volební účast byla 73.85 %, tj. 48 ze 65 oprávněných voličů.[19]

Zajímavosti a pamětihodnosti

Osobnosti

  • Václav Jaša (1886–1976), učitel, politik a novinář
  • Čestmír Liškař (1920–1985), pedagog a didaktik
  • Adolf Pospíšil (1904–1967), kazatel a redaktor
  • Jaroslav Pujman (1897–1970), chirurg
  • Jarmila Urbánková (1911–2000), básnířka a překladatelka

Galerie

Odkazy

Reference

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2022. Praha. 29. dubna 2022. Dostupné online. [cit. 2022-05-02]
  2. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  3. BARTOŠ, Josef; SCHULZ, Jindřich; TRAPL, Miloš. Historický místopis Moravy a Slezska v letech 1848 - 1960. Redakce Josef Bartoš, Jan Machač, Ivan Straňák, Zbyněk Janáček; Recenze: B. Čerešňák, J. Janák, K. Křesadlo, B. Smutný, I. Štarka. 1. vyd. Svazek XII. Ostrava: Profil, 1990. 321 s., 7 map. ISBN 80-7034-038-X. Kapitola Politický okres Třebíč, s. 58. 
  4. Doklad tohoto názvu najdeme na starších náhrobcích na místním hřbitově.
  5. a b c DVORSKÝ, František. Vlastivěda moravská. II, Místopis Moravy. Díl II. místopisu, Jihlavský kraj. Čís. 66, Třebický okres. 1. vyd. vyd. Brno: GARN 449 s. Dostupné online. ISBN 978-80-86347-95-0, ISBN 80-86347-95-8. OCLC 773170516 S. 246–250. 
  6. BEČKOVÁ, Jana. Valdštejnové a Třebíč 1613-1945 : historie starobylého českého rodu na třebíčském panství. Třebíč: Muzeum Vysočiny Třebíč 112 s. Dostupné online. ISBN 978-80-86894-10-2, ISBN 80-86894-10-X. OCLC 294934779 S. 55. 
  7. ŠTARHA, Ivan. Historický lexikon obcí jižní, jihozápadní a jihovýchodní Moravy 1850-2009. Brno: Moravský zemský archiv v Brně, 2010. 383 s. ISBN 978-80-86931-59-3. S. 87. 
  8. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.). ISBN 80-250-1311-1. S. 586–587. 
  9. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2006 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  10. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2010 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  11. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2013 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  12. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2017 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  13. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2021 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  14. Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2008 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  15. Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2012 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  16. Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2016 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  17. Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2020 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  18. Volby prezidenta České republiky v roce 2013 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  19. Volby prezidenta České republiky v roce 2018 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Czech Republic adm location map.svg
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de
Location map of the Czech Republic
Information-silk.svg
Autor: , Licence: CC BY 2.5
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Overview of famous tree Velký javor in Horní Vilémovice, Třebíč District.jpg
Autor: Jiří Sedláček, Licence: CC BY-SA 4.0
Celkový pohled na památný strom Velký javor v Horních Vilémovicích, okr. Třebíč.
Cemetery in Horní Vilémovice, Třebíč District.JPG
Autor: Jiří Sedláček, Licence: CC BY-SA 3.0
Hřbitov v Horních Vílémovicích, okr. Třebíč.
Overview of famous tree Buk u Velkého Javora in Horní Vilémovice, Třebíč District.jpg
Autor: Jiří Sedláček, Licence: CC BY-SA 4.0
Celkový pohled na památný strom Buk u Velkého Javora v Horních Vilémovicích, okr. Třebíč.
Center of Horní Vilémovice, Třebíč District.JPG
Autor: Jiří Sedláček, Licence: CC BY-SA 3.0
Centrum Horních Vilémovic, okr. Třebíč.